Prosté vedení v domě nikdy nedosahuje délky stovek metrů. Výjimečně desítek. Počítám samozřejmě délku jednotlivé větve, nikoli sumární součet. Navíc - vedení k silovým spotřebičům soudný projektant doporučuje vést průřezem 2,5 mm2.  V projektové dokumentaci se počítá s tím, aby spotřebiče s vysokým odběrem (trouba, pračka a podobně) byly na svých sólových větvích vedení. Norma počítá s přechodovými odpory, ztrátami ve vedení, úbytkem napětí, jeho oteplením (vedení).  Vedení je navíc chráněné a nedochází (nikde) ke snížení průřezu.

Pokud zapojíte dlouhou prodlužovačku, pak na 100m máte při průřezu 1,5mm2 úbytek napětí okolo dvaceti volt, řeknete si, to není příliš, ale přidejte k tomu přechodový odpor v zásuvkách a zástrčkách, fakt, že frekventně používané prodlužka trpí na lámání drátků ve svazku - na některých místech se tak snižuje aktivní průřez a tedy dál zvyšuje odpor.Napětí v prodlužce dále klesá.. Zcela pomíjím fakt, že některé asijské prodlužky mají menší aktivní průřez, než je deklarováno - no a do takové soustavy zapojíte třeba pilu- ty hobby jedou na doraz, co se týče vinutí (z hlediska proudového), a co se stane? Pokud začnete řezat - tak se musí mechanický výkon nějak vytvořit, pokud zapojíte do obvodu ampérmetr, uvidíte, jak při řezání letí proudy nahoru. A my jsme na dlouhém prodloužení, napětí je nižší, ale ne o "ideálních 20V", ale díky popsaným jevům třeba i o 30, nebo 40, na starých nevhodných prodlužkách i více V. Ale P=U x I. Takže proudy letí nahoru, teplota kabelu též, je-li navinutý, teplota letí v hloubce navinutého kabelu vzhůru. I když nedojde k poškození kabelu, technika na konci, zvlášť ta hobby dostává zahulit (hobby mají menší rezervy v průřezech vinutí motorů), vinutím motoru protékají při odevzdání stejného výkonu při nižším napětí logicky vyšší proudy. Majitel se pak diví, že tu pilu, nebo jiný stroj zase veze do opravny, co že je to za šunt...