Ahoj Vlado,

na Chodské z Průhonic se určitě těš :-), ad Ohio tady možná založím nějaké extra vlákno, až dám do kupy fotodokumentaci květů, listů a dalších znaků pro posouzení. Mimochodem, zdá se to být docela zajímavý genotyp. U nás je, řekl bych střední tlak strupovistosti, lehce naprůměrný výskyt padlí a v letošním roce extrémní problém s moniliózou. Listů ani plodů 'Ohio' se tyto problémy nedotkly...

Ptáš se na prvotní zkušenost s Lindou v tomto směru. Měl jsem zatím jen 4 plody, bez známek strupovitosti. Aj na listech byla minimálně. Rozhodně méně, než třeba na Topazu... S padlím u nás Linda také nemá problém. Zato monilióza dříve nebo později zvládla požrat všechny čtyři plody, dřív než já. Ale to se v literatuře píše. To poslední jablko z fotky jsem si ještě trochu vychutnal. Ptáš se na velikost - 8cm v průměru, váha 250g. Ale myslím, že to byl extrém, zpravidla jsou plody menší. A moje subjektivní chuťové zhodnocení? Dužnina mimořádně šťavnatá, chruplavá, ale výrazně jemnější než u Granny Smith. Chuťově mi velmi sedí, z toho co znám tak bych ji pro sebe zařadil na místo 3 po Granny Smith a James Grieve, které jsou mými favority. Pro mojí mámu je Linda úplně nejlepší jablko...

Ad klonální variabilita - to je v případě "mojí" Lindy zajímavá otázka. Když nás pozvali do Průhonic před zrušením toho sbírkového sadu, Linda mě pobavila vizuálně. Plody byly spíš menší, kulaté, temně fialové a hodně voskové = vypadaly jako fialové slívy :-) Naproti tomu dužninu měly čistě bílou. Jedna z větví měla plody obzvlášť temné - a tu jsem si sebral na rouby. V literatuře se píše, že barevnost plodů cv. 'Linda' je dosti nevyrovnaná v závislosti na ozářenosti plodů. Ale tahle větev určitě ke slunci exponovaná nebyla. Může to být nějaká tmavší mutace? Nevím, možná by to stálo za porovnání s Lindou z nějakého jného zdroje.