Jakou odrudu do nadmořské výšky 650 metru?

Dobry den rad bych si vysadil asi deset jabloni poradi prosim někdo jaka je vhodna odruda do teto vyšky? Rad bych nejakou na uskladneni i na přimy konzum.Zahrada je na slunnem mistě se spiše vlhkou půdou.Předem děkuji za vaše rady.Ještě jeden dotaz jak daleko od sebe vysazovat stromy?

Zdravím

V této nadmořské výšce bych šel max. do raně zimních odrůd neboť se u Vás posouvá doba zrání.

letní - Prusvitné l. Astrachán, Julia

podzimní - Wealthy i Wealthy d Red, Grávštýnské, Gdaňský hranáč,  Denár,  James Grieve, Lord Lambourne, Vanda, Grahamovo, Zlatava

zimní -  Rubín, Gold bohemie, Bohemie, Selena, Matčino, Rubinola,

           Rajka,  Rosana, Pilot, Otava, Lotos, Klára, Angold

Problém je v tom, že spousta nových odrůd nebyla vyzkoušena v horských podmínkách a některé odrůdy v odolnosti květů selhávají i ve středních oblastech. Ty co jsem jmenoval jsou jisté, ale ve starých odrůdách je to 100% protože si už prošly tvrdými zkouškami i do - 30"C.

Rozhodně se do Vašich oblastí nehodí podnož M9 a J TE E je tam na ní studená a mokrá půda. U M26 , M7 si nejsem jistý, zas tak dlouho se nepoužívají.

Do Vašich podmínek se bude hodit podnož MM106 a A2. V horších půdach rostou středně a podnož A2 ukládá většinu odrůd dříve k zimnímu spánku než ostatní podnože až o 14 dnů a některé o měsíc.(odpozorováno z 550 m.n.m.)

sadař vlada

Dobrý den,

když si na tomto fóru najdete obdobná témata (do 550m, do 680m aj.), najdete tam spousty doporučených odrůd včerně upozornění, že vlastní nadmořská výška není až tak podstatná a že v tomto případě hrají velkou roli i ostatní podmínky, které určují schopnost jabloní v těchto podmínkách přežít či dokonce dát nějakou úrodu. Např. půdní podmínky, jestli se jedná o rovinu či svah, na úpatí konce či na jeho vrcholu, orientace svahu a jiné.

Souhlasím s panem Kaněrou, že v těchto podmínkách dozrají maximálně ranně zimní odrůdy. Ovšem budete muset taky vybírat odrůdy odolné mrazu ve dřevě i v květu. Nicméně jako první budete muset řešit podnože. Jistě, můžete použít některé vegetativní (např. A2), ale počítejte spíše s tím, že Vám vydrží tak pět let. Mezitím byste měl již mít nachystané k plodnosti stromky na generativních odnožích - na semenáči. Ty začnou plodit později, přibližně v době, kdy se stromky na vegetativních podnožích již budou odebírat do věčných lovišť. 

Kdybych dnes vysazoval jabloně na zahradě v této nadmořské výšce, asi bych si naplánoval stromky na semenáčích ve sponu 8x8 m. Do mezisponu bych pak dal stromky na vegetativních podnožích, abych se dočkal nějaké úrody v relativně dohledné době. Až Vám začnou odcházet, nebude to tak bolet, protože se mezitím do plodnosti dostanou stromky na semenáčích.

Co se týče odrůd, návrh pana Kaněry nerespektuje jejich odolnost vůči mrazu. Spíše vlhká (což si překládám jako těžká jílovitá) půda některým odrůdám nebude moc svědčit. Ze seznamu bych asi vypustil Matčino (vymrzlo mi i ve 470 mnm), z podobného důvodu i James Grieve a byl bych opatrný s použítím všech Rubínů a jeho mutací (Bohemia,...) Selena je výborné jablíčko, ale u nás velni trpí strupovitostí. Wealthy, Vanda, Rubinola, Rajka, Angold, ty by Vám tam mohly dobře jít. Jsou i jiné, ale musíte hodně pohledat sám, snažte se odrůdu napřed někde ochutnat, abyste ji pak po první úrodě nemusel přeroubovávat.

Hodně štěstí. JZ

Zdravím JZ

Musím Vás upozornit, že mé zkušenosti jsou z velkovýrobního sadu z 550 m.n.m.

