"Utopená" borovice

Dobrý den,

soused má u společného plotu vysazenu od loňského roku pinus densiflora oculis draconis. Bohužel, ačkoliv jsme v údolí Sázavy (hladina řeky je v místě vysazení stromku cca 4m pod zemí), celou zahradu neustále zalévá, v létě i 3x denně a nelze mu to vymluvit.

Borovice to myslím vydržela docela dlouho, začala shazovat jehličí i z letošních výhonů až teď v listopadu. Zatím jsem ho přemluvila, aby přestal zalévat, ovšem hlína je tady i tak nadměrně mokrá a těžká, v podstatě je to mazlavá hrouda bahna. Je ještě šance borovici zachránit?

Předesílám, že na našem pozemku (blíže k řece) rostou borovice lesní i černé (a jedna Armandova) zcela bez problémů (a bez závlahy).

Děkuji, M.

Ano, borovice se pěstují v oblastech suchých a hluboko dostupnou podzemní vodou. Pokud jste 4 m nad úrovní podzemní vody, trvalo sazenici v době vegetačního maxima cca 90 dní, než kořeny prorostly do dostatečné hloubky k získání vláhy. Pokud rostlinu uléval přiměřeně, je možné že dokonce brzdil růst kořenů do hloubyk, protože se ke spodní vodš nepotřebovala dostat a měla vláhy dost.

Trvalé podmáčení však mohlo vytvořit prostředí vhodné pro napadení houbovými chorobami a pokud se tak stalo, asi už zastavení zálivky nepomůže.

Jen zrekapituluji a doplním. Borovice je velmi nenáročná dřevina. Přirozeným výsadbovým prostředím pro borovice je písek a sucho, nikoli jíl a mokro. Myslím si, že kromě rizika napadení kořenů patogenními houbami, které zmínil p. Standa, bude zásadním a trvalým problémem daného stanoviště asfixie, čili nedostatek vzduchu v oblasti kořenů. Pravidelná a vydatná zálivka způsobující trvalé přemokření půdy tento jev ještě zintenzivní. Dusící se a odumírající kořeny,  jsou pak sekundárně napadány dřevokaznými houbami a plísněmi. Jestli ta borovice ještě půjde zachránit Vám asi od počítače nikdo zodpovědně říct nedokáže. V každém případě by jí mohlo pomoci okamžité přesazení do větší výsadbové jámy naplněné lehkou zeminou písčitého charakteru a mírně kyselou reakcí, vytvořené například ze směsi říčního písku s ornicí a rašelinou (v poměru cca 50:25:25%).

Nejhorší je, že panašování jehlic u daného kultivaru může u neznalého indukovat pocit nedostatku vláhy a přitom je to přirozený stav, pro který je tento cv. zvláště ceněn.

Jenže paní napsala: "...začala shazovat jehličí i z letošních výhonů...", a to už je docela blbé.

v rámci dobrých sousedských vztahů lze sousedovi radit pouze přiměřeně a nelze za něj cokoliv konat. I takový drén na už vlastní části pozemku složený z listovky a jemného říčního písku či vátiny nemusí být pochopen jako pomoc a problém bude na světě.

Díky za rady, 

povedlo se mi postiženou borovičku vyfotit - viz příloha.

Omlouvám se za kvalitu, už se začínalo šeřit, velikost jsem se snažila zredukovat.

M.

myslim ze vam nezbude nic jineho nez se stim smirit protoze jakakoliv rada sousedovi vam uskodi to uz kdsi rekl pan Lipsky v serialu tri chlapi v chalupe cituju kdyz ma nekdo hloupy napad tak mu ho nevymlouvej tebe neposlechne a sam sobe si uskodis

Za souseda rozhodně konat nebudu,

vytisknu mu zdejší vlákno a nabídnu pomoc s prací, víc se do toho "montovat" rozhodně nehodlám - to by to dopadlo. Jen je mi toho stromku líto, sama sázím vše nad štěrkovou vrstvu, právě kvůli vyšší hladině vody - vždyť i v létě, kdy je jinde vyprahlo, tady stačí hrábnout cca 15cm do hlíny a je vlahá, bez nutnosti zálivky.

Všem děkuji a přeji radost ze všeho zeleného.

M.