Sázení meruněk a broskví na podzim

Hezký den,

konečně po letech z dvoumetrových kopřiv začíná být zeleň okolo domu zahradou. Po velmi úspěšném sázení Velkopavlovické meruňky (plodila hned druhý rok 5 plodů, a to ačkoli jsme ve výši 420 metrů a zahradou se prohánějí silné větry z Křivoklátska)) jsem se rozhodla obohatit zahradu mj. o další meruňku, na radu zahradníků jinou odrůdu, a sice Bergeron, a dále broskvičku Redhaven. V Tisíci radách zahrádkáře jsem se k svému zděšení dočetla, že podzimní výsadba je prakticky zbytečná, stromky již nevytvářejí na rozdíl od např. jabloní jemné kořínky. Navíc jsem je koupila bez balu. Inu koupeny již byly, tak jsem klasicky vykopala jámu 60x60, vylila tam kýbl vody, kolem kořenů vysypala vždy kýbl kompostu a bahýnko udusala, navrch jsem nasypala zeminu ze záhonů, kde si lebedily hrášek a fazole. Tak co - mají mé stromky šanci, pokud je budu přes zimu zalévat? Mám je něčím obalit? Díky, Olga

Zbytečná výsadba určitě není, ostatně tak to ani pan Šrot neformuloval. Šanci mají určitě, jen o něco menší než při jarní výsadbě. Zálivka je vhodná, obalení stromkům určitě neublíží. Když koupím stromek broskvoně na podzim, tak ho podle stejné knihy zahrabu naležato do záhonku a vyjmu a zasadím až před sázením brambor, tedy po polovině dubna. Nemusím řešit obalení ani zálivku.

Já například koupil stromky, přišly mi minulý týden, udělal jsem ve skleníku prohlubeň do které jsem strčil kořeny, a přihrnul jsem zeminou a zalil.V zimě je průběžně zalévám, aby nevyschly kořeny.Na jaře, když se teplota ve skleníku začíná zvedat, je vhodné počasí stromky zasadím ven.Mám jistotu, že mi nevymrznou, ani nevyschnou.

rostislavik

Z celkového počtu vysadených marhuľ a broskýň, ktorý môžem počítať už v stovkách kusov (profesionálne pre svojich zákazníkov, ale aj niekoľko desiatok pre seba a svojich známich) bola prevážna väčšina vysadená v jeseni, kedy bol najširší výber na trhu a tovar bol "ešte teplý". Výpadky boli v jari vyššie!!!    ako v jeseni (viem, že literatúra uvádza opak), čo si vysvetľujem tým, že do jarnej výsadby sa dostali už len zbytky po jesennom výpredaji, resp. dodávateľ (pestovateľ) stromčeky marhúľ zle zazimoval. Výsadby v termíne od 15.10 do 1.11. boli najlepšie, takmer bez výpadku. Pri dlhej a teplej jeseni (napr. november 2010) to môže byť aj dlhšie.

Rozhodujúca je dobrá zálievka pri výsadbe, vhodné stanovište je samozrejmosťou, veterné polohy sú na škodu, vykývajú stromček, pretrhnú jemné korene a do 4 rokov marhuľa na veternom mieste vyhynie. Naopak, na záveternej polohe tá istá odroda vysadená rovnako v rovnakom termíne prosperuje aj bez oporného kolu, a to je overený fakt (ale oporný kolík dávam vždy).

Velmi dôležité je zostrihnitie koreňa a namočenie koreňa pred výsadbou do vody min. na 2 hodiny, optimálne 8 hodín.

Aj na Slovensku sú rozširované dogmy, že marhule a broskyne sa vysádzajú zásadne na jar. Najmä niektorí teoretici a vyslúžilí profesori to v záhradkárskych poradniach opakujú každoročne. A pestovatelia potom v jeseni zúria, že im sadenice marhúľ a broskýň neidú na predaj, lebo ten a ten povedal to a to... Samozrejme, pestovatelia vyorávajú všetky sadenice v jeseni, v termíne do 15.10., málokto si ponechá časť produkcie marhuľových a broskyňových stromčekov na jar.

Takže toľko moje osobné 10-ročné skúsenosti a postrehy niektorých kolegov zo Slovenska.