Rozhodně nechápu kde berete názor, že nerespektuji mrazuvzdornost odrůd, když jí v článku uvádím. A nechápu proč by ji měl někdo řešit, když jabloně bez problémů pokud spí vydrží až i - 30. Já osobně jsem se ještě nesetkal s jabloní, která by totálně vymrzla. A to i Parména zl. o které se uvádí, že je citlivá na mráz tak ani v horských oblastech nezmrzá.

Já mám doma Granny schmit a ani ta nejeví žádné známky na namrzání dřeva.

Nechápu kde jste přišel na nesmysl, že A2 a M106 žijí 5 let. Pokud Vám tyto podnože vydržely jenom 5 let tak je problém na Vašem pozemku.

A2 plně nahrazuje semenáč a roste o proti němu slaběji a má vysokou plodnost. Tato podnož žije v 550 m.n.m. 40 let a ještě jsou stromky v dobré kondici.. MM106 se dožívá 30 let. Když uvážíme, že průměrný věk jabloní je 60 let tak si myslím, že tyto podnože dotáhnou odrůdu do požadovaného stáří. Jenom pro zajímavost u mých známích na opavsku je Rubín na M9, který bude mít příští rok 20 let.(pro M9 je to vysoký věk) a odrůda pořád má přírůstky.

Tyto všechny odrůdy co jsem vypsal jsou v bio sadu 550 m.n.m. v jílovité púdě. Všechny tyto odrůdy nemájí vůbec žádné mrazové poškození a ani ztráty a to i v květech to zvládají.

Je všeobecně známo, že mladý stromek všech odrůd má nižší odolnost než starý, Každým rokem se jeho mrazuvzdornost zvyšuje zároveň s jeho aklimatizací. To se netýká přehnojených stromků dusíkem nebo z výběhu drůbeže!!!  

Odrůdu Rubín už p. O. Louda st. doporučoval do podhorských oblastí a já se s touto odrůdou setkávám všude. (Bohemie je to samé co Rubín)

Rozhodně nechápu jak Vám mohlo zmrznout Matčino a James Grieve, když tyto odrůdy vidím v oblastech pohoří Jeseníků a to i jako vysokokmeny.

Musím říci, že jsem se ještě nesetkal se strupovitostí u Seleny. V loni jsem registroval strupovitost pouze na Rubinole a Topazu.

Vlhká půda neznamená těžká, ale pouze její vlastnost. Jílová púda je těžká. Ono když bude často pršet tak půda bude snad často vlhká nebo u Vás je to jinak? A je jedno jestli je to písek nebo jíl či humus.

Také nevím proč by na zahradě měl někdo pěstovat stromy 8 m od sebe jen kvůli semenáči i když si myslím, že to podle odrůd může být i 5m.

Což při Vaší vzdálenosti bude mít tak max. 2 stromy a šlus

Semenou podnož jsem samozřejmě neuváděl neboť ta roste téměř všude a je bujná a dlouho čekáte na sklizeň (min. 8 let) což si myslím, že tak dlouho nikdo nechce čekat a není na ní moc odrůd k mání.

sadař vlada

Vážený pane Kaněro, nechci se s Vámi hádat, mám vlastní zkušenosti, kdy mi za posledních třicet let již třikrát vymrzly některé odrůdy (Matčino, Ontario, Zuzana...) Povídejte stromům, že by měly vydržet do -30°C, když je na teploměru -35... Taky netvrdím že stromy vymrzly úplně. Podnože (semenáče) zůstaly a mohl jsem je přeroubovat.

Pokud jste dobře četl, upozornil jsem tazatele, že nadmořská výška není všechno. Taky jsem mu při sponu 8x8 m doporučil další jabloně do mezisponu. Mimochodem, už jste se někdy u nás setkal s vlhkou půdou ve výšce 650 m, která by nebyla jílovitá? Dále tvrzení, že podnož A2 plně nahrazuje semenáč, je velmi odvážné a mé zkušenosti jsou odlišné.

Pokud jste se ještě nesetkal se strupovitostí u Seleny, jste šťastný člověk. Posílám Vám foto ze srpna loňského roku. Takhle vypadají u nás Seleny asi tak posledních pět let.

Snažil jsem se tazateli poradit ze svých třicetiletých zkušeností s pěstováním jabloní v nadmořské výšce kolem 500 m. Že se na tomto fóru vždycky najde někdo, kdo na každou informace reaguje podrážděně a prosazuje jen svůj názor, přestože jeho zkušenosti s danou problematikou jsou jen zprostředkonané...

Zdravím Vás anonime 153,9

Když už používáte mé jméno tak se představte a řekněte od kud jste.

Ale podle toho, že máte na teploměru - 35ˇC tak usuzuji, že máte stromy na Kvildě.  Já jsem zažil max. min. teplotu - 30 a s jabloněmi to neudělalo nic.

Co by jste řekl na to, že jsou i půdy kamenité, které se na slunci zahřívají, prší na ně, ale vodu nedrží.

Nezlob te se na mě, ale já nereaguji podrážděně, ale reálně a zásadně budu ohajovat a dělit se o své zkušenosti. Ale mě se jeví, že Vy jste podrážděný a Vaše argumenty jsou zavádějící aniž by jste zjišťoval příčinu Vašeho neúspěchu. Jak mě potom vysvětlíte, že jsou na horách ovocné stromy v 70 letech a Vám to údajně vymrzá.

Odrůdy, které uvádíte, že u Vás neuspěly. Samozřejmě silně trpí rakovinou a jsou citlivé na podmáčení (to je něco jiného než stále vlhká půda)

Pan Vaněk z roku 1936 uvádí, že Ontáio zvládlo s namrznutím mrazy - 40.

Nechápu proč pozdně zimní odrůdy jste zasadil do hor, které zde absolutně nedozrají jak v plodech tak v dřevu!!!  (Ontário, Zuzana)

To, že Zuzana pochází z rodiče J. Grieve neznamená, že může do hor. U mě Zuzana má ještě v lednu listy na vrcholcích.

Múže mi napsat kolik bylo let zmrzlím stromkům?

To, že nadmořská výška není všechno je další Váš omyl a nesmysl. Proč nejsou podle vašeho tvrzení jabloně na Sněžce či Pradědu?

Nadmořská výška je hlavní a pilířový parametr. Mění se zde průměrné teploty, UV záření se zvyšuje úměrně s výškou a to nemluvě o pohybu oblačnosti a letních bouří. A co je důležité je zde i silně zkrácena vegetační doba!!!

Uvedl jste pouze stromky na vegetativní podnoži jako výplň, ale jaké podnože. M9 by se Vám poděkovala hned první rok.

A je mi divné, že se opičíte ve zkušenostech.

Já když uvádím nějaké rady a zkušenosti tak se ujišťuji i v knihách, aby nenapsal nějakou blbost.

sadař vlada

Jenom bych chtěl říct  k těm  podnožím.  Hodně záleží na půdě ,  v mizerné  půdě neroste  ani A2  dobře.  Já tady  mám jíl.   Ten rozdíl  mezi semenáči  a ostatními  podnožemi je  prospastný.,  vlastně   stromky pěstuji  tak, že    kupuji   odolné odrůdy  na semenáčích  a pak  je přeroubuji    podle potřeby.   Jinak nadmořská výška  650 metrů  nad mořem  nějde na  jižním svahu   může být  ideální pro  pěstování odolnějších  jabloní ,  chce to  odrůdy do  3 klimatického  pásma odolné  nebo rezistentní  strupovitosti,  těch dost. 

Tak napište další zkušenosti

Jak už  jsem říkal  koupit   třeba jaderničku  moravskou na  semenáčích.  čtvrtkmeny nebo  polokmeny,  záleží co  chcete.  A pak  to přeroubujte.   Třeba na  Orion  -  žluté jablko,   Lipno.  Z dalších  odrůd   je dobrý  Delor   není to  rezistent, ale   plodí pravidelně  a má  dobrá jablka,  je odolný  -  strom i plod  je podobný  rubínu,  ale strom je odolnější.    Jinak     odrůdy    středně nebo  více náchylné  ke strupovitosti  nejsou vhodné,    pokud mají  problém s  padlím nevadí ,  toho je   ve středních  polohách méně.   Příkladem   je třeba  Lotos  -  nevím jak  chutná.    

Sředně vysoká-až vysoká nadmořská výška není apriori v žádném případě příčinou a důsledkem pro vymrznutí.Na pahorkatinách, náhorních plošinách bývá často dlouhá zima, stromy si tak odpočinou.Ze zimy tam přechází rovnou do pozdního jara, kdy jsou rizika namrznutí malá.Pak je sice vegetační období kratší, ale to je už jiná kapitola.

Spíše jsou ohroženy stromy rychlým nástupem vegetace v nížinách, faktor mrazových kotlin... všude tam kde mrazivý vzduch nemá kde odtékat, mikroklimata u vodních ploch a potoků, mikroklimata s prudkými teplotními výkyvy na jaře.Vegetace se nezřídka v lednu, únoru probouzí jak se míza s kořenů o překot dere nahoru, a zase v mrazech mrzne... ouu bída a zmar, vem to ďas.