Štíhle vřeteno hrušně

A ještě bych se chtěl zeptat jestli tahle Williamsova červená má taky jen předčasný obrost, má taky 1,9 m. a obrost 50-60 cm. Pepa

To pojmenování není zas tak zásadní, ale tady bude potřeba větve ohnout k vodorovné podle Vámi zveřejněné citace obrázků.

Tvar vřetene se liší od jiných tvarů mimo jiné taky tím, že jednotlivé větve jsou rovnoměrně po obvodu a výšce rozmístěny na terminálu.Klasické tvary jak je známe mají kosterní větve rozmístěné v patrovém odstupu.

Tvar stromku by měl v budoucnu splňovat co nejvěrnější přectavu pěstitele, a jeho pohodlný pohyb okolo něj.Proto není třeba se striktně držet návodu v jaké výšce doporučuje obecně literatůra že by měla vřetena začít větvit.Korunka může začínat nízko, nebo i přes metr vysoko.Je třeba zvážit, zda se bude dobře manipulovat kolem nízkozaloženého vřetene v trávním drnu dosahujicímu ke kmínku se sekačkou.Nebo bude okolo stromku udržovaný beztravní prostor.Ten předčasný obrost, který vznikl na stromku, v jeho spodní části, se mi zdá velmi výhodný, a přímo vybízí k jednoduchému založení vřetene.

Vyšku terminálu zastřihněte v místě ohybu, nebo ohnutý terminál narovnejte-vyvažte k opoře a ten pak lze zastřihnout výše.V horních partiích letos obroste novými letorosty.

Už dřív jsem se díval na fotky vašich vřeten, že máte spodní patro trochu výš než se doporučuje, asi to spodní patro nechám až nekde kolem 70cm. ono stim sekaním to je pak přece jen jednodušší i když mám kolem stromku bezplevelný uhor pr.60 cm. teď už jen vyměním oporu za delší trubku - dík za rady. Pepa

Ještě že mi Moudivláček do hrušní nekecá. Na těch rozvětveních (obrostu) do úrovně 0,7 m mám 1/4 úrody Bohemiky (tedy asi 7 kg z celkových 25 kg). Jak říkám, vyvětvit můžete i později, ale dopěstovat nazpět nikoliv. V prvotní fázi je ten "předčasný obrost" i významná asimilační plocha, kde se přeměňují živiny na stavební prvky (celulosu, cukry, bílkoviny,...) nutné k růstu stromku. A právě z tohoto důvodu tam ty větve byly i před nástupem vřetene do plodnosti no a po nástupu do plodnosti zatím nebyl důvod je vyvětvit (například že by přestárly nebo vyholily z důvodu zastínění).

Je víc stylů plavání, za které se dávají medajle-jestli míní maj. mladých hrušní tyto pěstit celoživotně s udržovanou zál.mísou, bude lepší zvýšit kmínek-jinak by se spodní části více špinily infekčním prachem-blátíčkem při dešti-větší náchylnost k rozvoji chorob. Nevíme, jaký pelíšek byl stromkům přichystán, při černém úhoru se dá tento lépe využít k dodatečnému i průběžnému krmení, než engl.green, tepelnou pohodu dá možná lepší, než trávník. Taky se dá pod str. pěstovat např. měs.jahodník, pro ozdravení půdy a přilákání opylovačů a požíračů mšic aksamitník-afrikán.

Stando, to je věc názoru. Ve vlhkých částech koruny se drží choroby. Ovoce co se válí po zemi je naďobáno mravenci slimáky a myšma. A pokud udržujete herbicidní pás, tak je to tragédie.

V.

Když byl u nás doc. Ing. Josef Sus, CSc. něco si na zahradě nafotit, tak nám to spodní patro (tak vehementně jako Vy) nevymlouval. A to tam byl právě nafotit si i druhou úrodu hrušek (převážně ale "Střížovické odrůdy jablek", "Blažkovy meruňky" a různé broskve). A moje dosavadní zkušenost také není o žádné tragédii. On ten slimák při vlhkém počasí je stejně tak četný dole v 30 cm jako nahoře v 1,8 m, mravenci to samé a vosy preferují jen horních 60 cm, dolů nejdou. Teď budu zapěstovávat novou korunku na Concorde, a docela mne mrzí, že nejnižší obrost je až v 50 cm nad zemí. Když něco vyrazí níž, určite to nebudu hned zase vyřezávat.

Stando, můžete ty vaše stromky vyfotit?

Díky, V.

Mohu, ale nevím jestli na to budu mít čas, Když dojedu na "velkou zahradu" většinou ani nestíhám vše co jsem si naplánoval před odjezdem.

Pro zaslání fotek emailem mi dejte kontakt do SZ (platí i pro jiné zájemce) a napište něco o sobě. Těm co o nich nic nevím nerad zasílám...

K zveřejnění ve fóru možná nafotím jen spodky = dolních 0,7 m.