Oka - Šťavel hlíznatý (Oxalis tuberosa)



Ashad - (2) - 65.121 (?)
7.5.2015 9:20

Doplnění:

Epidemiologie: V Andách ohrožují sklizeň oky virové choroby a hlístice, proti kterým se často používá druh aksamitníku zvaný huacatay (Tagetes minuta). Sama oka vylučuje kořeny látky obsahující harmin, který má insekticidní vlastnosti.

Nároky: oka roste optimálně v oblastech s průměrnou teplotou 10 – 12°C a průměrem srážek 700 – 885 mm za rok, její nároky na půdu jsou velmi nízké.

Pěstební postupy: Často se sází po bramborách, protože dokáže využít většinu organických zbytků v půdě. Následnou plodinou pak bývá bob nebo jiné luštěniny obnovující obsah dusíku v půdě).

Ošetřování: Jakmile rostlina koncem léta zrychlí růst, je vhodné ji nakopčit podobně jako brambory, přičemž hlízky vznikají ve všech místech, kde se výhonky rozlézající se rostliny dotknou země, čili lze úrodu zvýšit i tak, že se výhonky zčásti zakryjí zeminou.

Výživové hodnoty: hlízky jsou vynikajícím zdrojem energeticky využitelných sacharidů, obsahují vitamin C, provitamin A, draslík, železo, vitamín B6 a malé množství vlákniny, přičemž různé odrůdy se výrazně liší co do obsahu živin a zejména co do obsahu kyseliny šťavelové (viz níže). Bílkoviny v hlízkách oky jsou chudé na valin a tryptofan. Žlutooranžové odrůdy obsahují karotenoidy, načervenalé antokyany, jejichž kladný vliv na lidské zdraví se považuje za prokázaný.

Odrůdy: Čerstvě sklizené hlízky obsahují značné množství kyseliny šťavelové (podobně jako špenát), obsah se ale liší podle odrůd – existuje tzv. kyselá oka, která se před skladováním specificky zpracovává (namočení na měsíc a usušení venku za horkých dní a mrazivých nocí), a tzv. sladká oka, která obsahuje kyseliny šťavelové méně a jejíž hlízky se jen vystaví slunci, aby zesládly, a pak se zpracovávají běžným způsobem jako brambory. Právě obsah kyseliny šťavelové údajně chrání hlízky před konzumací divokou zvěří.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
host - 183.190 (?), 7.5.2015 7:30, zobrazeno: 5144x

Oka (nebo Oca), latinsky Oxalis tuberosa je jedna z nejstarších kulturních rostlin Jižní Ameriky, hlavně z oblastí And. Můžeme se potkat i s označením Novozélandský jam i když mezi jamy nepatří, případne české pojmenovaní a to šťaveľ hlíznatý. Do Evropy se rostlina dostala v roce 1830, o něco později okolo roku 1860 se dostala na Nový Zéland, kde se stala populární pod názvem zélandský jam. Je to 0,3 – 0,4 m vysoká trvalka rostoucí v trsech s trojčetnými listy na dlouhé stopce, je podobná jeteli popř. lesnímu šťavelu tzv. „zaječímu zelí“.  Pěstuje se pro hlízy dlouhé 3-15 cm s příčnými rýhami v kterých jsou pupeny, takže povrch je často zaškrcovaný. Barva je velmi různorodá, může být bílá růžová až fialová. Dužina je světlá, šťavnatá s mírne kyselou popřípadě sladkou chutí, podle odrůdy (kyselé odrůdy obsahují víc kyseliny šťavelové).
Tato rostlina vytváří hlízy podobné bramborám, ale protože s nimi není ani vzdáleně příbuzná nenapadají ji žádné choroby ani škůdci jako brambory.
Protože tato rostlina nejvíce roste až na konci sezóny je několik možností jak ji pěstovat. Buď ji pěstovat zpočátku v květináčích a po sklizni raných plodin ji vysadit na uvolněné místo, popř. ji vysadit na záhon do meziřádků (např. mezi cibuli.) nebo mezi vysoké rostliny jako jsou rajčata.
Oka tvoří úhledné vzpřímené trsy a nezabírá mnoho místa. Ale přibližně v červenci se situace změní a trsy se vlastní vahou zhroutí a rozklesnou. Růst se zrychlí a nakonec řádky vytvoří asi metr široký hustý kopec. Během léta nevyžaduje oka žádnou zvláštní péči mimo občasného pletí a v případě sucha zálivky.
Oka začíná tvořit hlízy až když délka dne klesne pod 12 hodin. Což může být někdy problém v případě časných přízemních mrazíků. Je výhodou, můžeme li ji nasadit např. do uvolněného foliovníku a nebo pařeniště. Také není na škodu pokrytí záhonu netkanou textilií. I když dojde k poškození vrcholků nati mrazem, nespěchejte se sklizní, oka se snaží stáhnout zbytky živin z nati do hlíz a ty rostou až do úplného zničení natě.
Kuchyňské vlastnosti. Nakonec je to všechno o chuti a užitečnosti v kuchyni. Zatímco hlízy jsou mnohem menší, než brambory, jsou mnohem jednodušší na přípravu. Hlízy nevyžadují loupání a díky pevné hladké voskovanépokožce se snadno umyjí. Hlízy mohou se mohou jíst syrové, vařené, jako kaše, smažené nebo pečené takže to univerzální zelenina. A jak chutnají? Syrové mají nakyslou chuť a hodí se dobře do salátu. Uvařené hlízy mají smetanově bílou nebo žlutou barvu.

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Ashad - (2) - 65.121 (?), 7.5.2015 9:20

Doplnění:

Epidemiologie: V Andách ohrožují sklizeň oky virové choroby a hlístice, proti kterým se často používá druh aksamitníku zvaný huacatay (Tagetes minuta). Sama oka vylučuje kořeny látky obsahující harmin, který má insekticidní vlastnosti.

Nároky: oka roste optimálně v oblastech s průměrnou teplotou 10 – 12°C a průměrem srážek 700 – 885 mm za rok, její nároky na půdu jsou velmi nízké.

Pěstební postupy: Často se sází po bramborách, protože dokáže využít většinu organických zbytků v půdě. Následnou plodinou pak bývá bob nebo jiné luštěniny obnovující obsah dusíku v půdě).

Ošetřování: Jakmile rostlina koncem léta zrychlí růst, je vhodné ji nakopčit podobně jako brambory, přičemž hlízky vznikají ve všech místech, kde se výhonky rozlézající se rostliny dotknou země, čili lze úrodu zvýšit i tak, že se výhonky zčásti zakryjí zeminou.

Výživové hodnoty: hlízky jsou vynikajícím zdrojem energeticky využitelných sacharidů, obsahují vitamin C, provitamin A, draslík, železo, vitamín B6 a malé množství vlákniny, přičemž různé odrůdy se výrazně liší co do obsahu živin a zejména co do obsahu kyseliny šťavelové (viz níže). Bílkoviny v hlízkách oky jsou chudé na valin a tryptofan. Žlutooranžové odrůdy obsahují karotenoidy, načervenalé antokyany, jejichž kladný vliv na lidské zdraví se považuje za prokázaný.

Odrůdy: Čerstvě sklizené hlízky obsahují značné množství kyseliny šťavelové (podobně jako špenát), obsah se ale liší podle odrůd – existuje tzv. kyselá oka, která se před skladováním specificky zpracovává (namočení na měsíc a usušení venku za horkých dní a mrazivých nocí), a tzv. sladká oka, která obsahuje kyseliny šťavelové méně a jejíž hlízky se jen vystaví slunci, aby zesládly, a pak se zpracovávají běžným způsobem jako brambory. Právě obsah kyseliny šťavelové údajně chrání hlízky před konzumací divokou zvěří.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
rbata - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (66) - 174.196 (?), 8.5.2015 0:11

Tak jsem podle návodu zasadil pár hlízek. Jsem zvědavý na výsledek.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika