Jonalord

Celkem zajímavou kombinaci chutí Jonathanu a Lordu Lambourne předvedla už známější odrůda s názvem Jonalord (Jonathan x Lord Lambourne). Její chuť je mírně ostřeji navinulá, méně výrazná, než u Idaredu, ovšem právě proto, že její zakončení je poněkud jiné, než u Idaredu, pro mě nové, působí na mě v tomto okamžiku velmi příjemně. Jonalord mě nikdy nelákal, přesto musím uznat, že to je chuťově povedená konkurence pozdního Idaredu. Jak říkám, jonathanová příchuť v Jonalordu je pro mě netradiční, se zajímavým přechodem a proto hodnotím pozitivně.

Mám ho na zahrádce. Má velké plody, je chuťově dobrý a uskladněný hodně dlouho vydrží.           Lída

Kdysi byl Jonalord mým nejoblíbenějším zimním jablkem. Jeho chuť je nezaměnitelná pro zvláštní typickou přikyslou dochuť. Ovšem v jeho chuti - koneckonců ani ve vzhledu či v růstu - nenacházím ani Jonathan, ani Lorda.  Nevím, kde vzal geny pro velké plody, odolnost proti strupovitosti,  malé nároky a tak dlouhou skladovatelbnost. Myslím, že dnes už by se jako novinka prosazoval asi těžko, ale ve své době jsem ho cenil jako vlajkovou loď rezistentních odrůd.

Nám vydrží do května, v červnu je z něj docela povedený moučný "štrůdlák", který je potřeba v metýnce dokyselit přidáním čerstvé rebarbory.

Jen mám docela problém, ze tří klonů u dvou stromků dává kvalitní ovoce pouze jeden. Budu muset kouknout do záznamů, jestli mají stejné podnože, nebo to bylo právě testování, na které podnoži je nejkvalitnější.

Mně připomíná víc Lorda L., i chutí i vzhledem.     Lída

Jonalord mám na MM 106 jako vřeteno, s čímž byly v mládí problémy. Teď už to je v pohodě. Téměř všechny plody jsou nadprůměrné velikosti.

Jonathanová příchuť v Jonalordu je sice nepatrná, ale nepřechází ani do Goldenu jako u Jonagoldu, ani do Wagnerova jako u Idaredu. Celkově je chuť Jonalordu sice mnohem méně výrazná, než u těchto jmenovaných odrůd, nicméně pro mě nezvyklá a celkem příjemná.

Také už dost let pěstuji Jonalord. Když jsem chtěl odrůdy, které by byly spíše kyselé, dostal jsem Jonalord, Zuzanu, Produktu a Angold. Dík těmto odrůdám jsem nelitoval toho, že jsem se musel zbavit Zvonkvého. Co mi na Jonalordu vadí je krátká stopka a dík tomu mi plody dost často padají. Jak se s tím vyrovnat? Je možné, že by v tom měla prsty podnož? Strom je na M-1. Znáte či máte někdo odrůdu, která byla pod označením 2x57? Mám to podzimní jablko, vychází na konzum cca jako Gascoygneho, to jsem dostal jako skvělý šťavnatý mošťák.   

Ano, tu krátkou stopku, vzhledem k velikosti plodu, Jonalord má a plody se vytlačují. Ani probírka plůdků příliš nepomáhá, plody jsou pak obrovské a stopka se vytrhne. Nějaký propad před sklizní tam je vždy. Ale není to tak drastické, jako býval propad např. u Rosany.
V chuti jsem také nezaznamenal příbuznost s Jonathanem. Lorda jsem nikdy nepěstoval, a tak nevím. Také mně je ta velikost plodů záhadou.

Na druhou stranu. Kdysi jsem dal rouby svému známému a on je přirouboval do koruny staršího stromu na semenáči. Po letech mě plísnil, co jsem mu to dal za odrůdu, že plody jsou hodně malé i strupaté.

Jonalord je pro mě průměrná odůda. Červeň je nehezká nahnědlá. Plody se vytlačují a při sklizni je velký podíl plodů bez stopek, což snižuje jejich skladovatelnost. Měkčí dužnina v kombinaci s tuhou Idaredovou slupkou, také příliš neuchvátí. V dnešní době bych ho nesázel. V