Mezištěpování jabloní, vlastní podnože

Dobrý den, chtěl bych poprosit o zkušenosti s mezištěpováním jabloní. Protože mi jde o podnože do méně výživných půd s trvalým zatravněním (+ k doplnění cca 1,5m nad úrovní potoka, mírný jižní svah, mrazová kotlina), uvažuji hlavně o vlastních semenáčcích (Welthy - odolné rakovině) a podnoži A2 s použítím vložky z podnože M9. Původně bylo vše v sadu na semenáčích, původní stromy už ale dožily nebo dožívají a rád bych je nahradil stromy, které neporostou tak bujně jako na semenáči, ale budou vhodné do chudší půdy a budu na ně moci roubovat i silněji rostoucí odrůdy. Typové podnože u mě totálně propadly - teda byly to hlavně podnože M1, které u mě silně trpělly rakovinou a dnes již nemám ani jednu. Z typových chci vyzkoušet ještě hlavně podnož M7, tu jsem ale zatím ještě nesehnal, abych ssi založil matečnici. Měla by být vhodná i do méně úrodných půd. Popřípadě ještě MM106, ale vzhledem k její náchylnosti na krčkovou hnilobu se obávám, že u mě bude trpět rakovinou a ke mě teda vhodná nebude. Navíc se mi letos na zahradě rozšířili hryzci, ale o tom už jsem tu psal (asi mi nezbude nic jiného, než sázet do drátěných košů z králičího pletiva)...

Má představa by byla vypěstovat stromy - čtvrtkmeny (semenáče s mezivložkou M9 + A2 s mezivložkou M9) , které budou vysoké dejme tomu něco kolem 3m. Prosím se vyjádřit k následujícím otázkám:

1) Podnož A2 + mezivložka M9 X semenáč + mezivložka M9

- výhoda použití podnože A2 - vyrovnanost v růstu, pozitivnější vliv na plodnost, ale naproti semenáči životnost "jen" okolo 40 let...?

- výhoda použití semenáče - popasuje se lépe s horší půdou, dlohověkost, snad méně napadán hryzci (i když mě totálně sežraly ty potvory už 2 semenáče s průměrem kmínku okolo 5cm)  naproti tomu ale nevyrovnaný růst jednotlivých semenáčků, přeci jen bujnější růst, pozdější nástup do plodnosti?

2) Výška štěpování

- v jaké výšce se má provádět štěpování - někde jsem četl, že hned u země, aby se předešlo podrůstání podnože? Nebo mohu roubovat vložku v jakékoliv výšce?

3) Délka vložky

- tady je asi nejdůležitější část mezištěpování - četl jsem, že je min. doporučená délka 10cm, ale v jiných diskusích jsem četl i doporučovanou délku vložky z M9 i 30cm. Má někdo zkušenosti s délkou vložky a jejím vlivem na intenzitu růstu (třeba délka vložky =>  omezení růstu o cca x %)?

4) Jaké jsou výsledky s odlůdami, které na vlastních semenáčích (a ostatních bujněji rostoucích podnožích) zdrobňují plody? Má vliv mezištěpování s použitím vložky z podnože M9 i nějaký pozitivní vliv tímto směrem?

Děkuji za přátelské návody, připomínky a posstřehy!

Milan od Příbrami

S mezištěpováním jsem v minulosti hojně experimentoval. Inspirovaly mě publikace od A. Dvořáka, který tomu předpovídal velkou budoucnost. Postupně jsem od toho upustil, důvodů bylo na delší povídání. Nelze říci, že by to bylo úplné fiasko, ale nakonec to nestálo za to. Zjistil jsem, že v zatravněném sadu na jílovici se prostě chutné Goldeny vypěstovat nedají a nepomůže tomu ani podnož s mezivložkou. Nicméně nekteré poznatky použitelné jsou.
1) Je to vcelku jedno, já používal semenáče
2) Semenáče nepodrůstají vůbec, A2 prakticky taky ne.V podstatě můžete roubovat vložku v jakékoli výšce.
3) Čím delší je mezivložka, tím silnější je tlumivý vliv na odrůdu. V procentech to říci neumím.
4. Já na zdrobňování plodů semenáčem příliš nevěřím. Je to o výživě, řezu, ošetřování. Vysokokmeny dávají drobnější plody, ale není to samotnou podnoží.
    Není ideální používat ty nejsilnější podnože pod úplně slaběrostoucí odůdy a stejně tak není vhodné pěstovat Boikovo a Kardinála na M9. Srůst není ideální, stromek se vyvrací, kmínek láme. Podobná rizika hrozí i mezivložce. Navíc je častěji postižena mrazovými deskami a rakovinou.
   Podtrženo, sečteno, do zatravněného sadu dnes volím raději bujné podnože a raději středně bujné odrůdy. Bez mezištěpů.

Dobrý den. Asi před 25 lety jsem vysadil několik desítek stromů na jižní svah v mrazové kotlině s mizernou půdou. Podnože A2 už "odešly" všechny (letos zjara jsem se snažil přemostit poslední u paty kmene, odumřela tam kůra). O nějakých 40 letech životnosti v těchto podmínkách si můžu nechat zdát. Semenáčky se osvědčily lépe, ale nevěnoval jsem dostatečnou pozornost výběru semínek a mělo to ve výsledku vliv na vyrovnanost podnoží v růstu. Kdybych chtěl pokus zopakovat, volil bych striktně semínka z Jaderničky moravské, semenáčky pak prý mají malý rozptyl vlastností. Zkoušel jsem i mezištěpování, ale vložky byly ne z typových podnoží (obavy za zmrznutí), ale z ušlechtilých odrůd. Nejlépe se mi osvědčilo Lobo (brzká a vysoká úrodnost, odolnost vůči mrazu), ale zase toho nebylo tolik, abych mohl zevšeobecňovat. S mezištěpováním to obvykle trvá o rok déle, ale např. u toho Loba stromek nastoupil do plodnosti o rok dříve, než na semenáčku bez mezištěpování. Drátěné koše z králičího pletiva jsou většinou nutností. Taktéž oplocení kolem kmínku do výšky nejméně 1,5 m, pokud teby nemáte pozemek oplocený alespoň dvoumetrovým plotem. JZ

Dobrý den, oživím starší diskuzi o mezištěpování. Chtěl bych zkusit tuhle metodu z opačného důvodu než předešlí diskutující, totiž k posílení růstu. Mám 30 let starou jabloň Nova Easy Gro, původem z Kanady, odolná proti strupovitosti, jablka ve sklepě skladuji do jara v perfektní kondici. V mých podmínkách (630 m n.m.) úspěch. Strom je na semenáči a růst je od začátku slaboučký. Chtěl bych jí na jaře naroubovat na podnož A2 s mezištěpem odrůdy Merkur, která u mne naopak roste přímo zuřivě. Rád bych věděl, jestli je s touhle variantou nějaká zkušenost. Předem děkuji za reakci.

Je to stejné, jako kdyby vám tekl vodovod slabým proudem a vy ho chtěl posílit připojením silnější hadice. Že vám strom na semenáči roste slabě, není vida podnože ani odrůdy nýbrž nedostatečné výživy.

Díky za názor. Mám ale řadu argumentů pro tvrzení, že to s výživou nesouvisí. V průběhu let jsem dělal několik pokusů s roubováním odrůdy na A dvojku a vždy po dvou letech jsem kapituloval. S žádnou jinou odrůdou jsem takto nebojoval. Na začátku (před 30 lety) to byl taky důvod proč jsem dal Novu na semenáč, protože na A2 nešla. Trvalo 10 let než dostala nějaký tvar a začala plodit. Od té doby, pokud dobře odkvete (630 m n.m, mrazová kotlina), mívá bohaté úrody kvalitních jablek, což by při špatné výživě těžko zvládla. Občas ji proklestím, vyžene pak slabounké letorosty, že mám problém najít nějaký na roub. A další věc, pro kterou mě to mezištěpování napadlo: před pár lety se mi v zimě dostali zajíci na zahradu a zlikvidovali několik mladých stromků. Abych zachránil genetický materiál narouboval jsem na Novu Merkur a Rosanu. Obě odrůdy na té bídně rostoucí Nově trhají rekordy, zejmény Merkur.