Samosprašnost u ořešáků

Stando díky, to je dobré vědět, a ten Seifersdorfský?

Ten nemám a ani nevím, že by jej měl někdo ze sousedů. Takže bohužel.

Při rozhovoru mimo toto fórum jsme narazili na problém, který asi jistě všichni znáte - skladovatelnost jader vlašského ořešáku. Hlavně hospodyňky vědí, že na velikonoce je pro většinu odrůd poslední termín, kdy mohou jádra považovat za spolehlivě čerstvé a pro pozdější pečení si často dávájí "zásobičku" do mrazáku. Ano, tím problémem je (oproti mandlím a lískáčům) žluknutí tuku v jádrech a ztráta chuti. Ano, v prosinci jsou jádra z loňské sklizně (v lednu z předloňské) vhodné leda tak na zimní přikrmování ptactva.

V souvislosti s výše naznačeným jsme se při hovoru shodli, že jedinými odrůdami, co se dají skladovat více než 7 měsíců bez ztráty plné chuti jsou Sychrov a Lake. A protože Lake je taky samosprašný, doporučuje Vám kamarád zjistit si o něm něco více.

Předávám tak jak jsem "koupil", sám odrůdu Lake nemám.

Je dobrá připomínka zmínit i skladovatelnost.

Odrůda Lake vypadá zajímavě, ale mnohé internetové weby tvrdí, že je jen částečně samosprašný. Stále se mi nepodařilo najít zdroj informací, na který se dá zcela spoléhat. Pokud tedy nějaký takový zdroj vůbec existuje.

Prostokořený Lake špičák můžu sehnat až příští rok, netušíte kde se dají sehnat starší / vzrostlejší sazenice skořápkovin, případně i ovocných a exotických stromů/keřů?

Mimo to, na odrůdu Sychrov je v tomto vlákně samá chvála až na ten pomalý vzrůst. Předpokládám, že stejně jak pomalu roste, tak i málo rodí.

Na počet kusů rodí Sychrov asi tak stejně jako jiné, ale je rannější a drobnější. Tedy je potřeba nezaspat a nebýt pomalejší než myši a vysekat si trávu (pokud je sad extenzivní) aby se ořechy s tenkou rubinou či z rubiny vypadlé dobře hledali.

Teda Stando gratuluji, jste fakt velký zahradník, to kromě vás snad nikdo nedokáže, snad ani Chuck Noris by nedokázal vypěstovat ořešák tak aby měl 7 rokem korunu o průměru 8 metrů. Ještě jednou můj velký obdiv.

Bych si jen ještě dovolil upozornit tazatele, že on sám není Standa a tedy se dá těžko předpokládat, že bude mít za sedm let taky strom s korunou o průměru osm metrů. Že si bude muset počkat o pár let déle.

hlavně si nepletu pojmy poloměr a půměr.

Na průměr 8 m = poloměr 4 m je potřeba aby po dobu prvních 7 let měly kosterní větve přírůstek cca 60 cm vodorovně (tedy cca 90 cm při obvyklém úhlu). Nevím jak to má bratranec Chuck, ale náš Jupiter měl největší přírůstky třetí a čtvrtý rok, kdy prodlužoval cca o 1,2-1,5 m. Nyní jeden jako 30 letý strom má jeho koruna průměr 16 m a druhý jako 10 letý srom má 9 m (měřeno na leteckém snímku z Mapy.cz).

Stando, já vás přece chválím.

Opravdu, máte můj obdiv. Mně nikdy žádný strom tak dobře nerostl, jsem je nikdy sice nepřeměřoval, ale snad se mi nikdy ani nepodařilo abych měl po sedmi letech strom s korunou výrazně přesahující průměr 4 metry.

Mars má přírůstky sotva třetinové. Přírůstky nejsou závislé na pěstiteli, ale na odrůdě a výživě. Samozřejmě, špatně živený Jupiter s nedostatkem vody bude drobnější než ořešák sázený s pomocí proutkaře nad pramennou puklinou v podloží či v úrodném polabí se spodní vodou dostupnou ve hloubce 3,6 m. Sychrov stejně starý jako mladší Jupiter má 4 m - tedy zhruba poloviční (mj. nemá pod nohami pramen a komposty).

Je velmi pravděpodobné, že hladina spodní vody je tu hodně vysoko, jsme kousek u řeky. Musím se přiznat, že čím víc o tom přemýšlím, tím víc je mi "jedno" jestli mi bude ořešák zasahovat na vedlejší pozemky, naopak mě zajímá, zda se dočkám brzy bohaté úrody.

Kvalita, chuť a (pro mnohé překvapivě) i tvar plodu řeším také. Zejména by mě zajímalo, zda existuje nějaká odrůda, která má velmi dlouho loupací ořechy tedy doba kdy se dá odstranit ta tenká slupka z jádra. Mám pro loupané ořechy sentimentální slabost.