Korekční tabulky nutné nejsou. Ani nevím jestli existují, na žádnou jsem zatím nikde nenarazil a ani jsem neměl potřebu to zkoumat.
I když je to jednoduché. Stačí si udělat cukerný roztok, postupně do něj přidávat líh a měřit a měřit a zapisovat si to do nějaké tabulky nebo grafu. A lze při tom i zkoumat odlišné výsledky refraktometr vs. ponorný hustoměr anebo ještě přidat tzv. vinoměr.
Garantuji Vám, že nejpřesnější výsledky dá refraktometr.
*
Na jakou nejnižší hodnotu je kvas schopen dokvasit závisí mimo způsobu jeho vedení i na obsahu nezkvasitelných cukrů v surovině. Ten je nejvyšší třeba u jeřabin a třešní.
Ale obecně se dá říct, že pod 5-3°Bx se dostat nejde.
*
Ještě bych dal k úvaze aby si každý spočítal zda má cenu se snažit o oživování zastaveného kvašení. Je to pracné a ne vždy se to povede. Jestli není lepší připravit kvasinkám vhodné prostředí pro práci, než pak lamentovat. T.j. hlavně vyhnout se tolik doporučovanému "studenému kvašení".
A ještě si spočítat, že 1°Bx ve 100l roztoku, ROZTOKU, ne pecek a dužin dá 1l 50% lihu.
Jestli se pokusy o to oživování vyplatí?

Rafael.