Jak nenechat stromek zababčit?

Dobrý den,

jedna z mých dvou mladých jablůněk (Diadém na podnoži MM106, zasazena 11/2012) roste tak nějak do výšky a netvoří větve do strany. Spodní větve jaksi stagnují a horní větve rostou o něco ochotněji.  Stromek je vedle lesa (les z východní strany) a přímé slunce na něj jde až hodinu dvě po poledni. Takže je i nakloněný, jak se natahuje za světlem. 

Ale hlavně se mi zdá, že nastává jev, který SvK (Standa) popsal ve vlákně "Vrúble" a sice:  "a to ještě musíte pohlídat, aby nezbabčil (nevytvořil převahu květních pupenů nad vegetativními)." 

Na jaře měl stromek mnoho květů a v létě na můj vkus dost jablek. Některá jsem protrhal a zůstalo asi (opraveno ) 16 plodů. Připadá mi, že větvičky jsou spíš takové plodonosné, zakrnělé. 

Moje druhá jabloň Ametyst je stejně stará, jablek měla víc, ale roste mnohem bujněji do všech stran a má úplně jinou stavbu.

Tak se ptám, jak pohlídat, zajistit, aby stromek nezbabčil, případně zda to nenastalo.

Jediné, co bych stromku vytkl je, že horní patro přerůstá to spodní. To lze řezem vcelku snadno upravit.

Takže mám horní větve řezat a řezat a dolní o to víc porostou? Na dolní větve nešahat?

Naopak, dolní větve musíte řezem podpořit v růstu vegetativních přírůstků zkrácením letorostů až o 2/3 loňského přírůstku na očka jdoucí šikmo vzhůru. Horní patro pak zkracovat méně a na očka jdoucí ven z koruny nebo šikmo dolů.

Tak, jak se Standou většinou souhlasím, tady tak docela ne. Udělal bych to tak, jak chápe Kudibal. Sesadil horní patro tak, aby konce větví obou pater dosahovaly do stejné výšky (nebo tvořily tupý kužel). Tím se podle zákona apikální dominance podpoří v růstu. Jistě, nevyzrálé konečky letorostů dolního patra se mohou zakrátit. Letním řezem pak bude potřeba pomoci a potlačit růst terminálu a horního patra, které i tak poroste silněji.
   Pokud bychom řezali tak, jak radí Standa, tedy dolní patro zkrátili o 2/3 přírůstků a horní zkracovali méně, tak bychom nesprávně zapěstovaný výškový rozdíl obou pater ještě zvýraznili. Spodní patro by přestalo růst úplně (zababčilo) a vrch stromku rostl vzhůru jako topol.

Ono to vypadá, že to někdo podle Standy ostříhal už minulé jaro. No a asi to nezabralo.

Ono jde v podstatě o to, že nesmíte stromku dovolit tvořit horní patra, když ještě nemáte dost narostlé spodní patra.

Také by šlo spodní patro odstranit, horní ponechat - vznikl by vyšší kmínek...  Lída

Minulé jaro jsem opravdu stříhal podle všeobecných pouček jak jsem si je vyložil. Že čím víc řežu, tím víc to roste. Jenže mi to nějak nefunguje nebo řežu až přespříliš.

Porovnal jsem fotky ze stejného místa v lednu 2015(před řezem) a 2016. A výsledek je žalostný - dosáhl jsem v podstatě nulových až záporných přírůstků - pouze se trochu změnil sklon větví. Tlouštky větví v obrázku jsou trochu zkreslené vlivem úprav fotek.

Spodní "patro" ve skutečnosti tvoří jen dvě větve. A to, co jsem v únoru 2015 ustřihnul ze spodních větví, se do roka ani nedoplnilo, je toho míň. Vyšší větve jsou na tom s přírůstky trochu líp. Odborník jistě pozná, kde byl proveden řez. Krátké špačky jsem tam nechal, že je oříznu až se vytvoří a zesílí nová větvička

"Ono jde v podstatě o to, že nesmíte stromku dovolit tvořit horní patra, když ještě nemáte dost narostlé spodní patra."  Jak mu to mám nedovolit?

Jinak uříznout spodní větve a začít znovu výš by taky šlo, ale při mé pěstitelské šikovnosti by se za čas stejný problém přesunul jen o něco výš.

Ono jde v podstatě o to, že nesmíte stromku dovolit tvořit horní patra, když ještě nemáte dost narostlé spodní patra."  Jak mu to mám nedovolit?

Jednoduše - Když začnou růst do boku větve druhého patra, prostě je uříznete a ponecháte jen terminál. A tomu terminálu stejným způsobem nedovolte, aby příliš přerůstal výšku konců větví 1. patra. 

Jaká je podnož, není místo štěpu utopené pod úrovní terénu, co dostal stromek do kolébky-ať už geneticky i co se týče výživy+vodní poměry přirozené-lokální+probíhá zálivka v dobách beze srážek, jak daleko-blízko je vzpomínaný les-konkurence nejen světelná...? S.P.,Ch.