Zdravím, na internetu jsem našel níže přiložené informace, jinak sazenice (nejen kustovnice) zasílá i zahradní centrum Nepomuckého ornitologického spolku - lze najít na internetu - a ochotně poradí...

Kustovnice čínská je keř dorůstající asi 2,5 m. Větve se snadno rozklánějí. Listy jsou na větvích jednotlivě i ve svazečcích po třech. Jsou kopinaté až vejčité. Podle zeměpisné polohy a klimatu kvete od června do srpna. Květy jsou nafialovělé opylované hmyzem. Plodem je červená bobule asi 2,5 cm podlouhle oválná. Kustovnice roste dobře na lehčích půdách i půdách chudých. Při dobrých půdních podmínkách a dostatku vláhy se velmi odvděčí velikostí plodů i jejich vyšším počtem.

PĚSTOVÁNÍ A OCHRANA ROSTLIN
Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí písčitojílovitá. Nejlépe je vysazovat v březnu až dubnu, na vzdálenost 2 – 2,5 m. V řádcích může být na 1 – 1,5 m. Vyplatí se dát do jámy buďvyzrálý hnůj lépe kompost. Půda kolem rostlin se udržuje nakypřená, bez plevelů nebo zamulčovaná kůrou.

Hnojení
Chlevská mrva se dává dle možností na podzim. Koncem dubna 500-600 kg /ha močoviny, v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného. Od konce května až po celé období kvetení a násady plodů každých 15 – 20 dnů důkladný výživový postřik na list, listovým hnojivem.

Závlaha
Zalévejte každých 25 dní od konce dubna až do poloviny června dle možností. Jednou až dvakrát v září a říjnu. První a poslední zálivka by měla být vydatná až 60mm.

Výchovný řez
Cílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50 -60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony.

Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1 až 2 pruty a zakraťte je o 10cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20cm nad korunou stromu.Potom ponechte 4-5druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní.

Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny, ponechte jeden a zakraťte ho 10 -20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1 – 3 vertikální výhony z vrchních větví 15 – 20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5m. Kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání
Hlavní účel prořezávání je zmladit větve a získat pravidelně a vysoce plodící rostlinu. Princip je odstranit překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Chceme vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou produkovat nové plodné výhony.

Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Odstraníme suché větve (díky dehydrataci) ze zimy.

Cíl letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Ačkoliv pokud je v koruně mezera nebo prodloužení kmínku odumírá, udržujte je a zakracujte pro druhotné rozvětvení. V místech bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je do10 cm nad korunou.

Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru a březnu příští rok. Odstraňte silné výhony ze spodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.

Použijte silné výhony vyštipováním k vyplnění koruny a prodloužení plodného období.. Seřízněte přerostlé výhony. Nejnižší výhony by měly být 30 cm nad zemí. Po prořezání by měli být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sklizeň a sušení ovoce
Sklizeň. Optimální sklizeň je, když je ovoce zralé z 80 – 90 %. Vyvarujte se sklini po dešti. Bobule potřebují šetrnou péči, aby nedošlo ke stlačení a poškození.

Sušení může být přirozeně vzduchem nebo mechanickou dehydratací.

Sušení vzduchem. Rozmístěte plody ve vrstvě 2 cm a plody během sušení neotáčejte plody dokud nejsou suché. Pokud se plody sklízí po dešti, tak můžete plody promíchat dřevěnou tyčkou pro lepší usušení.

Mechanická dehydratace. K sušení použijte proud horkého vzduchu. Sušárna je rozdělena do tří teplotních sekcí. V první sekci je teplota 40 – 50 o C a plody se tu nechávají 24 hodin.V druhé sekci je teplota 50 – 55 o C kde plody zůstanou 36 – 48 hodin. Ve třetí sekci je teplota 55 – 65 o C a plody zde zůstanou 24 hodin. Potom se plody vezmou ven ze sušárny, odstraní se stonky a plody se mohou vážit a balit.

Ochrana rostlin
Integrovaný systém kontroly. Spalte všechny napadené větve a listy i jiné zbytky z pole a odstraňte všechen okolní plevel. Posilte závlahu a hnojení k docílení silného stromu.

Chemická ochrana. Závisí na nemoci a napadení hmyzem. Musí se vybrat vhodné chemikálie, koncentrace chemikálií a způsob aplikace dle druhu napadení.

POUŽITÍ
Kůra z kořenů
Kůra z kořenů se používá při nachlazení, kašli, krvácení z nosu, diabetu, bolestech zad, bolest v krku, revmatismu, snižuje cholesterol, pomáhá při impotenci.

Čaj ze sušených plodů a listí.
Snižuje krevní tlak, snižuje obsah cholesterolu v krvi. Pravidelné použití zlepšuje funkci ledvin a jater.

Olej ze semen.
Je výborný na vysušenou pokožku, při svědění i jako antibiotikum.

Konzumace sušených a čerstvých plodů.
Upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické,,vnitřní“ krvácení, krvácení z nosu, astma, únavu.

Jedovatost?
Lycium barbarum L. –Kustovnice cizí patří do čeledi rostlin lilkovitých. Solanaceae. Rostliny této čeledi obsahují solanin, jedovatý alkaloid. Ten obsahují i brambory, rajčata, paprika i další nám známé potraviny. Šlechtěním, výběrem rostlin i jejich jedlých částí, ale i úpravou v kuchyni se solanin vyvaří, zráním plodů přetvoří v nejedovaté látky nebo se jeho obsah sníží na zanedbatelné množství. Rostliny Kustovnice je možno koupit, ale také vypěstovat snadno ze semen dovážených plodů. Budou se lišit, tak jako se liší semenáče jiných druhů rostlin. Teprve výběrem z nich a vegetativním množením se získají lepší a jednotné rostliny. Kustovnice z GOJI dovážených plodů má úzké listy, téměř stejné jako u nás divoce rostoucí kustovnice „ pálavská“. Ta je označována jako Lycium halimifolium Mill. Nebo také Lycium barbarum L.., stejně jako ta „ pravá „ GOJI“ je také označována Lycium barbarum L. (z knihy WOLFBERRY od Paula.Grosse, vydané 2006. www.ordes@booksurge.com)

Nabízí se kacířská otázka zda GOJI není jen regionální typ a staletí pilného čínského výběru. Je známo, že čínské provincie v „pásmu goji“ mezi sebou soutěží, která má ten který rok nejsladší plody GOJI. Plody GOJI se jedí hodně zralé a ještě lepší jsou sušené, kdy se stávají chutnější a co nejméně hořké. Mladé výhonky, uvařené (voda se vylije) jsou v Číně přílohou k masům, podobně jako u nás zelí.