Podnož pre hrušku



Stránky: 1,  2,  3   
thedy - (24) - 110.34 (?) 
8.5.2012 11:13, zobrazeno: 21923x

Zdravím, hľadal som aj tu na fóre ale nedarí sa mi to, preto sa pýtam.Je nejaká rozumný podpník pre Boscova fľašku?Rád by som si ju vysadil, avšak nerád by som na semenáči.Lenže problém je ten, že čo som čítal, tak Boscovka veľmi nemá v láske dulu.Takže do úvahy prichádza len semenáč?

Dakujem

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
P.Z. - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (717) - 148.21 (?), 8.5.2012 11:27

Do uvahy prichadza aj medzistepenie. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 95.84 (?), 8.5.2012 11:33

Jednak semenáčky mohou být různé, ale použití kdoule je velice snadné při dvojitém roubování (mezištěpování) nebo očkování (nikolování). Postupy už si někde najdete.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 58.114 (?), 8.5.2012 13:46

Já jsem si nechal před rokem na jaře poslat z Holovous hruškové podnože Daytor (také název OHF 87).  Je to poměrně nový typ podnože s těmito vlastnostmi :

- růst 75 % (v porovnání se semenáčem)

- množí se snadno řízky, novinka r. 2009
- jde o kříženec semenáče a kdouloně, dobře kotví v půdě
- růst je střední a udržovatelem jsou Holovousy
- má výbornou snášenlivost s odrůdami, netvoří výmladky
- odolná vůči spále růžovitých, dobrá afinita s evropskými i asijskými hrušněmi

- rychlý nástup do plodnosti a jedná se o kříženec mezi semenáčem a kdouloní.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (152) - 68.246 (?), 8.5.2012 18:32

Zdravím. Je pravda, že Boscova lahvice se nesnáší s kdoulí, ale ovoc. školky ji na ni dělají a Starkl ma všechny odrudy hrušní v nabídce na kdouly i tu Vaší. Použijte rady p. prof. Hryčovského a vysaďte Boscovu na kdouloni tak, aby jste celou podnož utopily a tím omezily její vliv na odrudu.Hrušně ani po utopení kdoule nezakořeňují vlastními kořeny! Jenom Vás musím upozornit i když mě někteří sežerou, že Boscova lahvice silně trpí strupovitostí a rzí. A v silných zimách namrzá ve dřevě. Jsou i jiné podobné novější odrudy chuťově se přibližující.

           sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 9.5.2012 8:55

Určitě Vás nesežerou, já si o Boscově (při vší úctě k její skvělé chuti) myslím totéž.  Navíc plodnost přichází pozdě a přísné tvarování nemiluje.  Na sazenici stromku ze školky nelze poznat, jestli bylo použito očkování s nikolováním, takže na kdouli se mohou prodávat i odrůdy, které s ní špatně srůstají.
   Jen mi není jasný smysl utopení stromku na kdouli. Jak se omezí vliv kdouloně, když hrušeň nezakoření vlastními kořeny?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (152) - 6.7 (?), 9.5.2012 20:30

Dobrý den. Děkuji Vam za podporu. Smysl utopení podnože ma hodně velký vliv tak jako opak. Čim delší je podnož na stromku tím větší vliv má na odrudu. Mám to vyzkoušené aji je to vědeckými pokusy ověřené. Měl jsem Rubín na 50cm. podnoži M9 a byl jsem rád, že mi rostl jako Šampion nežto na 10 cm byl velký jako na M106 a neustále zkoušel vytvořit své orig, kořeny.  Radu pana prof. Hryčovského jsem osobně vyzkoušel na odrudě Clappova maslovka, která byla natvrdo naočkována na kdouloňi od Starkla. U nesnášenlivých odrúd s kdouloní na ní první roky bez problémů rostou a v plné plodnosti se v místě očkování za nárazových větrů v místě srůstu vylomí!!  A trpí chlorozou listu a krní. A to je ten druhý duvod utopení KD. Zasadil jsem tak na tuto radu Clappovu a výsledek byl zřejmý. Clapova viditelně prospívala, listy měly normální barvu, přírustky byly poloviční oproti na semenáči a plodnost byla velmi dobrá a plody větší a kvalitni a vyrovnané. Tím, že jsem ji utopil- kořeny kdouloně MA se posunuli až na místo očkování a míza, která vzniká v odrudě nemá čas se ředit s mízou kdouloně a jdou přímo do kořenů a mírně ředěná mízou KD z kořenů zpět do odrudy a odruda tak málo vnímá mízu kdouloně, která by se délkou podnože zase více zamíchávávala a ředí mízu odrudy mízou KD. A to ještě MA je více tolerována než K -TE - A, B, C     Můžete si to vyzkoušet na dvou hrušních nesnášenlivých odrud , stejné odrudy s KD a každou zasaďte oběma způsoby a sledujte rozdíly. A to ještě je KD chráněná před silnými mrazy.

