Může se ořešák zasadit roubováním pod povrch zeminy?

Dobrý den,

V zahradnictví (Šebrov u Brna) mají teď v květináči ořešáky(Jupiter, Seifersdorfský,..). Už to nejsou jen špičáky a mají listy a větvičky ve výšce asi od 2m výš. Předpokládám, že budou o rok starší(?), než špičáky, které se buddou prodávat jako prostokořenné později na podzim. 

1)Je to tak? Získal bych jeden rok náskok koupí tohoto dražšího květináčového stromku a dal by se zasadit už teď (konec září)? 

2) Některé stromky nemají roubování ještě uzavřené(překryté novou kůrou) a je vidět původní konec klacíku podnože. Je to normální nebo chyba? A taky jsou v místě roubování docela křivé. Dorovná se to časem zmohutněním kmene?

3) Kdybych teoreticky chtěl o něco nižší korunu než ve dvou metrech, mohl bych "utopit" stromek roubováním pod úroveň terénu?

Děkuji, Pavel

1.ano 2.křivé je normální, nezarostlé normální není 3. ani omylem

3) koruna ve 2 metrech je pro ořešák dosti praktická, nejhůře se sbírají ořechy plížením a plazením a hned zatím v "příjemnosti" sběru je mít omlácenou hlavu o dolní větve při každém narovnání. Druhá věc je, že pata kmene dýchá a pokud ji náhle utopíte, může dojít k zadušení stromku (tedy utopil by jste stromek jinak, v druhém významu homonyma).

2) křivé nevadí tak do 1/2 průměru za 8 let. Na počátku plodnosti už bude kmínek rovný. Ano, dorovná se to časem zmohutněním kmene.

1) Ne, touto dobou už náskok nezískáte. Je možné, že prostokořenný seženete s mohutnějšími kořeny než co jsou v kontejneru a zejména Jupiter při lepším zakořenění roste lépe. Náskok by jste možná zíslkal u většího kontejneru se stromkem majícím založenou kostru korunky. To by však bylo podstatně dražší.

Děkuji za odpovědi.

Pavel.

Jinak, mladý ořešák po zakořenění po hlubším seříznutí dobře omlazuje. Pokud by jste opravdu trval na tom, že rozvětvení bude posazeno nízko, pak je lepší místo "utopení" stromku tento seříznout "v polovině kmínku" a korunku založit z toho, co bude vymlazovat (z takto hluboce seříznutého stromku). Řez do až tříletého dřeva je bez problémů a rány rychle zacelují. Ztratíte však ty "až tři roky".

Takže vybírejte stromek s co nejvíce zavaleným kroužkem "patky" podnože a co nejsilnější cca 10 cm nad místem roubování. Někdy je ten srůst trochu nedohojený, pokud se roubovalo na velmi silnou podnož sedélkováním (nebo za_kůru). Musíte posoudit sám, jestli to nedohojení je použitím příliš vitální a silné podnože nebo příliš slabě rostoucím roubem. I ten stromek se slabě rostoucím roubem najde svého kupce, který bude požadivat kompaktní malý strom (míněno v poměru k bujnosti Jupitera).

OK. Teď už si počkám na prostokořenný kmínek, je to nakonec i levnější (i když cena není hlavní kritérium). O časový náskok jsem přišel sám hlavně tím, že jsem celé léto váhal, co za druh stromku tam zasadit. Potřebuji nahradit starou třešeň (už jí schnou větve a nemá moc listí) kvůli vytvoření stínu na sezení. Nakonec tedy ořešák. Trochu jsem měl strach z velkých konečných rozměrů, ale jak tady kdosi radil, až bude moc velký, tak ho potomci nebo další majitel můžou omladit, třeba i totálně.

Na nižší korunce nijak netrvám, jen se mi zdálo, že starší ořechy (ale to vlastně už nezažiju) mají jakoby vyholené spodky a mají listí jen nahoře(jsou jakoby trochu metlovité po vzoru nestříhaných broskvoní). Takže trochu nižší koruna by nevadila.

Třeba v ořechové "aleji" E442 / silnice č.35 v Hradci (rovný úsek silnice od posledního směrem na Jičín) :

Některé stromy tam mají vyholené větve, jiné ale mají zase převislé až skoro k zemi.

Ve skutečnosti bych potřeboval, jako spousta lidí tady, aby stromek co nejdříve vytvořil hustou kompaktní korunu potřebných (ne moc velkých rozměrů) a pak se už léta nezměnil a nerostl. Vím, že je to nereálné.

Pavel

Na tu cestu z odkazu je potřeba dotáhnout myší oranžového panáčka a pak se objeví fotky ořechů(kdo to náhodou nezná).Odkaz nefunguje jak jsem myslel.

Tak starší stromy jsou "netříděné semenáče" a pozdější dosadby jsou odrůda Mars. Tyto stromy nemají typický tvar, protože ze strany od pole je vyvětvili zemědělci a směrem k silnici cestáři. Tam kde je širší příkop (o 0,5km dál k Jičínu těsně před mostem nad dráhou ČD) jsou stromy neokleštěné s korunami převislými k zemi. Toto je právě typické pro Mars, že postupně větve přepadají pod vodorovnou a růst se podstatně zpomalí (tak 10tým rokem při průměru koruny 5-6 m). Velikostí je tak Mars menší než třešeň a možná dobrá volba pro vaši zahrádku.

Pokud by jste chtěl menší, pak zvolte Seifersdorfský (Seifersdorfer).

Aha, tak nejvíc si pochopitelně všímám ořechů u silnice, protože dost jezdím a jsou první na ráně.

Pokud bude průměr v dospělém věku do 6m, tak je to naprosto v pohodě. Občas vídávám docela velikány,  ale to musejí být asi semenáče.

Možná budu mít nakonec paradoxně opačný problém, aby stromek úspěšně vyrostl. Když jsem kopal jámy pro nové stromky, ukázalo se, že už někde v hloubce 60-80cm je docela tvrdý písek. Jestliže se tady dočítám o hlavním kůlovém kořenu u ořechu, tak si myslím, že se do velké hloubky nedokáže zavrtat. Když jsem likvidoval pařezy staré jabloně a třešně, tak mě překvapilo, jak mělce pod povrchem vedly docela tlusté kořeny (i tak to byla fuška). Moc do hloubky se jim buď nechtělo, nebo jim to prostě nešlo.  Nevím, nakolik je nadnesené tvrzení, že kolik je větví nad zemí, tolik je kořenů pod zemí, ale tady by to asi nefungovalo. 

Můžu vykopat hlubší jámu, ale kolik?  Zase nejsem studnař.

Ono stačí udělat hloubku dvakrát větší než je výška kořenového balu, protože výsadbová jáma má význam zásobního hnojení pro strom. Ty u silnice I/35 na Jičín sázel můj tchán a hloubku jámy měli na 2výšky rýče = 50-60 cm (dělali v úkole a dřeli se jen do výše platu).  Když v Holovosích zakládali genofondový sad, tak zase měli jámy v opačném extrému cca 1,2 až 1,5 m hluboké, protože okolní pozemek měl mocnost "ornice" jen 14 cm a dole v těch 1,2-1,5 m bylo pískovcové podloží. Na Litoměřicku či jinde, kde budou hluboké černozemě pak stačí mít jámu jen na velikost kořenového balu, protože obsypávání vyzrálým kompostem je v tak úrodné půdě zbytečná práce.