Samosprašnost u ořešáků

Samo či cizosprašnost ovocných druhů jsou vlastnosti, které žádný sebezkušenější zahradník z praxe nevypozoruje. Musí se vyčíst z literatury. Sám jsem viděl plodící jabloň na mýtině uprostřed hlubokého lesa. Přesto to neznamená, že jabloně jsou samosprašné.

Lze samosprašnost ořešáku vyřešit naroubováním jiné odrůdy na kmínek jiného roubovance? Tzn. Například máme roubovaný Lake ale dalším roubováním chci mít polovinu koruny Sychrov. 

U ovocných stromů se to nějak dělá, jde to i u ořechu - s jakou úspěšností?

vzhledem k složitosti procesu roubování ořešáku královského se dvouodrůdové stromy nepěstují.

Protože cizosprašnost je dána dřívějším kvetením jehněd a pozdějším kvetením samičích květů, tak se jako univerzální opylovač nejlépe uplatní odrůda Mars. Ale je ještě finta, že se na počátku kvetení jehněd Jupiteru otrhá dostupná část jehněd a ty se uskladní tak, aby se pyl dal rozprášit za vhodného počasí k opylení o pár dní později. Taky s velikostí stromu se samosprašnost zlepšuje, protože doby kvetení samčích a samičích květů se začnou více překrývat.

Protože cizosprašnost je dána dřívějším kvetením jehněd a pozdějším kvetením samičích květů-minimálne pri odrodách Apollo, Buchlov,Saturn je to opačne, skôr kvitnú samičie kvety.

Taky s velikostí stromu se samosprašnost zlepšuje-tomu sa mi nechce veriť.Aj veľký strom kvitne naraz, nie postupne(jahňady).

Ešte by som bol zvedavý, ako je možné opeliť vzrastlý orech, ako píšete rozprášením?   Stano

Apolo, Buchlov, Saturn a některé další nemám, či ani nevím, že by byly někde v mém okolí takže nemohu posoudit z vlastní zkušenosti, je-li tomu tak. Jisté je, že Mars kvete jako jeden z posledních a je uváděn jako univerzální opylovač.

Pokud je to u Saturnu opačně a nakvétá mezi prvními, pak by to částečně vysvětlovalo, proč má střídavou plodnost a v některých letech nedojde k jeho opylení vůbec.

Proč konkrétně je robování ořešáku královského složité? Chápu to správně, že pokud by se roubování podařilo, tak by se víceodrůdový ořešák pěstovat bez problémů dal a sloužil by sám sobě jako opylovač?

Například by jedna větev na Jupiteru (cizosprašný) byla Mars (vhodný opylovač).

Chápete to správně. Taky jsem o tom krátce po výsadbě uvažoval. Bylo by třeba zvolit odrůdy nejen vzájemně se opylující, ale taky se stejnou intenzitou růstu. Za pokus by stálo manžetové očkování na jednu z větví.

Vyzkoušet to můžu... Jak a kde zjistím, které odrůdy jsou vzájemě se opylující?

S těmi rozměry stromu si stejně zatím nemusíte lámat hlavu, k sousedům to začne přečuhovat tak za 20 až 30 let.  A kdo tam bude bydlet v té době, to je dnes zapeklitá otázka.

Apolo, Jupiter a Bohumil budou u sousedů tak 7-8 rokem s nástupem do plodnosti. Těch 20 platí pro Mars a 30 pro Sychrov.