Jaký ořešák byste doporučili

Dobrý den,

plánuji výsadbu 3 ořešáků v pásu vedle sebe.

Expozice - JZ prudší svah od severu krytý lesem, ořešáky vlastně budou jako nejvyšší stromy u lesa. Pozemek na severu hané (olomoucko), nadmořská výška cca 295 m.

Chtěl bych se zeptat, jaké odrůdy byste mi doporučili. Zatím jsem rozhodnut o odrůdách:

Mars - na kterou se pěje chvála díky velikosti plodů, plodnosti i samosprašnosti (která je ovšem v mém případě asi zbytečná...)

Sychrov - chci červené ořechy, mají sladší chuť... Ikdyž plod je jen střední. Vím, že jsou i jiné červené, ale s velikostí plodů je to údajně podobné... tohle je asi sázka na jistotu...

Třetí odrůda...? Nějaký velký polopapírák, který se ale bude odlišovat od předchozích dvou (např. chuťově, nebo bude unikat jarním mrazíkům atd...) a bude mít dobré vlastnosti. Slyšel jsem o odrůdě Jupiter, ale někdo na fóru vyjádřil názor, že chuťově nic moc... Dále by měl mít hluboký kořenový systém, aby se ve svahu uživil (a našel vodu). Půda je polotěžká kamenitá.

Pozn. na pozemku již tři ořešáky byly, ale kvůli bezpečnosti jsme je museli skácet (uvnitř byly kmeny úplně ztrouchnivělé) - jednalo se o staré stromy - zřejmě nějaké semenáče. Dva plodily velice malé oříšky, třetí měla ale velké a chutné polopapíráky - takže pozemek má perspektivu pro pěstování kvalitních a suchu odolných ořešáků.

Pokud máte místo na 3 ořešáky, tak jednoznačně Jupiter. Jeho jedinou nevýhodou je velikost koruny (největší) a neprokázaná samosprašnost. Protože budete mít ve skupině Mars, tak s opylováním nebudou problémy. Sychrov dejte nejjižněji, Jupiter co nejvíce k severovýchodu. Mars by měl být uprostřed.

Zvažoval bych, zda je rozumné vysadit tři ořešáky.  Zaberou dost místa, budete mít za pár (desítek) let odbyt na tolik ořechů? 

Já bych tazateli odbyt vs místo nevytýkal. Odbyt u ořechů je vždy. Spíše jde o to jestli u lesa je to nejvhodnější místo pro tyto stromy a ochranu před "lesními spotřebiteli"  Rozhodně k lesu nedávat papíráky, to by nesklidil nic. Už takhle je na pováženou ten Sychrov.

O ořechy máme vždy nouzi, konzumujeme celý rok. Navíc pak nám se zpracováním sklizně mohou pomoci děti až vyrostou a vnoučata. Takže ořechů není a nebude nikdy dost ;-)

S veverkami jsme se dělili už předtím, ale přesto zbylo ze starých ořešáků dost plodů i pro nás. Spíš jste mě zarazil s tím Sychrovem - nevěděl jsem, že je to papírák. Nevíte, jestli existuje nějaký červený polopapírák?

Sychrov není papírák, ale jeho velikost je snadněji transportovatelná všemi druhy konzumentů. Pokud můžete sbírat několikrát denně (krásně vypadává z rubiny), tak tato nevýhoda je minimální. Mars spadlý s rubinou je na místě nepovšimnut až 3 dny, Sychrov je strakami, či hlodavci atakován už po několika málo hodinách od dopadu na zem.

Nevíte, jaké velikosti dorůstá Mars? za 20-30let? A kdy začíná plodit?

Děkuji

Roubované ořešáky nemají tak dlouhou dobu juvenilního růstu jako semenáče, takže začínají plodit 3 rok po ukončení řezu pro založení korunky. Pokud tedy sázíte šičák a následný rok provedete poslední zásah núžkami pro korekci počtu a délky kosterních větví, tak Mars začne plodit už 5tým rokem po výsadbě. Pokud však od někoho máte náhodný semenáč, tak juvenilní růst je zpravidla delší než 12 let a traduje se, že semenáče plodí "až patnácté léto od výsevu".

Velikost stromu závisí od místních podmínek. Od cca 15 roku už koruna nepřirůstá závratným tempem, takže počítejte s tím, že do 15 roku naroste koruna do průměru 8 m a pak přirůstá přibližně o 0,2 m za rok. Pokud chcete obětovat úrodu, můžete korunu každých 5-9 let zredukovat zpětným sesazením (= zahnovým řezem) až o 1/3 délky kosterních větví. Doporučuje se provádět v roce, kdy pomrznou květy a úroda je tak stejně "odepsaná".

Pokud si pořídím roubovaný špičák, je možnost jej nestříhat a nechat ať se vyvine sám? Nemá to potom vliv na rychlost růstu? (tj. stomek pak roste např. pomaleji) nebo dobu prvního plození?

Ne vždy je stromek ideální a ne vždy kosterní větve založí v správné výšce. Nechat jej samozřejmě bez řezu můžete (zejména pokud to bude kontejnerovaná verze a pod závlahou na novém stanovišti), ale ten rok na výchovný řez není zas tak velká ztráta. Já měl na mysli chybu v pravém opaku, kdy se někdo řezem snaží zabrzdit juvenilní přírůstky a korunku zakládá třeba jako soused už 6tým rokem (koště s ročními přírůstky 0,8-1,2 m, které každoročně zkracuje o 3/4 a tudíž nemá žádné plodonosné dřevo). Takže pokud chcete mít stromek větší, je dobré věnovat výchovnému řezu dvě jara, pro menší stromek alespoň jaro jedno.

U Marsu je dobré volit kmínek vyšší, větve se s postupujícími roky dostávají do převisu. U mne se pár větví nasazených na kmeni ve výšce 2,1 m začalo letos dokonce dotýkat trávníku, takže na jaře budu muset provést korekci... U Jupiteru naopak je naszení větví v době juvenilního růstu v ostřejších úhlech a tak se i větve nasazené na kmeni ve výšce 1,2 m udrží v mezích, kdy je možné kolem stromu volně pobíhat s travní sekačkou.