Juglans regia var. serotina, který mám na jedné ze zahrad, je pozdně rašící drobnoplodý křapáč (s trochou optimismu středněplodý polokřapáč). Jako ovocný strom na hranici použitelnosti (asi jako v suchých letech Sychrov), ale zase jako genetický zdroj je jedním z mála. Raší asi 14 až 28 dní po odrůdě Mars a proto v místě, odkud pocházejí jeho rouby jej firma pečující o zeleň Nového Města nad Metují nechala skácet "jako soušku". On totiž raší až kolem 16. května, což je v katolickém kalendáři svátek Sv, Jana Nepomuckého (proto je také nazýván "Svatojánský ořešák"), kdy ostatní městská zeleň už je buď rozkvetlá, nebo odkvetlá nebo zelená.
Mám pár otázek:
-
nevíte někdo, jestli je jinde v ČR v dobré kondici jiný exemplář pro zachování genofondu (když bych chtěl tento skácet apod.)
-
Co by jste na mém místě se stromem provedli Vy? Zachovali jako genofond? Snažili se ho vnutit někomu jinému (namnožení stojí cca 700 Kč)?
-
Víte o někom, kdo aktivně šlechtí ořešáky a potřeboval by "barborky" k narychlení a získání pylu v době kvetení Juglans regia var. oblonga (např. J.r. Jupiter)?
-
Jak by jste odhadovali potřebu vyšlechtění odrůdy vhodné pro okrajové polohy (nad 450 m n, m,) kde již stávající "Valtické" odrůdy nelze pěstovat a "Holovouské" často vynechávají (plodí ob_rok či jen dva_ze_tří).
-
...
