Boscova - kráľovná hrušiek. Naozaj?



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?)
25.12.2016 11:46

všechny stromy nestříkám, neořezávám, Nechávám je ať si stromy samy poradí. Co tam nepatří to se ulomí samo atd... Příroda je mocná čarodějka.

To by platilo za předpokladu, že budete pěstovat plané přírodní odrůdy. Ty pěstované jsou vyšlechtěny člověkem a předpokládají se u nich pravidelné zásahy. Jinak ta čarodějka zklame.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
                     
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (10088) - 70.240 (?), 24.12.2016 21:14

Top jablka tedy nevypěstujeme někde u Komárna, ale naopak výše, někde na čerstvém povětří, s chladnými, rosnatými rány..

Myslíte, že v takových oblastech nelze vypěstovat ani kvalitní teplomilné odrůdy? Z hrušek ta Jizera a Jana mají určitě příjemnou kořenitou příchuť, ale ta pravá koncentrovaná síla Boscovy flašky to určitě není. Letos mě překvapila i ta poměrně nevýrazná Astra se sladce hruškovou chutí. Je to taková, dalo by se říci,  slušná hruškovitost typu Avranšské, kdyby byla jen fádně sladká, tak bych to určitě přiznal. Možná to bylo tím velmi teplým zářím. Vonka ovšem zůstává stále za očekáváním.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.61 (?), 24.12.2016 22:20
S tým Komárnom je to samozrejme riadne pritiahnuté za uši... Mám záhradu medzi Komárnom a Nitrou (asi 45 km od Komárna), takže o tom niečo viem. Takto paušalizovať nemožno, závisí to aj od konkrétnej odrody. Niektoré vyžadujú určitú sumu teplôt a slnka, niektorým viac prospeje vyššia poloha s diferenciami teplôt deň/noc už v septembri. Medzi tie prvé by som zaradil napr. Fuji, Braeburn, Karneval, Pinovu, Florinu, Heliodor, Lunu, Shalimar, z hrušiek Boscovu, Bohemicu, Eriku. Naopak, taký Rubín, Bohemia, Melodie či Lotos budú asi lepšie v stredných a vyšších polohách. Topaz, Rubinola, Admiral či Idared budú dobré tam i tam. A ešte dodatok: samotná nadmorská výška je len číslo, iných je 400m.n.m. niekde na Vysočine či pri Ružomberku, a iných niekde v severnom Taliansku. A to nehovorím o takých faktoroch ako expozícia svahu, zatienené údolie, mrazová kotlina, ílovitá pôda, vlahový deficit a pod. Na jablkách je geniálne to, že areál ich pestovateľnosti na kvalitnej úrovni je veľmi široký i "vysoký". A - aby som to trochu odľahčil - najlepšie sú samozrejme tie čo si dopestujeme sami 😉 IH
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 189.156 (?), 25.12.2016 11:39
Tak určitě:) Myslel jsem to tak, že staré tradiční odrůdy nacházejí lepší podmínky v o něco vyšších, chladnějších polohách, čímž ale není myšleno vyloženě chladné polohy. I 600 metrů někde na předhůří slovenského Rudohoří jsou leckdy Top místa pro ovocnaření, kór když to jsou takové ty výslunná místa s čersvým povětřím... Novější odrůdy tažené většinou z Goldenu jsou zdá se na teplotu náročnější a to je asi důvodem, proč se pěstují na místech, která kdysi jabloňová moc nebyla, třeba Jižní Morava... Ing. Fidla
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 189.156 (?), 25.12.2016 11:47

Už jsem na to reagoval v odpovědi na příspěvek IH. Myslel jsem tradiční, klasické odrůdy. Je jasné že odrůdy jako Fugi, Granny, popřípadě Pink lady vyžadují oprvadu vysokou sumu teplot a blíží se svou náročností spíše subtropickému ovoci než jabloním. Ovšem čersrvé povětí. chladná rána, orosení, vyšší intenzita slunce ve vyšších plohách dělá pravé divy co se vybarvění a aromatu týče. Rozdíl v Goldenech ze sadů od Bolzána a výše položených alpských údolí je enormní. Z těch od Bolzána je to velice dobré jablko, z těch alspých chuťová delikatesa, v podstatě asi nejlepší jablečná chuť co jsem měl možnost ochutnat... Tamní Goldeny jsou třeba i z půlky červené!

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 189.156 (?), 25.12.2016 11:54


Pokud máte dobrou polohu Pastornice nebude problém. Je to dokonalá hosodářská hruška, a v dobrých plohách a v současných teplejších letech dle mého i kvalitní stolní hruška.  Muškatelka šedá je co se náročnosti na prostředí týče v podstatě protiklad, nemá problém i s extrémními lokalitami. Muškatelku šedou stoprocentně množí kolega Standa Boček z Kunštátska, pokud byste chtěl jen rouby, zajděte si na břevnovskou pláň nad klášterem, kde je asi 10 starých stromů, poznáte je snadno, rostou divoce a živelně podobně jako moruše...

