Berlepschova reneta



Stránky: 1,  2   
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (10093) - 70.240 (?) 
28.1.2015 19:20, zobrazeno: 9089x

Ze zajímavého křížení pochází také BERLEPSCHOVA RENETA (Goldrenette Freiherr von Berlepsch). Diedrich Uhlhorn junior ji v Grevenbroichu v roce 1880 vyšlechtil křížením Ananasové renety a Ribstonského z něhož pochází i Coxova reneta. Vaněk: Dužnina je dosti pevná, hojně šťavnatá, velmi jemné kořeněné chuti. Štavnatost vydrží až do jara. Jest to tabulové ovoce, které se ve vhodných půdách a polohách dobře uplatní. Plody jsou střední až menší velikosti.

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 28.1.2015 21:21

V Německu je tuším stále registrovaná. Jako červená mutace Roter Berlepsch.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (373) - 210.206 (?), 28.1.2015 22:23

Zdravím a přeji Vám úspěšný rok 2015

Musím se přiznat, že mě začínájí docela zajímat Vaše chuťové vlastnosti.

Produkta Vám chutná, Denár neumíte vyzvracet a teď Berlepš.

Tato odrůda má pouze tyto dobré vlastnosti : mrazuvzdorná, vysoký obsah vitamínu C, jistá plodnost.

Jinak hodně opadává, trpí rakovinou, drobná, náročnější na požadavky.

Má nahradit Coxovku. Tak nevím.

Kde jste zjistil, že Coxova má rodiče Ananasku, když je u ní původ pouze z osiva matky Ribstonského 1830.Jestli jsem blbě pochopil Vaší větu, tak se omlouvám.U Berlepschovi r. je matkou Ananasova r.

Já osobně bych jí na stůl už nenosil. Neodpovídá dnešním požadavkům.

sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (10093) - 70.240 (?), 28.1.2015 23:00

sadTo tedy nevím z čeho jste svoje závěry vydedukoval. Přečtěte si laskavě příspěvek pozorněji. O vyzvracení Denáru jste tady už jednou psal, ale nechápu smysl těchto slov. Nikdo nic nezvracel.sad Na Berlepše mě upozornil jeden místní pisatel, ale nevím, jestli se po přečtení Vašeho příspěvku bude chtít vyjadřovat, což je škoda. Jinak tyto staré renety určitě ve velikosti a vzhledu dnes už neobstojí, ovšem mě osobně jde o poznání jejich chuťových vlastností. Goldrenette Freiherr von Berlepsch, nebo-li Berlepš smiley, jak Vy ho zkráceně nazýváte, mě zajímá právě proto a díky tomuto pánovi, který si ho cení pro jeho zajímavou chuť.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 29.1.2015 14:02

Z prvního příspěvku jsem - snad jsko všichni,  co umí česky - pochopil, že Berlepschovar.  vznikla křížením Ananasové r. a Ribstonského. No a z Ribstonského pochází Coxova reneta (neplést "z něhož" a "z nichž").
   Berlepschovu reneteu pěstoval můj tchán v Uherském Hradišti na vysokokmenu. Něco jsem se jich najedl.  Plody byly skutečně málo nápadné - takové plošší (renetovité), nazelenalé barvy s nenápadným líčkem. Ale chuť byla harmonická, výborná, jako by se do kysele vypadajícího jablka ani nehodila. Koncem zimy začínaly plody vadnout, což bylo v teplém sklepě vedle kotelny pochopitelné. Stejně vadnul Jonathan, jen o málo míň Ontario (oba taky na vysokokmenech). Velikost plodů nebyla nijak ohromující, ale vysloveně drobné určitě nebyly (Jonathany byly ještě drobnější). Sám jsem ji zrušil pro citlivost ke strupovitosti a taky proto, že v mé horší poloze tak lahodné chuti nedosáhla. Chutí a skladovatelností Denára překonala, vzhledem nikoli.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Kamil Hasman - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (491) - 44.209 (?), 29.1.2015 14:19

Zdravím pana Petra i pana Vláďu.

