|
Rizkovani modrinu, borovice
|
|
|
|
|
|
|
mhi - Stříbrný Zahrádkář (194) - 62.154 (?) 14.12.2013 2:41, zobrazeno: 13140x
V minulosti jsem namnozil rizky (dokonce bez stimulatoru) hromadu jehlicnanu - thuje, cyprisky, tisy, jalovce, apod. Na zahradce mi chybi modrin a nejaka borovice - daji se tez jednoduse rizkovat? Jakym zpusobem? Ty vyse jmenovane delam tak, ze na jare vezmu 2-3 roky stare drevo, zelenou plochu omezim na minimum a zapicham do vlhka a stinu. Dale se o nic nestaram, pouze obcas v suchu zaleju. Ujme se > 50%.
Adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Josef. - Diamantový Zahrádkář (2694) - 227.224 (?), 14.12.2013 9:10
S řízkováním borovic ani modřínů jsem se ještě nesetkal. Nejspíše vůbec nekoření.
Výjimkou mohou být některé úplně zakrslé kultivary borovic typu klečí (snad Humpy apod.)
Ale třeba má někdo jiné zkušenosti.
Vaše více než 50% úspěšnost řízkování tisů mne překvapuje, u ostatních jmenovaných druhů je to vcelku běžné.
Josef.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 105.107 (?), 14.12.2013 9:30
Setkala jsem se s plantáží říkovanců a plantáží stromú pro řízky - stromy měly uříznuté špičky, aby se k nim pracovníci dobře dostali.. Byla u toho cedude s vysvětlením.(Mam dojem, že šlo o jedle a bylo to někde u Březnice). Myslím, že stejně rozmnožuj původní smrky na Šumavě. Myslím, že najít šišku nebo semenáč bude jednodušší.. EM
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 58.232 (?), 15.12.2013 22:15
To jstese setkala nejspíš se semennou plantáží ale z té se řízky nezískávají, jak už název napovídá, navíc konkrétně u jedle by to nebylo vhodné, protože řízkovanci jedlí získaní z postranních větví, rostou dlouho, někdy trvale do šířky a nedělají terminál na rozdíl od smrku. To by uršitě pro lesní stromy nebylo žádoucí. pH
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mhi - Stříbrný Zahrádkář (194) - 62.154 (?), 14.12.2013 14:52
Tis je mnohem uspesnejsi nez tech 50%. Mam nejaky sloupovity zlaty kultivar tisu cerveneho, ten nyni mnozim na takovou zivou stenu (odhadem 20-30 z minuleho roku) a temer vse co jsem zasadil mi zakorenilo (zadny foliovnik, zadny stimulator, dokonce i puda je normalni). Jedina vyjimka jsou "pozde" rizkovane rostliny, ktere uschly vedrem, ale to se dalo cekat. Predminuly rok jsem ty zlate tisy delal jen jako pokus a ujaly se pokud se nepletu uplne vsechny (sic jen 5). Prikladam fotografii me amaterske mnozarny, tisy jsou videt uprostred (plechovky jsou misto plastovych kontejneru, aby se mi to lepe za rok oddelovalo od sebe).
Uspesnost mi snizuji ruzne cyprisky, ktere se mi prilis nedari rizkovat.
Uz to nepatri sem, ale rad bych namnozil rododendrony (to jsem slysel se dela hrizenim) a magnolii (jak na ni?).
Martin
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 58.232 (?), 15.12.2013 22:05
O řízkování modřínu nepíše ani V. Walter a u borovic připouští jen zakrslé druhy. Znal jsem hajného, který modřín řízkoval, ale doslova čaroval, něco vím, ale zatím jsem to nezkoušel. Obecně platí, že řízky zakoření někdy jenom z mladých rostlin. Nejkouzelnější věta z předmluvy Waltrovy knihy: Rozmnožování okrasných stromů a keřů, SZN Praha 1978 zní:" Přitom je třeba poznamenat, že o dalších zkušenostech by se dala napsat ještě jedna taková kniha.'" Doporučuji každému, kdo se chce pokoušet o řízkování dřevin, tuto knihu sehnat, vyšla v několika vydáních a nic lepšího neseženete. Zkoušet takto množit modříny a borovice je záležitost značných zkušeností a asi by bylo mnohem snadnější získat borovice a modříny z výsevu, nebo, pokud jde o naše druhy, domluvit se s nějakým lesníkem. pH
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
BigJim - (13) - 234.11 (?), 17.12.2013 23:49
Borovice, smrky apod. se řízkují jen zcela vyjímečně, protože je to poměrně náročné na vybavení množárny a i ujímavost je velmi malá. V praxi je výhodnější roubování na nějaké semenáče (pokud se jedná o nějaké kultivary) nebo pokud je na mysli běžné botanické druhy, je jednodušší výsev. Dnes není problém sehnat i v malém osivo spousty druhů jehličnanů. sám jsem letos např. objednával takto osivo z Anglie, Německa a USA a vloni např. z Litvy a Indie. Pokud znáte jaké daný druh má nároky na výsev (stratifikace, skarifikace, doba, atd.),tak pokud vám stačí 20 - 100 semen, což bývají nejmenší posílaná balení, tak je toho na netu dostatek. Sám jednak připravuji nyní nějaké výsevy a stratifikace a jednak se chystám v příštím roce vyzkoušet semenáčky různých dřevin v samozavlažovacích květináčích, i třeba za účelem vánočních dekorací. Z předchozích let mám vyseto několik druhů jedlí, smrků, borovic, sekvoje, zeravy atd.
Jalovce, zeravy, cypřišky - se řízkují poměrně dobře a pokud se zvolí správná doba a technologie, tak ujímavost bývá vysoká. Řízkuji např. Actinidia arguta - různé odrůdy a ujímavost je více než 95%.
Laďa
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2
|
|
|
Nejlepší rostliny pro rajčata a tipy, jak zajistit, aby se jim dařilo
Pokud uvažujete o pěstování rajčat na zahradě, měli byste zvážit pěstování doprovodných rostlin. Dop...
Závěsná velikonoční vajíčka: kreativní DIY projekt pro jarní výzdobu
Pokud hledáte velikonoční výzdobu, která je elegantní a zároveň snadno zvládnutelná jako DIY projekt...
Pěstování jahod: nejlepší tipy pro obrovskou úrodu
Vyzývám vás, abyste našli jahodu, která by chutnala stejně dobře jako ta, kterou jste si sami vypěst...
Hrušky: kompletní návod na pěstování hrušek
Kousnout do šťavnaté hrušky je jedna z radostí života. Pěstování hrušek je obecně jednodušší než pěs...
Dobře bydlet pomáhá STAVOTECH Olomouc
Covid, inflace, války za humny, energetická chudoba – posledních pár let žijeme v turbulentních čase...
|
|
|
|