Pravokořenné stromy



Jaroslav u Prahy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 136.110 (?)
31.10.2014 15:36

Jsem rád, že jsme si ujasnili názory na pravokořenné stromy. Já osobně zůstanu u semenáčů, které mi vyhovují silným růstem v zatravněném sadu a na ně štěpuji rezistentní cv - úrody jsou velmi pěkné i bez postřiků.

Autora původního příspěvku (hosta) bych požádal, aby nám sdělil své zkušenosti s pravokořennými stromy. J.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
                     
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.58 (?), 26.7.2016 22:12
"...ráda bych opravdu STROM, tedy veliký a celý svůj...". Viete uviesť aj nejaký ďalší-racionálny-dôvod, prečo chcete vysokokmeň? Iste, pohľad naň môže byť impozantný, ale treba si uvedomiť, že všetky agrotechnické úkony sa pri vysokokmeni skomplikujú. Teda rez, tvarovanie, aplikácia postrekov, prebierka, vyväzovanie konárov ako prevencia ich zlomenia, oberačka... Jabloň nie je kôstkovina, takú čerešňu, marhuľu či slivku môžete pestovať úspešne ako vysokokmeň (pokiaľ ich neohrozí monilióza). Ale jabloň je predsa len niečo iné, neudržiavaný vysokokmeň môže byť prehustený, presúva potom rodivosť na perifériu koruny, konáre môžu vyhoľovať, plody zdrobňovať a nedostatočne sa vyfarbovať. Aj pre zdatného muža môže byť starostlivosť o vysokokmeň fyzicky i časovo náročná. Trúfate si robiť rez alebo postrek z rebríka? Ako dokážete obrať plody z konárov vo výške 5 metrov? Alebo si počkáte, kým plody spadnú na zem (otlčené, alebo načaté osami alebo vtákmi)? Na mieste 1 vysokokmeňa môžete mať 4-6 menších stromov, o ktoré sa postaráte bez ťažkostí zo zeme a plody budú pravdepodobne podstatne kvalitnejšie (a úroda prinajmenšom rovnaká). Ešte k tomu spravokoreneniu. Považujem to za zbytočný experiment s neistým výsledkom. Vysokokmeň môžete mať aj na podpníku A-2, MM-111 alebo MM-106. Na fotkách môžete vidieť postupne Karneval-polokmeň na MM-111, výška 4m, Jonagored- štvrťkmeň na MM-106, výška 4,5m a Golden Delicious- štvrťkmeň na MM-106, výška 3,5m. A to sa ich ešte snažím rezom obmedzovať v raste. Všetky by mali potenciál byť vysokokmeňom. Admiral mám na podpníku M-26 a rastie tiež dosť intenzívne. Ak by Ste chceli Admiral vysokokmeň, tak najvhodnejšie by bolo kúpiť si špičiak na A-2 a korunku si zapestovať vo vhodnej výške. Je ale otázne, či takúto kombináciu dostanete kúpiť. To spravokorenenie by bolo na mieste snáď len vtedy, ak by bol k dostaniu Admiral jedine na M-9. Takže-ak chcete vysokokmeň, je to Vaša voľba, len treba brať do úvahy okolnosti na ktoré som Vás chcel upozorniť. Ak Vám ale záleží aj na kvalite úrody, tak treba rátať s tým že vysokokmeň Vám dá zabrať. Alebo si potom radšej vypestujte štvrťkmeň či polokmeň.Je to len na Vás. IH



Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (373) - 210.229 (?), 30.10.2014 23:32

Zdravím

Jestli máte zájem o dominanty starých odrůd tak je prodává p. Boček. Oznámil mi, že vysokokmeny a polokmeny je schopný i zaslat.Je to vysoce spolehlivý člověk a stromky pěstuje v bio. 

Jenom pro upřesnění pro Jardu z prahy pravokořeněný znamená, že si odrůda udělá vlastní kořeny a obejde podnož nebo zakoření větev.

