Bertolini vs Vari, Agzat

Zdravim

Uvazuju nad kupou malotraktoru, na trhu som si vsimol novinku Bertolini B-410 KOH. Je to koncepcne uplne inak postaveny malotraktor, nizko polozene tazisko, 7 kw motor, kvalitna a silna prevodovka (oproti sneku u Vari), nepotrebujete druhu prevodovku na kosenie, len otocite riadidla o 180 stupnov.  Na zapade su koncepcne vsetky jednoose malotraktory postavene tymto sposobom (Grillo, Ferrari, BCS, Benassi, AGRIA). Rotavator je neseny co je oproti Vari vyhoda pri kopcovitom terene, Agzat ma zasa rotavator pohanany remenom. Na druhej strane vela ludi je spokojnych tu v diskusiach s Vari aj s Agzatom. Dakujem za Vas nazor.

PG

Dobrý den. Zkusím se vyjádřit. Vlastním totiž oba dva jmenované stroje. Na začátku jen to, že i Vari má velmi kvalitní a silnou převodovku, určenou právě pro ten typ stroje a jeho použití. A i na západě se vyrábějí stroje koncepce úplně stejné jako Vari. Ostatně, původně to je totiž západní licence stroje Mepol Tera, který byl tuším z Francie. A teď k dotazu. Osobně bych se rozhodoval dle toho, co s tím budete vlastně dělat. Stroj Bertolini je určen již profesionálům, kteří potřebují zpracovávat půdu tak, jak to konstrukce tohoto stroje umožňuje. Zpracování půdy rotavátorem, který má ještě pohon kol je vynikající. Realizuji okrasné zahrady a ten kdo viděl, jak vypadá pozemek u nemovitostí po stavařích mi jistě dá za pravdu. To Vari nikdy nedokáže. Ale na zpracovávání půdy na běžné zahrádce po rytí, nebo po orbě je stroj Bertolini dle mého trochu zbytečný. Ne vždy je totiž potřeba půdu zcela rozmělnit, dokonce to bývá i na škodu. takže na závěr. Pokud Vám bude stroj potřebný při podnikání určitě ano. Pokud jen na doma, asi rozhodující budou peníze, které hodláte investovat, ale to už je Vaše rozhodování. Stanislaw.

I já bych se chtěl vyjádřit. TERRA je koupená licence od GUTBROD, Mepol je jen jeden z názvů stejné fabriky v Libici n. Cidlinou jak šel čas. Když měl Moutfield Bertolini v cenové akci jakš takš to i s rotavátorem šlo, ale teď za přes sedmdesát to se raděj podívejte po jedoosácích BCS a myslím, že v podstatě stejnou konstrukci pořídíte levněji. Těžiště je sice níž, ale světlá výška je menší než u Vari, zato to má silnější motor, takže k orbě -  no nvím to si musíte rozmyslet sám. No a jestli si myslíte, že v Bertolini nebo třeba v BCS není šnekový převod tak se mýlíte. Navíc ten Mountfield zatím jen slibuje další, převážně aktivní příslušenství, pokud vím.

Každý se musí rozhodnout a zvolit variantu, která vyhovuje. Šnek např. spotřebuje až 30% výkonu motoru. Odstředivá spojka má něco do sebe, ikdyž jsou tam mouchy. Mám Vari IV s 80sátkou spojkou, nezastaví přesně v místě kde chcete, mám na mysli nebržděné připojné zařízení, výrazné je to u zpátečky. Ručně ovládaná spojka je ale jiné kafe. Nízko položené těžiště může být dobré při pracích ve svahu, ale už ne tak při orbě a kultivaci pěstovaných plodin. Orám s tím několik arů, při nastavených spojkách v kolech, je otáčení soupravy na jednom konci oraniště horor, když se tomu chce člověk vyhnout, musí na konci brázdy přenastavit spojky a když se k tomu přidají neduhy doutaktu, včetně "pneumatického" omezovače otáček, tak je to teprve něco. No, ale co by jsme za ty peníze chtěli. Co se týče orby, doporučuji prostudovat téma "technika orby". Pluh od Vari je dobrý k nakypření dobré nezaplevelené zahradní půdy, K dobrému zaklápění zelené hmoty je nutné zvolit jiný pluh. Takže každá věc má spoustu pro a proti. V neposlední řadě mají velkou roli potřebné investice do různých systémů. Čím levnější, tím více negativ. To celé si musí zájemce rozhodnout sám a musí být při tom na mysli, že neexistuje univerzální věc, která umí všecno.

brousek

V podstatě s vámi souhlasím, jen bych vám doporučil seznámit se více s funkcí volnoběžek v kolech, fungují přece jen trošku jinak než diferenciál a když zamčete jen jedno kolo, nemusíte smýkat strojem na koncích řádků, lze se otočit na zpátečku okolo toho nezamčeného a muže se jet další brázda. Používaáte-li obracák. Myslím, že se zbytečně dřete.