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 50.172 (?), 27.12.2016 19:33

Dík za kontakt na Muškatelku, pokud na jaře bude nezaváhám. Rouby Pastornice mám zamluveny tak si ji naroubuji (hotový stromek asi nebude k dostání). Polohu na pěstování hrušní mám výbornou.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 32.102 (?), 25.12.2016 11:09

Zde je problém. Internet nedokáže zatím přenášet chutě a vůně. Čím je plod vzhledově škaredší, tím je chuťově lepší. Obecně k chuti hrušek-považuji je za mnohem chutnější a chuťově pestřejší než jablka. Mně hrušně vůbec 10 let nerodily, jen z nich bylo na podzim fůru listí. Až jsem je uřezal 1m nad zemí vyrazily hrůzou ze smrti šlahouny, ty se rozvětvily a hrušky rodí. Tak na mršky nerodící. Pohrozit jim smrtí. Hrušky a všechny stromy nestříkám, neořezávám, Nechávám je ať si stromy samy poradí. Co tam nepatří to se ulomí samo atd.  Sem tam je pohnojím. Příroda je mocná čarodějka.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 25.12.2016 11:46

všechny stromy nestříkám, neořezávám, Nechávám je ať si stromy samy poradí. Co tam nepatří to se ulomí samo atd... Příroda je mocná čarodějka.

To by platilo za předpokladu, že budete pěstovat plané přírodní odrůdy. Ty pěstované jsou vyšlechtěny člověkem a předpokládají se u nich pravidelné zásahy. Jinak ta čarodějka zklame.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 189.156 (?), 25.12.2016 12:22

Souhlas. Lidé většinou ne zcela dobře chápou podstatu řezu ovocných stromů. Když jim jejich stromy plodí (a leckdy velice hodně) i bez řezu, dospívají leckdy k názoru, že řez je zbytečný, nebo i kontraproduktivní. Dneska tu je velice silná klika permakulturistů, kteří ovlivněni knížkami od J. Svobody, popř. S. Holzera razí tzv. totální neřez ovoných stromů. Já si taky prošel asi dvoultým obdobím, kdy jsem zkoušel (tedy spíše nezkoušel:) neřezat..Výsledky nebyly valné, no ale aspon jsem zjistil, že nelze neřezat stromy, které byly předtím každoročně řezány, nebo spíše ošmikány.. Jako u všeho není dobré dělat závěry z prvních neúspěchů, nevrátil jsem se tedy k předchozímu pojetí řezu, ale obrátil jsem pozornost k tomu co se odehrává v korunách ovocných stromů během přirozeného vývoje. Podle mě je vrcholné umění řezu minimalizovat řezové zákroky, což znamená vidět třeba několik let dopředu a umět si představit jeho vývoj. Naprosto zásadní je východný řez v mládí, kdy pokud postupujem správně opravdu pak mohu nůžky třeba i na více let v podstatě odložit. Neznamená to samozřejmě to, že každoroční efektivní zákroky jsou škodlivé, samozřejmě ještě daný stav mohou lehce vylepšit. Spíše to znamená to, že pokud z nějakého důvodu nemohu ten strom v daném roce ošetřit, nic se neděje a strom funguje v podobném režimu. Tím jak dělám potulnou sadařinu, nemohu si dovolit vytvářet stromy, které urgentně potřebují každoroční zákrok nechci vytvářet stromy, které jsou závislé na mé péči. Ovocné stromy jsou samostatnější než my si běžně myslíme, ovšem nejsou samospasitelné. Velkou roli hraje samozřejmě i odrůdova specifikace...

           Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.1 (?), 25.12.2016 13:53
Je to tak, ideálom je rezať minimálne s maximálnym efektom. Tiež súhlasím s tým že mnohé sa odvíja od správneho výchovného rezu. Samozrejme, záleží čo si od stromu sľubujeme, resp. čo z neho chceme mať. Ja som vždy tak akosi cítil, že s tými odporúčaniami pánov Pekruna, Gauchera či Loretta niečo nesedí... Časom som si vytvoril akúsi "may way", kedy sa snažím o kvalitnú úrodu a zároveň rešpektovať každý strom ako istú osobnosť a rezom ho len trochu usmerňovať. Mnohí záhradkári sa pozerajú skôr na miesto v záhrade ktoré by malo priniesť nejaké kilogramy úrody, a strom berú len ako dočasný predmet na dosiahnutie tohto cieľa. Pripájam fotky - pohľad na ne je sčasti fascinujúci, sčasti (aspoň pre mňa) smutný. Tak trochu ako sliepky v hydinárni, vyžmýkame a vymeníme. Ale ako sa hovorí : show (biznis) must go on... IH


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Podklad dlažby na terasu22.4.2024
Výběr hliníkové pergoly od A do Z22.4.2024
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika