Jírovec maďal (lidově kaštan koňský) není Baobab. Mám obojí, jak 120 let starého mladíka, tak i 12 let mladého staříka.
Starý mladík má v prsní výšce obvod 2,2 metru a zřejmě umře stářím, až přijde jeho čas. Z doby 2.sv. války jsou prý v jeho dřevě střepiny z asi dvou granátů a z poválečného období spousta zarostlých hřebíků a skob (tu pro uvázání koz, tu pro připevnění vrátek od výběhu pro slepice, tam zase pro upevnění šňůry na prádlo,...) Prostě tolik "nebezpečí" pro pilu, že by to bylo nejdražší palivové dřevo v širokém dalekém okolí.
No a pak mám mladého staříka nasázeného v době, kdy jsem uvažoval o "obnově porostu". Jenže pak došlo pouze na další odlehčovací řez (zmenšení koruny o 1/3) s tím, že do kmenu si nikdo nedovolí říznout a zaručit, že práci dodělá. Mladý stařík je nyní v misce s cca 2 l substrátu ale hlavně s knoty do podmisky, odkud si jako samozavlažovací systém bere vodu a živiny.
Starý mladík každoročně krásně kvete a každoročně na něm bojuji s klíněnkou jírovcovou. Sklízím napodzim shrabáním cca 3 kubíky listí, z kterého mám pak následně 400 litrů kvalitní listovky. Bohužel v okolí nemá opylovače a tak pro dítka školou povinná dává jen 40 kg suchých kaštanů (proti cca 120-150 kg co dávají i menší stromy v skupinových městských výsadbách).
Mladý stařík bohužel nekvete. Ale zato ochrana proti klíněnce je jednoduchá - použiji 2× ročně místo zálivkové vody zbytky postřiku Mospilanu získané prvním výplachem 12 litrového postřikovače (na postřik staříka spotřebuji 2×12 litrů ostrého). Odlehčovací řez zvládnu za minutu s pomocí nůžek na bonsaje (za 3 minuty i s přemýšlením). Problémem je zimování, Každoročně se bojím, aby zahrabán do kupy rašeliny s listovkou přežil = neuschnul ale ani neuhnil.