Urmo, Bardejov

Vidím, že názory se zde poněkud různí. Osobně jsem vysadil a dodnes pěstuji x meruněk a broskvoní, různé odrůdy a podnože, na jaře i podzimu. Hlavní je jedno- pokud školkař dodrží alespoň úředně dané termíny odlistění a dobývání, a následnou pořádnou péči při zakládce přes zimu, mohu konstatovat že podzimní výsadba je kolikrát lepší než jarní, ale závisí to na stavu sázeného materiálu, klimatické poloze a průběhu zimy a jara. Pokud zejména u broskvoní vidím v předčasně násilně odlistěné stromky v prodeji kolem 1.10., nebo i založené ve školce venku přes zimu, pak si nemyslím, že jejich šance na přezimování jsou zrovna vysoké. U meruněk je situace lepší, jelikož vyzrávají ve dřevě rychleji, i předčasně dobyté (kolem 1.10.) se většinou ujímají dobře, závisí také na tom, jestli jsou odlistěné ručně nebo chemicky. Největší problém je u broskvoní. Pokud je stromek odlistěný koncem říjnanebo v listopadu, ihned dobytý a vysazený, většinou přezimuje dobře a na jaře sice později, ale dobře vyraší. Pokud je dobytý na jaře, na začátku rašení, je to možná nejlepší situace pro vyšší polohy, kde přesazený ze země do země se ujímá také velice dobře. Nejhorší je u broskví kupovat příliš silnou sadbu, ta většinou přes zimu snáze vyschne, stromek se nestačí zásobit vodou a vlivem větrua mrazu vysychá. Stromky většinou nezmrznou, ale uschnou.

Problém je u řady obchodníků, kteří v časném podzimu nutí školkaře k předčasnému dobývání těchto druhů, často ještě před úředním termínem, který je agrotechnicky vhodný. Důvodem je často absence nebo nedodržení těchto termínů v jistých oklních zemích, kam i tito obchodníci jezdí, kde bylo možno vidět ve školkách broskvoně dobyté již 30.9., ještě s trsy listů na nevyzrálých koncích. Toto zboží je o dost levnější než to naše, ale na jaře jsem měl v též školce možnost jej vidět, po zimních mrazech to bylo dost výmluvné.

Tolik k dost častému tématu.

Zdravím, jaká podnož bude nejvhodnejsi pro merunky do pH 6-6,3, hnědozemě... (340m.n.m), případně poradte odolne odrudy proti monil.vadnutí, díky!

Dobře řečeno a nezbývá než souhlasit. Školkaři spěchají s dobýváním broskvoní, aby byli první z těch, kdo má v nabídce broskvoně. Předhánějí se navzájem. Takže na řadového zákazníka se nemyslí.  Je to špatně samozřejmě. Broskvoň je prostě výjimka mezi ovocnými druhy.  Má zelené dřevo podobně jako růže, a proto snadno a rychle vydýchává ze sebe vodu. Kořeny semenné podnože broskvové jsou teplomilné a čekají s tvorbou nových vlásečnicových kořínků na prohřátou půdu. Než tedy stihnou pustit nové kořínky, vyschnou a to už opakuji co zde bylo napsáno.  Něco jiného je jsou-li broskvoně naočkované na slivoňové podnoži, tam by měla prakticky být ujímatelnost shodná jako kdyby to byla slivoň. Otázka je jak se srůst chová v dalších letech.

Síla narostlých stromků ve školce je taky parametrem ujímatelnosti, často se chytnou spíše stromky slabé, než silné. Překrmené dusíkem. Jenže každý sahne po tom silném stromku.

Stromky broskvoní nákupu na podzim i na jaře stříhám velmi hluboko a zimuji naležato pod zemí. Vydrží tak nevyschlé až do doby jarního zasazení.

Juraj Kafka

Meruňky a broskve jsem vždycky vysazovala na podzim a vždycky naštěstí dobře zakořenily a zimu přežily. Loni jsem rozšiřovala sortiment a zasadila také na podzim meruňku Pinkcot a broskev Amsdenovu. Podle rad ze zdejšího fóra jsem je asi 2x v průběhu zimy pro jistotu zalévala. Teď už mohu s jistotou říct, že i oba tyto stromky jsou živé a zdravé, nestalo se jim nic zlého. Sestřih jsem při výsadbě nedělala, nechala jsem ho až teď. Zajímalo by mě paní Olgo, zda jste byla úspěšná s vaší podzimní výsadbou meruňky Bergeron a broskve Redhaven? Žijou?

Broskev sázím jedině na jaře. Je to snadnější s ujímáním. Pro ty, co jim to vždycky uschne mám léty vyzkoušený jednoduchý fígl, jak jim v tom zabránit. Stačí ke stromku postavit starý kýbl s malou dírkou a denně ho naplnit vodou. To platí na jaře. Napodzim to stačí naplnit semtam a během zimy jen když nemrzne. Voda pomaličku kape a vsakuje se jen v prostoru kořenového balu. S malou spotřebou vody dosáhnu maximálního, dlouhodobého účinku a nikam to nesteče. Múj prostatický kbelík zachránil zatím každý stromek u kterého ukapával.

Dobrý den,

pročetl jsem diskusi, ale nikde tady ani v jiných tématech jsem se nedočetl, jestli se na podzim sázená broskev má stříhat na podzim nebo na jaře.

Může někdo poradit??