Berlepschovu renetu pěstuji stejně rád jako Denár, jen si na ní pochutnávám o dva měsíce později. Berlepschovka skutečně nemá největší plody, ale Spartan, Coxova r., Wagenerovo také ne, z novějších odrůd Rajka nebo Otava v tomto ohledu Berlepschovu r. nepředstihují. Po červnovém opadu zůstávají v chocholíku jen jeden až dva plody, celkově je plodnost střední, celkem pravidelná, bez nutnosti probírky. Její červená mutace je údajně plodnější, což nemohu posoudit. V pěstování je mnoho odrůd lákavějšího vzhledu, ale Berlepschovka má velmi příjemnou sladce nakyslou chuť, celkově lahodně osvěživou. K dnešnímu tržnímu pěstování se nehodí, ale samozásobitelský význam pro rozšíření nemnoha originálních chutí určitě má. Do vyšších poloh a chudých půd je nevhodná. Cením si její odolnosti vůči strupovitosti i padlí. Pěstování Berlepschovky ani Denáru nikomu nenutím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (10093) - 70.240 (?), 30.1.2015 21:48

Děkuji všem za příspěvky o Berlepschově renetě a zvláště pak panu Kamilovi. Doufám, že budeme v nejbližších letech obohaceni o chuť Berlepschovy renety a že nebude platit..."a teď ještě Berlepš"frown

Největší radost jsem synonymním názvem odrůdy Goldrenette Freiherr von Berlepsch  udělal pravděpodobně Standovi z Hradce. laugh

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (373) - 210.206 (?), 31.1.2015 1:05

Zdravím p. Petře

Omlouvám se, ale jak čtu Váš příspěvek z jakého koliv úhlu stále chápu, že se o ní zajímáte nebo ptáte. Já jsem se pouze zamýšlel nad Vaší chuťovou rozmanitostí (podle zájmu o odrůdu), Denár jsem uvedl, protože Vám nechutná a nad tím to se zamýšlím.

Nezlob te se na mně, ale většina renet má v synonimu předponu Goldrenete plus název odrůdy či nálezce. Sám dobře víte, že zlatá reneta je pouze jedna.(možná dvě).

To si osobně myslím, že Zl. Parména, Cherry cox, Ingrid Marii je 100 x lepší než Berlepš.

Já vím je to ode mně hnusné, že začínám redukovat staré odrůdy, ale proč by zrovna tato odrůda by měla být na úkor lepších starých odrůd. Jako sbírkovou odrůdu nebo obnovení vzpomínek nic nenamítám. Ale rozhodně se nechci dožít toho, aby podprůměrné odrůdy zlikvidovaly pověst a nasazení starých odrůd.

sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 170.2 (?), 31.1.2015 8:22

Osobne povazuju Berlepsche za odrôdu špičkové chuti, hodné svých rodičô, Ribstonského a Ananasovy, urcite povedené krížení. Presto vždy radši zvolím jeho rodiče, jakožto pôvodní odrôdy s originální čistou chutí. K Ananasovľ jsem se poprvé dostal letos v Bielých karpatoch, kde se dá jeste nalézt a chut je opravdu výborná, korenitá, výrazná. Zanechala ve me velmi silnou emoci. Zajimavé že tato odruda, jež se vlastne výborne hodí do malých zahrádek, (slabý rôst) uplne vymizela, její potomek Zucalmagliova podle me její chuti nedosahuje, jakkoliv podobnost at už vizuální (plod, strom) nebo chutová, je zrejmá.

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 31.1.2015 12:08

Ono asi o Berlepschově bude platit to podobné jako u Ananasově. V dobrých podmínkách rozvinou svoji aromatickou kořenitou chuť a pěstitel si na nich pochutná. V horší poloze jsou to jablka spíš podřadná. Tvarově, velikostně i barevně nenápadná, chuť nakyslá, prázdnější. Kdysi dávno tu jeden strom Ananasové rostl a plody byly vyloženě drobné. Zatímco Coxova či Bláhova své drobné plody vyvažují skvělou chutí i v horší poloze, o Ananasově se to říct nedalo.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Podklad dlažby na terasu22.4.2024
Výběr hliníkové pergoly od A do Z22.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika