Sázení meruněk a broskví na podzim

Vždycky jsem patřil k zastáncům podzimní výsadby (krom broskvoní tedy) - všude se to píše, nabídka sadby bývá větší, je i víc času. Porovnal-li jsem dva stejné stromky vysazené na podzim a na jaře, ty podzimní vždy začaly dřív rašit a přírůstky byly dlouho v náskoku. Nicméně do konce sezóny se rozdíly setřou. Soudím, že délka přírůstků je determinována stavem kořenů, nabáídkou živin a vláhy, zatímco doba výsadby je podružná (můj dojem). Ještě výraznější je ten jev u roubování. Rouby z předjarního štěpování mají oproti těm z května náskok opravdu výrazný, ale i ten se během roku srovná.
    Jedním z argumentů podzimní výsadby je lepší využití zimní vláhy a že je pak není třeba na jaře tolik zalévat. V suché zimě je však třeba je zalít. Můj problém však je, že mám 3 zdroje vody. Dešťovou, z potoka vedle zahrady a z vodovodu. Jenže na podzim sudy pod okapem musím vylít, potok v zimě zamrzá a vodu z trubek vypouštím. Na zimní zálivku bych si tak musel nanosit vodu v kanystrech, což se mi, pravda, nechce. Při podzimní výsadbě tedy zaliji stromky vždy jen jednou a potom až na jaře. Kupodivu nepamatuji, že by mi nějaký na jaře nevyrašil. Broskvoně raději na podzim nesázím.

Přiznám se, že jsem nikdy vysazené stromky nezaléval (kromě jedné zálivky hned po vysazení) a nikdy nic neuhynulo. Asi je to tím jílem, který si stále uchovává dostatečnou vlhkost.

Dobrý večer,

chtěl bych se zeptat pokud máte někdo stejnou zkušenost jako já. Před pěti lety jsem zasadil první strom na naši zahradu, už si přesně nepamatuji odrůdu, ale s největší pravděpodobností je to meruňka Veecot. 

Ještě nikdy nekvetla, stromek prospívá velmi dobře, kmínek je silný a koruna krásně rostlá. Orientace JV,  200 mnm. Jednalo se tehdy o první pokus výsadby a stromek jsem zasadil příliš hluboko (očko je mírně pod úrovní terénu), nevím jestli je to ten největší problém. Před měsícem jsem srtomek obkopal a očko jsem odhalil. Žádné zakořenění z roubované části jsem nenašel. Můžete mi někdo poradit kde je zakopaný pes?

Jinak v průběhu dalších pěti let jsem zahradkářsky dospěl a místo okrasné zahrady, máme zahradu ovocnou. Tam kde žena chtěla bazén, bude za pár let krásný ořešák, kde měla být skalka jsou 4 meruňky od Pincotu (letošní podzimní) - po Bergeron, 6 boskvoní Amsdenova, 2 x Redhaven, Krasava, Symphonie, Cresthaven. 4 Jabloně, 2 švestky, ryngle, třešeň... 18 keřů kanadských borůvek, ostružiny, spousta malin... Skoro všechno už plodí, až na ten první strom. 

Díky za názory a rady, nerad bych se s meruňkou rozloučil, když byla moje první...

Na podzim sázím meruňky i broskve. Letos jsem už ochutnal broskve ze stromku zasazeného na podzim 2012. Loni na podzim sazené meruňky letos také krásně porostly. Okrasnou zahradu nemáme, mám rád tzv. průmyslově - užitkovou, kde se vždy dá něco sníst. Zrovna dnes tchýně upekla borůvkový koláč z našich zamražených zahradních borůvek. A těch jsme se najedli dost od konce června do konce října.

Možná to bude opačně, u kořenů Veecotky není zakopaný pes. Tedy přesněji řečeno hnojivo typu masokostní moučka, rohovina, mršina... Přejeté kočky se špatně schánějí a sousedi mají vlastní mazlíky zakopané radši buď ma vlastní zahradě nebo na zahrabovišti (nikoliv však u nikoho jiného na vsi).