Na videu od Vari, předvaděč odemyká jedno kolo na konci každé brázdy a tím otáčí soupravu. Nepovažuji to za nějaké echt řešení. Na konci brázdy pustit kleče a jít si ke kolu hrát s cvrčkem, zvláště, když to lehce tarokuje. Snížit více otáčky, nebo přitáhnot pružiny spojky již více nelze a již je tady problém popsaný výše. V návodu u zahraničního pluhu NM1-017 z Polnotechu, je popsán jiný způsob využití spojek. Jedno kolo je uzamčeno na fest a druhé dopředu. Po dojetí na konec brázdy se otáčí soupravou pomocí zpátečky. A tady je kámen úrazu, který jsem nastínil předešle. Nemám čtyřtakt a 120ku spojku. Možná je tato kombinace je vhodnější.

brousek

Nono těch videí je tam několik, Jsou tam i taková, kde se nastavení provádí před začátkem práce a dál už senemění a to za neběžícího motoru. Start je až ten poslední úkon před započetím orby. Jde hned o první dvě k tématu orba. Pak není třeba smýkat strojem na koncích brázd, jen se točit okolo jednoho z kol. Každý jsme asi našli taková videa, která se více hodí, ne?

Uznávám, že jakási ztrátovost výkonu ve šnekovém převodu je, ovšem jestli 30% a zrovna u Vari bych si netroufl tvrdit. Jen zopakuju, že šneka má v sobě většina jednoosáků a je jedno je-li to Vari, BCS Goldoni, Betolini či jiné. Navíc se obávám, že problém u těchto strojů je jinde a to v tom, jak dostat - přenést celý zbylý výkon na zem.

Nevím co mi chcete říci. Nikde jsem nepsal o smýkání. Možná smýkáte sám, když o nějakém smýkání víte. Psal jsem o jistých problémech se spojkou, motorem a pneumatické regulaci otáček. Koukám se na videa doporučená firmou. Takže nevím co se komu co hodí. Co se týče účinnost šnekového převodu, tak ta tabulkově činí 40 až 96%, účinnost klesá se stoupajícím převodovým poměrem. Takže tabulkově se ztráta u šnekového převodu pohybuje od 4 do 60ti%. Hodnotu 30% jsem si nevycucal z prstu. Něco o Vari, nebo Tera jsem si už stačil přečíst, již cca před 45ti léty. Kdybych ukládal všechno co přečtu do nějakého archivu, abych to mohl následně dokumentovat, tak bych ho potřeboval včetně evidece ve velikosti větší stodoly. Použití šnekového převodu v takovýchto strojích je spíše vyjimka. Častěji se používají řemeny. K zlepšení přenosu síly je vhodné zvýšit váhu stroje, což pro většinu uživatelů nepřipadá v úvahu. Já používám další dvě pětikilová doplňková závaží. Na přiloženém snímku je výřez ze stránky katalogu AGS Jičín z roku1999. Přestože je hmotnost jejich UNI systému větší, používají kolová závaží 42kg, přední 41kg a ještě k zlepšení přenosu tažné síly mají orebná kola a ne nějaké orebné návleky, které každý po prvním použití uloží do garáže a nabízí je pak na AUKRU.

Vlastním jak Agzat Honda 190 s diferenciálem, tak i Varinu. Již jsem to psal dříve, Agzat s diferenciálem je lepší pro orbu a odvoz-dovoz, nešený rotavátor je až na vyjímky téměř nepoužitelný. Na rotavátorování a další malozahrádkářské příslušenství je lepší Vari. Agzat bez diferenciálu bych z důvodu ceny nebral. Celkově je univerzálnější Vari, záleží, co kdo preferuje. Ta uváděná ztráta šnekovým převodem je roztrubována prodejci Agzatu. Kdyby byla ztráta 30% při trvalém výkonu 3 kW, tak ztráty ve formě tepla by činily téměř 1000 W a to by se musela převodovka usmažit. Vše záleží na druhu ozubení, jeho přesnosti a drsnosti, materiálu, převodovém poměru, počtu převodů v převodovce a oleji. Je fakt, že Vari má závěs pro pluh poddimenzovaný (svařoval jsem lidem již mnoho kusů), v těžké půdě i při dobrém seřízení praská.  Agzat má závěs robustnější, o malinko větší a hlavně ze žádné ocelolitiny jako Vari. Výrobce je tuším z Moravy - mám jej 3 roky. Po třicetiletých zkušenostech musím prohlásit, že nic univerzálnějšího v dané cenové relaci při stejné kvalitě jako Vari, nenajdete. P.G.

Když se ta 1kW rozežene po celé převodovce a částečně nápravě, nemusí se nic smažit. Povrch je dostatečně velký, aby docházelo k chlazení. Je pravda, že např při orbě je to celé pěkně horké. Nejsem až tak velký puntičkář, abych to měřil, už jen proto, aby se toho někdo zase nechytal. Teploměry které jsou součástí celé řady elektro měřidel, nejsou kalibrované a voda se může podle nich vařit již při 85ti stupních Celsia. Do takové namořské výšky jsem se ještě nidy nedostal a ani nedostanu, aby to byla pravda. Co se týče tloušťky závěsu, tak Vari má 10mm a závěs, který používá Agzat, neni malinko robustnější, je dvakrát silnější, to znamená, že má tloušťku 20mm. Něco jsem o tom již psal v tématu tecnika orby. Na důkaz toho odkud je nastavovací těleso a pluh, přikládám foto. Naprřed od tělesa.