Pravokořenění neznamená stromek na semenné podnož čili jedině odrůda s vlastními odrůdovími kořeny.

sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 153.119 (?), 31.10.2014 12:10

Pan Svoboda se domnívá, že strom se lépe cítí na "vlastních nohou".  Dává ale přednost semenáčům, které neroubuje. To je potom celistvá rostlina bez zásahu člověka, která se cítí uplně nejlépe... Pro docílení optimálních chuťových vlastností je potřeba silná víra ve své konání.

Při zpravokořeňování bych se určitě vyhnul odrůdě Topaz.  Obecně bych nedoporučoval odrůdy trpící rakovinou, gumovitostí, mrazovými deskami ap.

V.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Jaroslav u Prahy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 136.110 (?), 31.10.2014 15:36

Jsem rád, že jsme si ujasnili názory na pravokořenné stromy. Já osobně zůstanu u semenáčů, které mi vyhovují silným růstem v zatravněném sadu a na ně štěpuji rezistentní cv - úrody jsou velmi pěkné i bez postřiků.

Autora původního příspěvku (hosta) bych požádal, aby nám sdělil své zkušenosti s pravokořennými stromy. J.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (373) - 210.97 (?), 31.10.2014 23:16

Zdravím

Je od přírody přirozené, že se dva rúzné organismy spojené v jeden superorganismus se budou snažit navzájem vystrnadit. Ono roubovanec není přirozený organismus. Je založený pouze na vzájemné toleranci mezi sebou (podnož a odrúda). Ono míza podnože a míza odrůdy musí mít při smíchání trochu jiné vlastnosti. Tento vliv mízy podnože a odrůdy velmi bedlivě sledoval Mičurin a psal o tom publikace. Mičurin se i zaměřoval na vyšlechtění nové odrůdy z chymér. Některé chyméry jsou doposud známé hlavně v odrůdách citrusů.

Pravokořeněná odruda je to samé jako semenáč, akorád má vegetativní typ kořenů, které nejsou tak bujné jako u originální odrůdy vzniklé ze semene a většinou jí chybý hlavní kořen.

Je naprostý nesmysl si myslet, že když vyseju osivo třeba z Idaredu, že mi vyroste pravokořeněný Idared. Tento názor totálně popírá zákony genetiky a vliv rodičů na potomstvo.

Něco jiného je, když dejme tomu nařízkuji jednoleté výhony z odrůdy Idared a zakoření, tak nám vznikne pravokořeněný stromek celý v originále. A zase se právě Mičurin zabíval vyšlechtěním takových odrůd, které by se daly snadno řízkovat tak jako keře.

Je zajímavé, že dnes tzv. křížence broskvošvestka, meruňkošvestka... jsou dnes popisovány jako šlechtitelské bomby, ale když to samé dělal Mičurin a to se spousty rostlinnými druhy a i rody tak se všichni smáli, že je blázen a komunistický nesmysl ovocnaření. Omyl je pravdou.

sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 134.39 (?), 8.5.2015 9:46

Zdravím, rozumný názor. Mičurinovi dnešní pseudoodborníci nesahají po kolena. Asi je za tím závist, že on něco dokázal.

Osobně preferuji stromky zpravokořenit, a nebo jim dát na výběr tím, že zasadím roubované místo cca 20cm pod úroveň zeminy. S minimálními zásahy řezem do dalšího růstu.

Zpravokořeněný stromek po třech letech kvete (Nabela, Discovery), stromek na jakési mrzké podnoži byl kupován před 4 lety.

Ostatní odrůdy, které dostaly před třemi lety na výběr, kvetou také. Do budoucna roub na semenáč, a poté případně zpravokořenit.

Mám na zahradě několik stoletých jabloní, z čehož min. 50let nebyl jakýkoliv zásah do koruny. Nejsou husté a působí harmonicky, plodí pravidelně a dvě z nich plodí každý druhý rok. Jeden druh je jakési cukrové, velmi sladké ještě před dozráním. Mošt se musí zředit jak je sladký.

