Jak udrzet topinanbur co nejvice let v dobre kondici

Sazim topinanbur jako podzemni rezervu potravin a nekde i jako zaclonu ci zivy plot ci ochranu zahunu pred SZ vetry a zaroven slunecni past do podkovy kam pak davam teplomilnou zeleninu.

Rika se a vsiml jsem si ze kdyz se nechah mnoho let na jendom miste bez zasahu, posleze jeho hlizi jsous tale mensi a nakonec ta rostlina otravi sama sebe a zmizi.

Pokud bych chtel co nejdele udrzet funkci ziveho plotu a tvorby peknych hliz, predpokladam ze resenim je: pulku obrich bliz sklidit aby nedoslo k zahustovani, druhou pulku velkych a jednoduse tvarovanych nechat na miste a vsechny male odstranit(treba zviratkum kdyz na loupani jsou male, rad bych je pohodil volne do porustu topinanbur ale nevim zda je takova metoda samohnojeni dobra)aby sadba nedegenerovala. Takto by se mohl uchovat dostatecne husty plot a kvalita hliz dokonce rust. Je to vhodny postup?

Ovsem topinanbur jak se proslycha extremne vycerpava pudu, takze sklizni a vyhazovanim malych hliz odebiram latky z pudy. Bude stacit mulcovani travou a nati na udrzeni zivin?

Když se podíváte na porosty "divokého topinamburu" v teplých oblastech republiky, nejspíše to sebeotrávení neplatí. Někde je to s ním horší než s křídlatkou nebo s bolševníkem. Když hlízy nedělíte, pozemek nehnojíte, postupně se zmenšují. Ale na novém místě zase znovu narostou. V květnu 2012 byl v Zahrádkáři článek od Michala Vejvody, píše tam, že při dobrém hnojení se může výsadba na stejném místě opakovat i osm let. To samohnojení není to nejlepší, ony totiž ty malé pokud je něco nesežere nebo na povrchu nezmrznou na jaře vyraší. Vemte si jak vysoká nať z nich je, kolik kilo hlíz jste odnesl. To všechno v půdě bude chybět. Lepší, když po sklizni na ten záhon či okraj pozemku navezete třeba hnůj nebo kompost, vyvezete jímku... pak porostou jak vojáci.  Degenerace je podle mě spíše zamoření virózami, ne zakrslý růst z důvodu nedostatku živin.

Jakou barvu hlíz máte? Já mám za pár let vytypovaný jeden chutný s bílými hlízami, ostatní jsem dal pryč.

Tady jde spis o uzsi linii podel plotu. umele vytvorena terasa(tvar koryta) ve zlute pude(pekne drzi terasu) s dodanim lepsi hnede pudy. Vysadba se prece tech 8 let opakovat nemusi, proste to stale tech roste ne?

bylo by zajimave zjistit co bude vhodne zasadit po osmi letech topinanburu:), asi neco ciste nehlizoviteho nebulvoviteho nadzemniho.

Jestli vyrazi i nad zemi pohozeny na mulcove podestylce, tak je to nezmar. Pri liti mocuvky ci cerstvym hnojem... snad to snesou, ale jsou vhodne ke konzumaci? (je tedy fakt ze v prvnim roce je sklizet nemusim vubec, spis je necham at se zahusti. Rika se ze topinanbur chorobama prakticky netrpi.

Kdyz odmyslim barvu spiny, ak jsou hlizy v zasade bile. jak ty co sem mel puvodne, tak ty co si navazim od jednoho kamarada, ktery tam dostal od myslivcu kvalitnejsi kultivar. Mam tomu rozumet tak ze si je slechtite selekci pdle barvy?

    Ano prostě to poroste, ale porost bude místo vyčerpávat, budou tam postupně chybět živiny, které dávají rostlině základ pro bujný růst. Při nedostatku živin se na něm mohou spíše objevit nějaké houbové choroby. Z úzké linie si bude špatně sahat do okolí, vyčerpá se dost brzy.

   Po těch osmi letech bych dal nahusto hrách na vylupování. Po sklizni a zarytí jeho zbytků pak do podzimu svazenku. Tím by se měla do půdy vrátit nějaká organická hmota, hustý porost přidusí topinambur, který tam zapomenete a znovu vyrůstá, po zarytí ho ještě poničíte a mezi hustou svazenkou vyrazí znovu, bude slabší a slabší...

    Já na jaře sázím, na podzim sklízím. Hnojím jako pod brambory. Z půl kila hlízek cca 3 cm velkých mám tak 10 x víc sklizených, různé velikosti. Někdy v záhoně, kde byly "topiny" minulý rok vyrostou zapomenuté hlízky, vytáhnu je i s natí dloubákem a hodím králíkům. Ať jsou zdraví.

   Tvarově i velikostně jsou různé. Některé hlízy spíše kulaté, jiné podlouhlé tenké, nebo trošku jako buřtíky. Liší se barvou slupky i vzrůstem, dobou kvetení, narůstání hlíz. Také tím, jak se pod rostlinou hlízy šíří. Některé mají hlízky blízko matečné rostliny, při opatrném vyrýpnutí je máte skoro všechny najednou venku, jiné dělají dlouhé stolony a hlízky bývají i půl metru od vysazené rostliny. Některé kvetou už v srpnu a v září (mají menší výnosy), narůstají do dvou metrů, jiné nasadí poupata až koncem října a jsou o metr vyšší - ty jsou výnosnější. Liší se i chutí. Některé jakoby drhnou v krku, jiné jsou příjemně nasládlé, jiné téměř bez chuti. Ve Francii je šlechtili (šlechtí) - na jídlo a na krmení. Jsou i něco jako léčivka, velmi zdravý pokrm.  

   Nešlechtím je, ale pokud je někdo má, vysadím, ochutnám a nechám si ten, který mi chuťově vyhovuje. Měl jsme jedny výnosné, lehce narůžovělé, ale nechutnaly mi. raději jsme si nechal ty, které mají nižší výnos, ale lepší šmak. 

Hrach na vylupovani. jde o konkretni typ hrachu nebo o metodu sklizne? s luskovinama nedela proto se omlouvam za dotaz. POkud hrach bude s topinou v polykulture(z jizni strany zasteny), pak by tedy moh byt dlouhodobe udrzitelny. KOlik let hrachu po 8letech topin zregeneruje pudu pro dalsi prival topin? lusteniny a luskoviny jsou obecne vhodne na doplneni dusiku? je fakt nekdy mi taky nechutnaj, nejsem si jist zda je to konkretni hlizkou nebo naladou. Jako priloha k pecivu se zdaji byt mene vhodne nez zeelnina typu mrkev, asi tim ze je to skrobovina. Slysel jsem ze se z topin dela bezlepkova pecivo. Jen tedy nevim co v takovem pecivu nahrazeje lepivost lepku a kolik procent vznikle hmoty je z topin.

V základě jsou tři typy hrachu dřeňový nebo na vylupování ten se sklízí, když jsou hrášky měkké sladké a vylupují se z lusků. U hrachu cukrového se jedí mladé lusky celé (jsou vnich ještě malá semena, ty lusky nemají v sobě ty "šlupky", které jinak v lusku jsou. A pak je třetí hách, ten, který vaříme. Jestli dát hrách k topinám je na diskuzi. Když, tak ho vysít až v době, kdy jsou topiny narostlé do výšky 1m. Aby hrách měl oporu a na druhou stranu aby při dřívějším výsevu hrachu htachoviny topiny moc nedusila. Zkuste na internetu najít něco o výsevu hrachu samostatně, na tu regeneraci a částečné obnovení obsahu organické hmoty v půdě tak dvojnásobná až trojnásobná dávka na výsev, než jakou dávají obvykle zemědělci. Luskoviny žijí v symbióze s bakteriemi, které vážou vzdušný dusík a "natahají" ho do půdy víc, než kolik potřebují. Co se dělá z topinamburu si najděte, já ho jím syrový, nebo smažený nakrájený na lupínky. Ale dokážu si představit pomazánku najemno nastrrouhané topiny, červená řepa a jablko s trochou majonézy. Klidně bych topiny dal i do směsí s mrkví, celerem, tam, kam dáváte kedlubny... I když se při vaření rozvářejí. Z usušeného jedlého hrachu se dá udělat šrot nebo mouka a pokud máte chuť experimentovat, můžete jí používat na zahušťování jídel. Topiny se dají sušit a nejspíše pak drtit a mlít, všechno záleží na času, který máte, opravdu mnoho najdete jinde. Stačí zadat topinambury, recepty a vyjde vám toho spousta. Když byla nouze, přidávaly se do mouky na pečení chleba věci různé - až polovina objemu nastrouhaného tuřínu, nadrcené vícekrát spařené žaludy, mouka z jírovců zbavená máčením mýdelních součástí, namletá sláma, třeba i ty luštěninové šroty. Víte jak udělat chutné fazole? Mám artrózu, fazole pomáhají v léčení. Uvařím půl kila fazolí, osmažím půl kila hlívy, dám k tomu půl kila uzeného bůčku i s kůží, půl kila jater, namelu to nebo rozmixuju, přidám koření do paštiky a tři vejce, rozmíchám nandám do skleniček, zavařím a mám paštiku na měsíc.  Aby to fungovalo, musí se na začátku jíst fazole tři týdny každý den trochu a pak stačí 2x, třikrát za týden. Zelené lusky fazolí se také daj různě ochutit, schovat do jiného jídla. Zapomněl jsme se přihlásit - Ivan z okénka

Lepivost lepku - ono spíše jde o to, že lepek podle toho jak je kvalitní a v jeké mouce to je dává pečivu určitou kyprost. 

To sizeni mouky zeleninou, zni fakt zajimave. takze zelenina tvorila i pulku objemu...  Postup peceni se asi musel nalezite upravit. Zdalikak by takovy chleba fungoval i v domaci pekarne: z pulky doplnit hokaidem, nebo z casti doretit i redkvi ci topinou:)  jak se temto sizenym chlebum, v podstate zeleninovym buchtam rika?

tento tyden mam moznost uz vysazet nejake topiny, dalsi moznost bude az zacatkem dubna. Premyslim zda je to ted vhodne. Nebot od pondelka nas cekaji 1 az 2 tydny tydny celodennich mrazu s nocnimi teplotami pod -10. V dubnu uz se sice do topin nema tolik stourat ale pri tomto pocasi bude asi posun vhodny?