Akát - množen

Dobrý den,

jak nejlépe namnožím trnovník akát?

děkuji

Nijak, akát do naší přírody nepatří. Je nežádaný.

kdyz jsem ho kacel tak vetsina vetvicek ktere se zapichly do pole tak zacaly rust takze rizkovani by asi nebyl problem

Brambory jsou také původem z Ameriky...

Ten plevel se množí snadno - odkopky.

Větší problém je, jak se jej zbavit. I po vykácení vytržením traktorem podrůstá z přetržených kořenů (tj. z kořenových řízků In Situ).

Jinak se dá také množit ze semínek. Ty je potřeba opakovaně namáčet vždy v čerstvé dešťové vodě, nebo je stratifikovat v květníku s hrubým říčním pískem podloženým pod okapový svod.

Podobné je to i s štědřenecem odvislým (Laburnum anagyroides), který tolik nevymlazuje z kořenů. Docela by mne zajímalo, jestli se akát trnovník dá roubovat na štědřenec. Nezkoušel to někdo z přítomných?

Pár poznámek:

1. Silně pochybuji o zakořeňovací schopnosti zapíchaných větviček akátu.
2. Akát snadno tvoří kořenové výmladky. Ty se dají vyrýt a máte hotovou sazenici.
3. Výmladky se tvoří o to intenzívněji po pokácení stromu/porostu: a při poškození kořenů. (což si myslím je i dříve zmíněný příklad "zakořenění větviček")
4. Snadné množení by mělo být z kořenových řízků: kousky kořenů silných jako tužka až jako prst napíchat do záhonu a čekat, co vyleze.
5. Nejvíce mladých, ze semínek vyklíčených akátů jsem viděl na okrajiohniště po pálení klestí. Semena mají asi nějaký inhibitor klíčení a (nejsnadněji) klíčí třeba až po tepelném ošetření simulujícícm lesní požár.
6. Je to cizí a invazívní druh, ale
7. někde se ničemi jinému nedaří
8. a navíc má jedinečně trvanlivé dřevo třeba na dětská hřiště či viniční sloupky.
9. A ještě jedna poznámka: i slouvutný botanik a dendrolog Václav Větvička zamlada osazoval suché, skalnaté, vyprahlé povltavské skály...

Josef.

Souhlas, spíše vyroste akát z kořenového řízku než z větviček zabodnutých do pole (tj. řízku dřevitého hlavou dolů). Při množení kořenovými řízka se tyto nezapichují, ale kladou naplacato do brázdy a zahrnou s ušlápnutím. Nebál bych se použít i sílu větší než prst. Ano, inhibitory klíčení se dají také odstanit tepelně stajně jako simulací zanesení semene do jalového náplavu. Jen to zalévání hladovou dešťovou vodou se lépe opakuje než simulace žďáření. A právě schopnost osídlit úplnou jalovinu, která má jen minerální živiny a vzdušný dusík je pro tuto motýlokvětou rostlinu předurčijící k rekultivaci těžebních prosotrů a stabilizaci skalních stěn i suťových polí.