Hrušeň neroste

Mám dotaz ohledně hrušně Jana, která je druhým rokem po vysazení na stanovišti a nemá téměř žádné přírůstky. Jako podnož je použita Kdouloň. Nadmořská výška je 470 metrů poloha jihozápadní, 2,5 metru od zdi. Půda je hlinitopísčitá, spíše vlhčí. Letoční rok byla mírně napadena rzí. Chtěl bych se zeptat, zda poškození, které je na fotkách nějak souvisí s růstem, nebo je chyba v půdních podmínkách. František

Tak to vypadá, že má na příští rok nasazeno na květ.Proč neroste nevím, neporadím.Ale právě proto, že neroste stromek nasadil na květ.Zdá se, že ty rány na stromku jsou mechanického původu, třeba se to stává při transportu stromku na stanoviště, nebo při neopatrné manipulaci s oporou, kůlem.Na první fotce je možné poranění mrazem.

Měl jsem stejný problém s Janou - nepřirůstala, ale plodila. Nakonec "odešla" úplně, což bylo zřejmě z jiného důvodu. Ty "nepřírůstky" myslím byly způsobeny použitím nevhodné podnože (kdouloň) v těžké jílovité půdě. Podobně mi živoří i další dvě jiné odrůdy. Naopak odrůda na hrušňovém semenáči roste a plodí bez problémů.

I když zadavatel chce poradit proč mu hrušeň neroste, tak se budu zabývat ještě diferenciací květních pupenu na slabě rostoucím mladém stromku.Toto uspíšené kvetení mají na svědomí jednak slabý růst,a taky poranění,které vidíme na kosterní bázi,nebo ve větevním kroužku.Protože je známo, že přerušení toku mízy, a zbrždění, nebo cílené odklonění asimilátu může podpořit, nebo oddálit kvetení.

Nejhorší mně připadají rány na větvích, doporučuji odstranit suché části a obalit těsně a neprodyšně tmavou folií a tu ještě podchytit lepicí páskou (já jsem používal staré duše). Míza pak vytvoří novou kůru. J.

Poranění vybrat nožem až do zdravého dřeva.Řez provést ostrým nožem, aby řezné rány nebyly roztřepené.Můžete, nemusíte ošetřit roztokem Championu, Kuprikolu.Za důležité pokládám ošetřit nejlépe štěpařským voskem, nanesením i v hrubší vrstvě.

Teď jsem si všimnul,že na jedné tenké větévce je poranění na větší části obvodu.Vybráním odumřelé části by vedlo k přílišnému zeslabení ,a následnému zlomení.V tom případě zesílit větévku přiložením a zavázaním kouskem berličky,nebo ránu nevybrat nožem úplně,a čekat ,až se rána zavalí sama.Omotáním páskou bych nedělal z důvodu zamezení přístupu vzduchu.

Mne ve 450 m taky moc nejdou hrušně. Zde navíc je nějaké odumírání pletiva, což může být způsobeno kde čím ale i stanovištěm.

Podnož mně taky napadla, dám jí ještě rok šanci, všechny květy na jaře otrhám a když to nepomůže zkusím ji na jiné podnoži.                                       Dík za rady. František

Souhlas s Ronym. Kdouloňové podnože sice moc nerostou, ale nějaké přírůstky by měly být. Ty nekrózy u paty větví připomínají nektrivou rakovinu - nádorovitost (Nectria galligena), houbovou chorobu dřeva, která se projevuje u oslabených stromů, nejčastěji vlivem nevhodných půdních podmínek. Dalších vlivů může být samozřejmě "X", ale odumírání dřeva je až sekundární projev, následek. Pokud se to poškození nezapouzdří a bude se dál samovolně rozvíjet a rozšiřovat, bude to pravděpodobně tahle houba. Pak by možná pomohlo přesazení jinam.

Před lety jsem udělal chybu, že jsem vysadil pár hrušní na kdouli na místo, kde bylo jen cca 30cm ornice na kamenocihelné navážce. Předpokládal jsem, že mělcekořenícím kdoulovým podnožím to bude stačit. Stromky rostly ještě hůř než zadavateli vlákna.  Myslím, že do horších podmínek půdních i klimatických je lepší volit semennou podnož.. I nekrózy pletiv, ať už způsobené mechanicky, houbou či mrazem (často kombinací), se slabým růstem souvisejí.