        zdravím sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 10.5.2012 10:09

Ano, mám podobnou zkušenost s délkou podnože či mezištěpování. Tedy, čím výš je zakrslá podnož naroubovaná nebo čím delší je mezištěp slabě rostoucí odrůdy, tím silnější je brzdící vliv podnože, resp. mezištěpování.
    Na druhé straně nemám dobré zkušenosti s výsadbou stromků níž než rostly ve školce (utopením). Možná je to dáno vlhkou těžkou půdou. Níže podsazené stromy u nás trpí kořenovou asfyxií, rakovinou a brzy hynou. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (152) - 72.251 (?), 10.5.2012 22:43

 Zdravím Vas. Ano máte pravdu těžká puda je opravdu příčinou rakoviny citlivých odrud na rakovinu a některé podnože trpí hnilobou kořenů. A jílová půda je doslova smrt pro kdoulové podnože. Mám přítele ze Vsetína na Valašsku a ten doslova žije pro ovocnářství, hlavně novinek. Ten pro hrušně na kdouloni a jabloně na M9 vykopal 1m na šířku a 0.5 m do hloubky jílovou a kamenitou beskydskou půdu a na místo ní dal kompost. Takto zasadil spoustu stromků na zahradě a vysledek byl srovnatelný s jako kdyby pěstoval stromky na Hané. Když nám přinesl hrušky na degustaci tak jsme tomu sami nevěřily jak kvalitní hrušky a to hlavně zimní odrudy je možno vypěstovat v horských oblastech. A to Vám ještě řeknu jednu chytakovou zajímavost, kterou na mě na okresní vystavě zkouší někteří zahradkáři. Je zajímavé jak, když přeroubujete odrudu kalvilového a zvonkového tvaru odrůdou kulatého tvaru co to s ní udělá. Např. viděl jsem Spartana a i Idaret, který byl naroubován na Starkrimsona a i Glostra 69 a plod byl zmatující. Barva i dužnina a chuť odpovídaly odrudě, kterou jsem podezíral, ale tvar plodu naroubované odrůdy neodpovídal. Plody byly tvarově evidentně natáhlé a někdy až stejně tvarové jako původní přeroubovaná odruda. Když jsem se tazatele zeptal jestli to není přeroubované tak se většinou divily jak to vím. Tak se raději vždy při určování odrudy se ptám jestli to není přeroubované a nebo vyleštěné.  Citrusáři mají také jedno pravidlo pro školkování podnoží. Sladké na sladké a kyselé na kyselé. (pomerančovník nebo mandarinka na citroníku je pro plody na po chuťové strance zhoršující). Tak že z těchto odpozorovaných případů musí mít podnož evidentní vliv na roub a opačně. Musíme si uvědomit, že jsou to spojené dvě rostlinné těla, které se chcou prosadit a musí nuceně spolu žít a růst. 

sadař vlada

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 9.171 (?), 10.5.2012 23:41

Zdravím Vás pane Vladislave! Trocha neskoro, ale predsa. Ďakujem za úprimné slová pochvaly aj za profesionálnu radu záujemcom o sadenie hrušiek na duli. Často čerpám z príspevkov "sadaře vladu" inšpiráciu, alebo si osviežujem pamäť Vašími informáciami. Prof.Ivan Hričovský je skúsený harcovník, ovocinár každým cólom. Istotne by neradil iba niečo, čo si myslí, bez toho, aby to niekde videl alebo si to odskúšal. Pokiaľ máte hlbšie sadenie hrušiek na duli prakticky overené, nie je dôvod pochybovať. Hrušky v porovnaní s jabloňami neochotne spravokoreňujú. Ázijské hrušky na podpníku môžete mať aj pol metra pod úrovňou pôdy, trebárs 10 či 15 rokov a pritom vlastné korene Vám nezapustia. Pánovi thedymu zo Slovenska, ktorý chce vysadiť Boscovu fľašu, by som odporučil aj bojnické novošľachtence- Bojnická jesenná, Ivana, Korvínova. Sú to dcéry Boscovy fľaše. Neviem, či chuťou prekonávajú svoju matku, chcelo by to navštíviť degustačnú výstavu. Osobne chutnejšiu jesennú hrušku ako je Boscova fľaša nepoznám.

So zmenou vlastností jabĺk naštepených do inej odrody mám tiež určité skúsenosti. Navrúbľoval som Topaz do Melodie a jeho plody mali diametrálne inú farbu plodov pri dozrievaní ako na materskom Topazu. Hranaté jabĺčka nepestujem, bolo by to zaujímavé. Odkedy sú na strome Melodie 2 odrody, Melodia mi plodí obrovské jablká. Samotný kmeň palmety Melodie enormne rastie do šírky, je to najmohutnejšia jabloň v záhradke. Teraz viem, že to nebol šťastný zásah. Bohužiaľ, vrúble, po ktorých "moja duša pišťala", som vtedy ešte nemal.

Pokiaľ ide o plody citrusov a ich chuť, trochu komplikácií priniesla citrusárom snaha šľachtiteľov spojiť odlišné chute a vykrížiť novinky. Vlani som si v Kauflande kúpil plody Mineoly (Tangelo)- kríženca grapefruitu a mandarinky. Veľkosťou a farbou ako väčšie mandarinky, dobre sa šúpali a delili na mesiačiky, výraznejšia aróma a ostrejšia, kyslejšia chuť. Mne sa páčili.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika