Zkrácení vzrostlého smrku

Máte někdo zkušenost jak poškodí vzrostlý smrk jeho razantní zkrácení.Jedná se asi o 18m vysoký strom, který stojí na kraji zahrady a     jeho větce se nebezpečně blíží k drátům el.vedení. Jak strom snese zkrácení asi o třetinu? Je vhodné zkrátit i postranní větve?

Postranní větve nekraťe, pokud je to možné. Když si představíte, že se smrk skládá z části zelené s větvemi a části bez větví, tak zkrácení na některé patro větví, které je v polovině zelené části strom to přežije. Následně se bude znažit v ponechaném patře přeměnit větev/e na náhradní terminál.

Je však otázkou, na kolik se Vám pak takový strom bude líbit nyní po zásahu a s postupem času od zkrácení.

Pane fon, nějak se v tom motáte. Smrky bez větví se nalézají obyčejně v pěstěném lese. Smrk o který se jedná je zřejmě soliter. A ten má obyčejně větve těsně od země, pokud je majitel neoflákal. Každý strom tohoto typu se po jakémkoliv zásahu do terminálu stává nepěknou obludou. Vhodnější řešení je strom odstranit a na jeho místo vysadit něco co svou konečnou výškou a šířkou nebude zasahovat do prostoru vedení. Majitel by to měl raději provést sám v předstihu, protože pracovníci, kteří to zkracování provádějí, pracují bezohledně a pak se domáhaní nějakých náhrad za případné další škody stává bojem s větrnými mlýny. Je to určitá diskriminace, nebo oběť eklektrifikaci s vzdušným vedením nad cizími pozemky a tím pádem zátěži, které se říka věcné břemeno.

moje odpověď je pouze širší, ale v zagradách jsou většinou smrky nad 10 m výšky cca do výšky 2 m vyvětvené. Ale neuvádím záměrně žádné číslo nebo poměr mezi zelenou částí a vyvětveným kmenem.

asi by to bylo chtělo fotku..., ne vždy to musí být obluda, stačí koukat kolem sebe i v přírodě. Jisté je, že pro dřevařské zpracování je takovýto strom více znehodnocen...

Ideální je zkrátit o tři třetiny.

Můj názor:

1. Zakrácení smrku obvykle nevadí natolik, aby následkem tohoto zakrácení uschl.
2. Jak píše Standa, vzpamatuje se a z horního přeslenu větví začne tvořit nové terminály - několik nových špiček.
3. Že takovéto radikální zakrácení (dekapitace) není příliš estetický zásah, je také pravdou.
4. Proto bych na rpzdíl od Standy bych ořezal i horní ponechané větve (asi tak tři až pět přeslenů) tak, aby smrk měl hned po řezu opět víceméně špičatý tvar a aby nově se tvořící terminál(-y) byl(-y) co nejblíže uříznutému kmeni (tedy aby se i nadále tvořil skoro rovný kmen).
5. Během několika let (cca za 2-3-5 let od prvního ořezání) by bylo vhodné vrchol smrku opět upravit: z nově se vytvořivších špiček ponechat jen jednu a vrchol smrku opět doupravit.
6. Je jasné, že ani samotná dekapitace, ani následné upravování takto vysokého smrku není úplně jednoduchou záleřitostí (a pokud si na to netroufnete sami, tak nebude ani záležitostí extra levnou).
7. Proto stokí za úvahu i další zmíněná návrh - skácení celého stromu a jeho náhrada / kompenzace novou výsadbou s lepšém uvážením druhu a místa výsadby (abY děti či vnuci nelamentovali za pár desetiletí nad tím, co jim to jejich táta či děda přidělal za starosti.

Josef.

Nejlépe asi po takovémto zásahu bude vypadat smrk Omorika, který je štíhlounký a nepotřebuje již zužovat. Zúžení svrchních pater je možné, pokud je to v rámci zeleného, ale co mám zkušenost s ulomenou špičkou po Kyrilovi, tak se mi osvědčilo počkat až na tvorbu náhradního obrostu v dosud zastíněných partiích a pak strom vytvarovat výběrem nej... ějšího terminálu. Jinak o dekapitaci by se dalo hovořit až když by se zkracovalo tak, že nad kmennou částí zůstane méně než 3 roční patra.

Prosím o vysvětlení, proč se v tomto případě nedá hovořit o dekapitaci? Kde je pro dekapitaci definována Vámi uvedená hodnota?

Josef.

Stando, múžete se, prosím, vyjádřit, kde jste vzal to své pojetí dekapitace?

Předem děkuji.

Josef.

Dekapitace stromu je zásadní a trvalé poškození stromu vedoucí k jeho úhynu. Nikde není definováno, že jsou to u smrku právě 3 patra, vždy záleží na konkrétním zdravotním stavu. Při špatném zdravotním stavu to klidně může být pater 9, značně proschlých a z důvodu zatínění dosti podstatně vyholených. Naopak i jedno vitální patro mladšího stromku může být dostatečnou asimilační plochou k udržení životních funkcí a pokračování v růstu. Pro 18 m vysoký soliterní smrk v dobré kondici jsem ty 3 patra určil prostě metodou zvanou "odborný odhad".