´Sterkmannova´ - zimní hvězda



Stránky: 1,  2   
Mittwoch - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (312) - 188.154 (?) 
3.3.2013 18:35, zobrazeno: 8693x

Jelikož se zde na fóru často debatuje o špičkových starých hrušňových odrůdách, představím tuto:

Pomologie Černík, Boček, Večeřa o ní ve zkratce praví:

Pochází z Belgie z období kolem r. 1820. Strom roste bujně, vzpřímeně, tvoří jehlancovité koruny. Dobře odolná mrazu, strupovitostí netrpí. Daří se jí v chráněných polohách I. a II.zóny.

Plodnost se dostavuje záhy, bývá hojná a pravidelná. Plody jsou vyrovnané, na zákrscích veliké.

Plod je středně veliký, krátce kuželovitý, mírně zhrbolený. Slupka silná, zelenavá, později zlatožlutá, hustě tečkovaná, s rudým líčkem. Dužnina bělavě nažloutlá lehce zrnitá avšak dosti jemná, šťavnatá. Chuť příjemně navinulá, sladká, kořenitá. Sklízí se v pol. října, konzumně zraje od listopadu, vydrží do ledna i déle.

Mé poznatky: Má vlastní Sterkmannova je přiroubovaná do koruny - ještě nerodila; očkovanci rostou v 550m pomalu. Plody mám poslední 2 roky od kamaráda. Jsou střední, vyrovnané, s velmi líbivým rudým líčkem (záleží na umístění v koruně). Plodnost neznám - trhá je z aleje u cesty v Čechách. Konzumně zraje od prosince-ledna. Má velmi tuhou suchou slupku, jakoby kožovitou (vadí-okrájet). Tato ovšem plodům zajišťuje velikou šťavnatost (přirovnal bych ji k Pařížance) a skladovatelnost (dobrý sklep i březen). Chuťově zvláštní voňavé aroma, možná do banánova. Nesouhlasím ze zrnitou texturou. Dle mého je jemná. V porovnání se zimními Pařížankou, Madam, Bohemicou, Erikou, jasný vítěz! O rouby se můžu podělit tak za rok-dva. Zdraví Mittwoch

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
Milan Fiala - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (196) - 95.245 (?), 7.3.2013 20:43

Je to polomaslovka.

STERKMANNOVA
STERKMANNOVA
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 41.143 (?), 7.3.2013 20:48

.

STERKMANNOVA
STERKMANNOVA
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 189.156 (?), 8.3.2013 8:40

Zdá se že Sterkmanova jen potvrzuje pravidlo, že vždy neplatí že to co je nejvíc rozšířené je nejlepší. Nechci působit jako fanatický zastánce starých odrůd, ale jsou desítky jistě velmi kvalitních hrušňových odrůd, které nikdo z nás ani neviděl, natož chutnal. Tady u nás na Opavsku je ve starých zahradách stále často k vidění Mechelenská, už jsem o ní psal, v dobrých letech se chuťově blíží ke Koporečce, absolutně odolná vůči strupovitosti... Přitom ve školce ji neseženete a ani ve šlechtitelském procesu se aspon u nás nepoužívá. Sterkmannovu jsem na vlastní oči neviděl, ale má tvořit krásné vzpřímené koruny. Jen se ptám, zda Mittwochova lokalita v blízkosti Pradědu je pro tuhle odrůdu to pravé ořechové...

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
pata - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (109) - 54.252 (?), 15.3.2013 2:01

Pane Ing. Fidlo, nenapsal byste o těch starých „no name“ odrůdách něco víc? Popřípadě nějaké fotky. Moc mně to zajímá. Sháním staré odrůdy kde se dá. Je mi líto, že mnohdy výborné odrůdy mizí spolu s majiteli. Díky Pavel

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 241.223 (?), 15.3.2013 12:11
Ahoj Ondro. Samozrejme, Sterkmannka by u nas v podhuri nedozrala ani na Stepana a repu nemusim. I ockovanci rostou v te tezke studene jilovici dost slabe. Mam vsak, zaplatpanbuh, moznost vysadby v 380m., ve Sternberku. Tam pujde! Kdyztak ji casem podstrojim i nejakou tu vyvrelinu z Roudna.;-) Za tu chut a trvalou kvalitu v predjari mi to stoji. Zdravi Mittwoch (Mita)
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 189.156 (?), 16.3.2013 7:37

Zdravím Míťo

Tak to potom beru, už jsem se bál že Tě pohltili idealistické sny o špičkových zimních hrušních v Břidličné. Předhůří Nízkého jeseníku je pro ovocnaření jistě výborná oblast, byl jsem předevčírem nedaleko- v Pasece, prořezával jsem tam nějaké staré stromy- (Gdanský hranáč, Pasecké vinné) na jedné velmi zajímavé staré zahradě, nebo spíš strmých ovčích výsluných svazích. Mno někdy tam můžem spolu zaskočit, tam to určitě oceníš..

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 189.156 (?), 19.3.2013 6:41

Zdravím Pavle

Je to tak jak píšete, kolik starých stromů s chutným ovocem bylo vykáceno, třeba kvůli představě majitele, že 50 letý strom je příliš starý. Trochu za to mohou dle mě i ovcnářské příručky, které nám tohle vsugerovávají, ale tyhle udávaná čísla platí pro ekonomické výsadby, kde je prvořadý zisk a ne pro reálnou zahradu. Co se týče těch neznámých či zapomenutých odrůd je možno zmínit ze zimních třeba Kolmarskou zlatou, či Nelisovu zimní, mají být výtečné chuti a poměrně plastické. Zatím jsem neměl tu čest. Z podzimních i taková klasika jako Gute Luise di Avranche, ta tady na Opavsku absolutně chybí a i v jiných regionech, ktré jsem v rámci mapování navštívil, nebyla rozhodně častá. Přitom to je opravdová delikatesa. Špičková je Tongréská, velmi sladká, zajímavě chruplavá dužnina, menší vzrůst, asi i následkem vysoké plodnosti, pravda citlivější na strupovitost. Dostala mě Colomaova máslovka, jemnost dužniny byla mimořádná.

Z letních třeba muškatelky, tady na Opavsku prostě nejsou, vynikající má být Římská máslovka, pravda tohle jsou obrovské stromy. A kolik je takových těch krajových a místních odrůd, které třeba ani nejsou nikde zaznamenány? U nás třeba Jakubinka, ta jakoby neexistovala, třebaže kdysi nechyběla na žádné zahradě, nádherné stromy.

          Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 14.199 (?), 19.3.2013 7:09

Ovocnářské příručky nemohou za to, že někdo porazí hrušku. 50 roků starý ovocný strom starý je. Přinejmenším je vysoký, je obtížné jej udržovat, chemicky ošetřovat, sklízet. Všechny odrůdy má na zahradě málokdo=nikdo. Školky je nemnoží, protože nemůžou množit všechno a ve všech tvarech. Pěstovat zimní hrušku v 550 metrech je opravdu velká výzva. Není všechno zlato, co se svítí. Na zahradě jsme v mém mládí měli roky obrovskou Solanku. Když zarodila, pod stromem se nedalo šlápnout a nikdo to nechtěl. Strupovitosti hojně. Zrání probíhalo asi takto: (pominu kamenné stádium) Chruplavá nakyslá, chruplavá, kyselost se ztrácí, chruplavost přechází v máslovitost, asi dva dny výtečná chuť, máslovitá, bezprostředně přechod do moučnatosti a zvrat v chuti. Nevidím žádné vyjímečné vlastnosti, proč bych po ní jako staré odrůdě měl toužit. Ale jako kluk či mladík jsem si jí užil dosyta.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 189.156 (?), 19.3.2013 8:29

To je právě omyl, věk je jen číslo, mohu mít stoletý strom v perfektním stavu. Vysokokmeny se chemicky neošetřují, sklizen taky není obtížná, když mám dobře zapěstovanou korunu. O hnojení ani ochranu před okusem třeba zající se nemusím starat. Výhod mají staré stromy dost. Solanka tady na opavsku strupovitostí na plodech vůbec netrpí, na letorostech jsou symtomy výrazné, ale podstatná je kvalita plodů. Tato odrůda je typická tím, že plody zůstavají na letní hrušku poměrně dlouho v konzumovatelné kvaliě. Takže žádné dva dny a dost. Zrání postupné, v horizontu aspon tří týdnů. Trhala se ještě zazelena, postupně docházela. Úrodnost mimořádná, tuna ovoce z velkých stromů nebývá výjimkou, samozřejmě je nutno postarat se o zpracování, sušení, povidla, sud. Vadou je mimořádná atraktivita pro sršně.

To že tuhle tradiční odrůdu nějaký chytrák vyřadil z registru, neříká nic o tom že je to odrůda špatná. Měli bychom si mnohem více vážit odrůd jež tu mají nějakou historii a ne se pídit stále po nějakých novinkách, které jsou si leckdy dosti podobné, čímž neříkám že jsou špatné, ale originalita tam může scházet. Dejte do košíku 10 odrůd jablek jež jsou tažené z Rubínu, či Lorda a zamíchejte, kdo je rozezná?

          Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika