Paradoxně nejmenší odstup může být ořešák od ořešáku. V intenívních výsadbách jsou kmeny v řadě ve sponu klidně 2 m, ale řady od sebe musí být daleko na průjezd mechanizace.

Mars má nejmenší korunu z registrovaných velkoplodých polopapíráků, ale je plno neregistrovaných "semenáčů", které mají korunu menší. Avšak s velikostí koruny často přímo úměrně jde dolů velikost jednotlivých plodů a celkové množství. Pro srovnání 20 letý Mars (nebo 16 letý po výsadbě 4 letého štěpovance) má korunu širokou D=7 m a 8 m vysokou. sklidilo se z něj letos 30 kg plodů (bez rubiny a po vyschnutí). Nedaleko stojící Sychrov 15 letý má korunu D=5 m a 6 m vysokou, ale výnos byl jen 9 kg. U silnice vyhlídnutý kvalitní semenáč má při dvojnásobném stáří (2018 - 1984 = 34 let) korunu velkou jako zmíněný Sychrov, ale výnos 23 kg. Všechny tři jsou běžné s apikální plodností (letorost vyraší a místo 5-7 listu vyroste apikální květní samičí pupen = jakmilese strom dostane do plodnosti, nemá prodlužující vrcholové vegetační pupeny).

Dále mám 8 let starý "svatojánský" ořešák, který má korunu řídkou a dlouhé přírůstky, takže je už 8 m vysoký a 5 m široký. Jenže počet větví (potažmo listí, plodů,...) je poloviční oproti Marsu. Zatímco ve stínu pod Marsem rybíz živoří, tak pod "svatojánkem" umístěná Josta v letošních letních úpalech měla mírný bloudivý polostín.

SfK.