Nedostatek polokmenů v nabídce ovocných stromů

proč fárat? Stačí dát stromek naplacato a špičák ohnout nahoru (pokud nepůjde dát jako dominantní nejsilnější boční větev a ostatní vystříhat).

Někdy se přeroubovávají i příměsi "pro jistotu" správnosti odrůdy, když ve školce viditelně jiný stromek nelze prohlásit za stejný. Záleží na inspektorovi ÚKZÚZ, jak při přehlídce odlišný výpěstek znehodnotí (jestli vytržením nebo zlomením v místě vhodném k přeroubování, avšak níže než v místě vhodném k založení koruny zákrsku).

Nedoporučuji utopit stromek nad místo roubování. Moderní odrůdy jsou často vyselektovány jako slaběrostoucí s rychlým nástupem do bohaté plodnosti. Jejich pravokořenný růst by byl často ještě slabší než na středně a silněji rostoucích podnožích.Stromek tak nemá tendenci zpravokořenit a utopený kmínek vede k asfyxii kořenů a rakovině. Za rozumnější považuji nákup stromku na silněji rostoucí osvědčené podnoži (např. A2) a zapěstování nové korunky v požadované výšce.
   Důvodů, proč je nabídka polokmenů malá je více.
1. Vypěstování takové sadby je složitější, většinou trvá o rok déle
2. Není tak úplně prabvda, že většina ovocných stromů roste v neoplocených - volných zahradách. Sám jsem příznivcem kmenných tvarů, ale poptávka je rozhodně větší po zákrscích.
3. Máte-li vhodnou podnož, můžete si ze sazenice zákrsku polokmen sám vypěstovat. Opačně to ale nejde.
4. Zájmem pěstitelů sadby je prodávat krátkověké (menší, slaběrostoucí) tvary s častější obměnou. Ovocnář, který si koupí sadbu 1x za 60 let není tolik zajímavý.

p. Vyslouzil: "Zájmem pěstitelů sadby je prodávat krátkověké (menší, slaběrostoucí) tvary s častější obměnou. "

Zanedlho sa budu predavat aj starozitnosti, ktore vydrzia len par rokov a potom sa rozpadnu...

Zájem pěstitelů je prodávat to, co si lidé koupí, o co mají nebo budou mít enormní zájem. Když budou mít lidé zájem kupovat stromky zvící topolů, budou výrobci produkovat a prodávat topoly. Žádný producent sadby si nemůže dovolit vyrábět "na sklad", zkrachoval by. Pokud je v současnosti majoritní poptávka po malých stomcích, jsou v nabídce převážně jen malé stromky. Žádný producent nepřesvědčí zákazníka, aby si kvůli jeho smutným očím na svou malou zahrádku v satelitním městečku začal vysazovat  "sekvoje".

Právě ta poptávka určuje, co bude školka produkovat a prodejce prodávat. Proto většinou ve městech, kde je poptávka zahrádkářů budou nízké tvary a na málovzrůstných podnožích. V podhůří bude dostatečný výběr vyšších tvarů. Tam totiž nejde jen o to kam dosáhne pěstitel, ale také kam dosáhne zvěř, když napadne metr sněhu.

Nu, ona ta ruka trhu není až tak mocná a tak neviditelná. Tedy ne vždy je to jen poptávka, co řídí produkci sadby. Roli hraje i to, jaký podnožový a roubovací materiál školkaři seženou. A pak je na nich a na prodejcích, aby přesvědčili zákazníky, že potřebují právě to, co oni vypěstovali.
   Kdyby mi někdo řekl, že v 21. století bude mít šanci na úspěch prodej lahví a bombiček na výrobu sifonu, měl bych ho za blázna. A vidíte, Soda stream - jak se prodává - a myslíte, že po něm byla poptávka?

Ona ta ruka trhu je dnes řízená- říká se tomu marketing. Jeho úkolem je přesvědčit lidi, aby si koupili i to co vlastně ani nechtějí. To blbnutí lidí je výsledkem práce specialistů z vědních oborů, jako jsou psychologové. Ti neustále bádají, jak na nás.

FO

Jistě, obchodníci se reklamou a dalšími rafinovanými triky snaží poptávku usměrňovat a ovlivňovat ku prospěchu svému. Je to jejich pradávná přirozenost. Takže jsou-li šikovní, mohou dílče a dočasně vychýlit pomyslnou rafičku zájmu na svou stranu a kupce takříkajíc obalamutit, bez ohledu na jeho aktuální potřeby. Jenže já pořád věřím, že člověk není hloupý a to balamucení v tom či onom po nějaké době pozná a vychýlenou ručičku svým následným nezájmem o daný produkt zase vrátí zpět. Takže ta tržní ručička v podstatě stále kmitá sem - tam a osciluje kolem pomyslné ideální vývojové linie. A výsledný směr té linie určují spotřebitelé, zákazníci.

Zdravím Vás p. Miloši

Vnuknul jste mi zajímavou otázku. Vy znáte odrudy, které jsou jako pravokořeněnné slabé v růstu? Rád je vyzkouším.

Vím akorád o Wagenerovým, že prý tak slabě roste a silně plodí, že se dožívá krátkého věku a jedině bujná podnož ho drží při životě.

(mám ho vysazený a je fakt, že na A2 roste stejně jako jinné odrůdy na M26)

Já jsem slyšel zase názor od odpůrců pravokořenění, že se používají podnože právě proto, že odolnost vlastních kořenů na hnilobu je nejistá.

Podle mě je to blbost. Už v pomologii odrůd je popisovaná náročnost kořenů typovek.

Na většině zahradách jsem se setkal s utopenými stromy, které rostly jako vrby a to celého sortimentu LPO.

Já sám jsem utopil balerinu, aby rosta bujněji a výsledek za pár let byl takový, že vyrostla do 5m a v Holovousích jsou baleríny na semenáči vysoké až 15 m a z dálky vypadají jako topoly s baňkami. Pohled na ně byl ohromující.

A z praxe mám takovou zkušenost, že vysazené zákrsky se časem přizpúsobovali kmenným tvarům z důvodů snadné údržby trávy pod stromy a nechuť se ohnout při sekání a nedej bože, když je čepka na hlavě.(slovnik nebudu popisovat).

sadař vlada

Vy znáte odrudy, které jsou jako pravokořeněnné slabé v růstu? Rád je vyzkouším.

Ano, znám. Zkusil jsem Idared, Jonathan, Golden D., tedy jejich semenáče. Rostly o dost slaběji než semenné podnože z jaderničky . Slabší byly i náhodné semenáče vyryté u cesty. O něco slaběji než jaderničky ze starého sadu dokonce rostly i semenáče jaderničky z mojí zahrady, kde kolem ní rostly jako opylovači James Grieve a Idared.