Zcela nechápu ten trend roubovat na jakési podnožové mrzáky. Tahle šílená kombinace automaticky vyžaduje velmi zvýšenou nutnou péči o stromek s nízkou životností a náchylností na různé choroby. Roubovance na semenáči jsou nesehnatelné. Asi jde o prachy.

sadař Lada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 236.1 (?), 8.5.2015 10:22

Soused má na zahradě několik stoletých jabloní. Působí harmonicky a plodí každý druhý rok. Mají jednu chybu. Jablka nejsou moc k jídlu, soused je otřepané odveze do výkupu a v marketu koupí jabka vypěstovaná na podnožových mrzákách.

sadař Áda

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 185.138 (?), 8.5.2015 15:32

Nemá tu zlatou zimní parménu. Ta právě sama tvoří vznosnou řidší korunu a jablka jsou sladká jako cumel.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 178.235 (?), 8.5.2015 18:00

Po přečtení této statě jsem v rozpacích.Zpravokořenila mně kdysi jabloň v řadě zákrsků na EM IV.Vyrostl mně vysoký pravokořenný strom s jablky stejně chutnými bez jakýchkoliv odlišností.Pokusně zakořením bujného Admirála podle p.Svobody, abych získal rázem víc vysokokmenů pro extravilán.Sledovat kořenové systémy ponechám odborníkům.  AB

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 54.5 (?), 10.5.2015 19:10

Já naopak zcela chápu ten trend roubovat jabloně na SLABĚ ROSTOUCÍ PODNOŽE.  Je pravdou, že tato kombinace vyžaduje péči, zejména v udržování bezplevelného pásu, závlaze a výživě. Stromky mají pravda nižší životnost.  Ale s tou náchylností již nemohu souhlasit. Ovšem tento trend pěstování se zdá, jak vidíme z výsledků produkcí kvalitníhio ovoce, velmi vhodným. A usnadňuje například chemické ošetření proti hospodářky významným chorobám a škůdcům a usnadňuje další práce, jako probírku, sklizeň, řez a pod. Kontrolu stavu a pod. Zkuste si toto dělat v sadu na vysokokmenech. Zkuste provést probírku plodů. Otráví vás to u prvního stromu. Furt přendavat žebřík. Díky menším korunám je také minimum nevybarvených plodů, které u volných mohutných korun jsou zastíněné. Zelené.  Ano jde o prachy, o ty bohužel jde vždy až na prvním místě. A nemyslím si, že to změníme.

Na druhou stranu chápu i trend zachování vyšších tvarů ovocných stromů. Patří to zcela určitě do krajiny, stromořadí, a třeba i do školních zahrad a pod.  Ovšem! musíme si uvědomit také co s tím ovocem? Které v těchto případech nikdo nesklízí, protože není tak chutné a protože jsme čím dál línější, a protože... je x důvodů. a pak to tam leží nastláno, nedá se tam chodit, sekat trávu, jsou v tom vosy a hnije to. Představte si když je to pak silnic s chodníkem, jak ta silnice vypadá. Nebo to přitahuje srnky k cestám. Nakonec se do těch parků a školních zahrad raději vysadí plnokvěté sakury, drobnoplodé jabloně a prostě okrasné věci, které nedělají ten bordel. Takže zase jedno hledisko, které tady můžeme vidět.

Já sám jsem pro, aby polní cesty ovocné stromy lemovaly, aby tvořily součást mezí a svahů a stály u významných míst. Vždyť taková mohutná hrušeň nebo třešeň v květu stojící na kopci u pomníku je nádhera.  Aby kdo na to má čas a chuť a prostor, aby měl ten starý klasický sad plný vysokokmenů. S budkami pro ptáky. Ale nemůžu odsuzovat ty, kteří to dělají tak jak to dělají tedy například dle Vašich slov: "roubují na jakési podnožové mrzáky". A jak tu někdo řekl, o těch unikajících smyslech toho počínání tak měl pravdu, tedy že až ty stromy vyrostou, tak bude po smyslu. Protože kdo tam přeci má furt lézt, kdo to ostříhá a co s tím kvantem jablek v trávě, po kterých mi ujela noha a já mám ted zlomenou nohu v krčku... Protože dokud člověk může a chce, tak mu to nepřijde ale pak?

Pěstování zdar!

Juraj Kafka

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů10:55
Nářadí pro průklest vysokých stromů9:50
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika