Kalení destilátů jinak

Milý Rafaeli, o nic nejde, žádného podcenění jsem si nevšiml. Pravdou je, že už z profese jaksi podceňuji přírodu, takže pokud něco funguje, předpokládám, že to bude fungovat pořád. Co se týká kupř. chloru, je to myšlenka zajímavá, protože jestliže vodárny připustí takovou tvrdost až se zalepují sítka v kohoutcích a v konvicích se tvoří vrstvy, pak je skutečně otázka, co všechno dalšího připustí v pitné vodě, včetně nadměrné koncentrace Cl. Co třeba takhle Fluor? Pak by bylo zajímavé zkoumat, co v těch kořeních může vytvářet chloridy, potažmo fluoridy.

Jinak kvůli manželce nechodím při destilacích ovocných kvasů do příliš vysokých teplot, aby to měla "jemnější". Ty složky s vyšším bodem varu, které v jádře neodebírám, by totiž mohly také působit kalení, což se ovšem v tomto případě neděje - nejsou tam.

Teď mi to nedalo a musím to napsat. Zkusil jsem dát od 1 do 3 % obj. tresti do nejlacinější vodky s koncentrací 37% obj. Je to jako křišťál. Mňam! A co teprve v Tonicu.

Závěr: Esence jsou zřejmě citlivější na chemikálie ve vodě, než ovocné destiláty. Nevím sice zatím proč, ale esenci jedině do komerční lihoviny, kde je jistota a nikoli do EtOH ředěného vodou na potřebnou koncentraci, neboť tam je riziko kalení. Když už, tak skutečně destilovanou vodu.

Kalení destilátů má řadu důvodů. Zmíním se jen o těch nejběžnějších. Např. ředění na nižší koncentraci, řekněme 40%. Velké firmy a žádnou nechci pochopitelně jmenovat, to mají zařízené tak, že v jejich výrobním procesu je pracoviště, které se jmenuje Egalizace. Zde každý destilát ochladí na - 15 °C a dále zfiltrují na kalolisech a tím vyizolují ovocné vosky - velké trápení páleničářů. Dalším důvodem je tvrdá voda, tedy výskyt hořečnatých a vápenatých kationtů, v menší míře železnatých. Ovšem ty se dají ze zakaleného destilátu snadno odstranit elementární filtrací. Zákal také někdy mohou způsobit, hlavně v případě slivovic i dokapové složky, pokud se při 2D jede ke 20% vytékajícího destilátu. Otázka je, co s tím a jak zajistit nápravu. Ověřil jsem si na litrovém vzorku zakaleného destilátu, že stačí přídavek polévkové lžíce 1,5% mléka. Vysrážená mléčná bílkovina má obrovský povrch (stovky m2/g) a na této ploše se veškeré nežádoucí složky adsorbují a dají se odstranit filtrací. Ovšem dochází rovněž ke ztrátě vonných komponent. slosar-petr@seznam.cz

Pavle, mi to furt straší v hlavě...
Co se stane když tu esenci kapnete jen do vody?
Do té tvrdé z vodovodu, do destilky, do převařené nebo do Toniku. Jak se kde chová?

Rafael.

...da sa otestovat. Dokonca mozete nakupit vzorky mineralnych vod s vyssim obsahom a vapenatych soli a pozorovat na co je zrazanie esencie citlive.

Tak výsledek je tento:

Použita esence, stále stejná voda z kohoutku, lékopisný EtOH a Tonic

1. esence + destilka - nekalí

2. esence + převařená voda - nekalí

3. esence + voda z kohoutku - nekalí

4. esence + Tonic - sotva poznatelně kalí - nevadí

5. voda z kohoutku + lékopisný EtOH - kalí

6. esence + voda z kohoutku + lékopisný EtOH kalí ještě víc

zákal po několika hodinách jeví tendenci ke klesání ke dnu, usadí se na stěnách a z nádoby lze vylít čistou kapalinu. Špatně se to vymývá z láhve.

Takže - esenci do vodky, nebo napřed naředit EtOH vodou, po zakalení vyčiřit mým oblíbeným mlékem, zfiltrovat nebo nechat usadit a slít a pak teprve použít. Tak nevím :(

Taky nevím, jsem s rozumem v koncích.
Popravdě napsáno byl jsem na 100% přesvědčen, že ta esence se bude kalit s jakoukoliv vodou. Silice a oleje se s vodou a lihovinami pod cca 30% nesnášejí - asi ta esence bude fact kvalitní.
Takže zbývá jen ten líh a ta tvrdá voda. A protože ten lékopisný líh by měl být prostý veškerých přiboudlin a je částečně zředěn destilkou nebo upravenou vodou a vůbec by měl být kvalitní, tak zbývá jen ta voda.
Ale jak píšete, že ovocné destiláty ta voda nekalí..., tak jsme zase na začátku:-((((
*
...nechodím při destilacích ovocných kvasů do příliš vysokých teplot, aby to měla "jemnější". Ty složky s vyšším bodem varu, které v jádře neodebírám, by totiž mohly také působit kalení, což se ovšem v tomto případě neděje - nejsou tam.

Dělám to taky tak. Jakýkoliv byť i jemný zákal, vzniklý třeba podchlazením je pro mně nepřijatelný. Podobně jako hořké, nakyslé apod. stopy po výševroucích frakcích.
(Kdo nevěří nechť si nechá v teple samovolně odvětrat asi půl štamprle, trvá to cca týden, a nebude se stačit divit jaké pachutě se skrývají za lihovou chuti některých domácích destilátu).

Rafael.

Ten lékopisný líh, řádně v malém kupovaný od renomované firmy, která jej zase kupuje pro laboratorní účely, má 96% obj. *)

Napadlo mne také, dát tu směs EtOH a vody do mrazáku (viz p. kol. Š) a pak zfiltrovat.

Jinak dělalával jsem jablkovici třemi destilacemi - lutr -rektifikace - rafinace. To by se člověk divil, co za smrady bylo v kotlíku po té rafinaci. A lidé to klidně pijí...

Ještě kdyby se k tomu kalení vyjádřil p. kol. Š. Myslím, že by se naše zjištění hodila leckomu tady.

*) Jistý p. Dzeržinskij říkával: "Důvěřuj ale prověřuj" hm, hm.

Ještě jsem zapomněl. 3x destilovanou jablkovici jsem dával do mrazáku po Ruském způsobu. Žádný zákal, nádherná, jasně ovocná chuť a ledová k nasoleným jikrám to nemělo konkurenci.

"Ten lékopisný líh musí být nějakej divnej".
*
-Ale zkušenosti s ním nemám. Jen co jsem o něm vyčetl z Lékopisů...

-Ale Vaše zkušenost s ním mně utvrzuje v názoru, (neplatí to samozřejmě univerzálně), že co si nevyrobím sám - nemám, nebo to nestojí za nic!

-Ale u takto deklarovaného lihu jsou jeho vlastnosti a čistota velmi zarážející...
*
Ještě k té třetí destilaci:
Taky mně kdysi překvapilo co po ní ve vařáku zbylo. Jaká sfinstva a smrady které se jinak normálně konzumují tam z nich zbylo.
Ale to by se nám muselo eklovat i víno nebo pivo...
Prosté destilace hodně zkoncentrují jak látky žádoucí - destiláty, tak i výševroucí které zůstanou ve vařáku. Je to hodně o koncentracích toho či oného. Ale v žádném případě nic z přírodního kvašení není škodlivé ani jedovaté, jen občas ve vyšších koncentracích chuťově nebo senzoricky nevyhovuje.

Rafael.