Hnojení na podzim



Stránky: 1,  2   
host - 163.46 (?) 
25.9.2007 20:14, zobrazeno: 38436x
Poraďte, čím na podzim pohnojit celou zahradu (jabloně, jeřáby, rybízy, réva, borůvky, růže, trávník...). Existuje nějaké jedno hnojivo na všechny rostliny, nebo lépe hnojit každou rostlinu speciálním hnojivem?
Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 85.27 (?), 25.9.2007 20:33
Mám ve zvyku hnojit spíš podle toho, co v půdě chybí. Na podzim kompostem (každoročně, kam jinak s ním), a střídavě hnojem, draslem s fosforem a vápnem (1x za 3 roky každým) podle plodiny. Kvašené slepičince a umělá hnojiva s obsahem dusíku používám (pokud vůbec) až za vegetace.
   Speciální hnojiva na jednotlivé plodiny považuji za přínosné pouze u rostlin se speciálními nároky, např.  kaktusy, bonsaje či borůvky nebo rostoucí v malém  množství zeminy (v květináčích). Jinak je to marketingový nástroj na tahání peněz.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 72.12 (?), 26.9.2007 12:42
Pane Vyskočil, prosím nechtěl by jste se pokusit odpovědět na otázku jednosložková hnojiva.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 72.12 (?), 26.9.2007 12:44

Omlouvám se za špatné oslovení pane Vysloužil.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 100.5 (?), 26.9.2007 19:32
Můj názor neberte jako obecnou pravdu, je to jen laická empirie. Strojená hnojiva, přiznám se, používám též, lhal bych, že ne,  ale spíš v podhraničních dávkách.  Kouknu-li se do skříně, všechna jsou jednosložková. Fosforu a draslíku obsahují přírodní hnojiva málo, takže tyto prvky dodávám v granulované formě jako jednosložková na podzim (lx za 3 roky).  Nabídka není velká, takže supefosfát a síran draselný. Hnojivo kombinující oba tyto prvky (PKsol)  jsem v prodeji už léta neviděl. Zkouším i Amofos kombinující fosfor s dusíkem, jehož přítomnost vnímám spíš jako nutné zlo a daň za rozpustnost.
   Dusíkem hnojím až v 1. polovině vegetace. Zálivkou ke kořenům slepičincem, je-li potřeba přihnojit na list, tak močovinou nebo vápenatým ledkem.
   Proti kombinovaným hnojivům nic nemám, ale nezvykl jsem si na ně. Čtu sina obalu  zastoupení jednotlivých prvků v nich a jejich poměry se dost liší, aniž by to mělo účel pro specifické nároky plodin. Taky mi připadají dražší.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 72.12 (?), 27.9.2007 11:30

Děkuji Vám, ráda bych se ještě trochu s vaší pomocí vrátila k tomu co jednotlivá jednosložková hnojiva rostlinám dodávájí.

N-Dusík    Močovina, Rohovina: výživa listu /v sezóně/

P-Fosfor     Superfosfát: květ, plod /podzim, jaro/

K-Draslík    Chlorid draselný: vyzrávání pletiv /podzim/

To je takový ten základ, ale co Ledek amonný, Dolomitický vápenec, Síran amonný, Hořká sůl kam s nimi a jaké mají použití. Děkuji Jiřina

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 85.27 (?), 27.9.2007 13:58

Draselná sůl je levnější, ale chloridový iont je v půdě méně žádán než síranový a některé plodiny chlór nerady. Proto volím draslík raději ve formě síranu, někdy při listové výživě dusičnanu (sanytru)
Ledek amonný je čistě dusíkaté hnojivo, kde je dusík ve 2 formách: dusičnanové a amonné. Obě formy se liší rychlostí účinku, takže působí o něco déle. Vzhledem k vysokému obsahu dusíku je větší riziko přehnojení .
Dolomitický vápenec je uhličitan vápenatý bohatý na magnezium, síran amonný je dusíkaté hnojivo, tuším potlačující mechy (součást Antimechu spolu se síranem železnatým). Podstatou hořké soli je snad chlorid hořečnatý a draselný (nevím přesně)
Přiznám se, že praktické zkušenosti s těmito hnojivy nemám, obešel jsem se zatím bez nich.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 88.61 (?), 27.9.2007 14:18

Mám dotaz ohledě aplikace průmyslových hnojiv ke stromům. Rozhazujete je volně, či zarýváte do brázd, či děr? Užíváte je v roztocích?

děkuji

Lucas

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 85.27 (?), 27.9.2007 14:40
Žádné hnojivo nerozhazuji volně po ploše. Leda bych chtěl hnojit trávník pod stromy a to jsem teda ještě nedělal. Pochybuji, že by se samo od sebe dostalo až ke kořenům stromů. Mám za to, že by hnojivo sebraly kořeny trav.
  Stromy, pokud hnojím, tak na podzim  zarytím kompostu obohaceného o K a P, případně Ca po obvodu koruny. Velmi sporadicky ovšem, každý podzim jen pár stromů, je to fuška. Stromy rostoucí vedle obdělávaných záhonů speciálně nehnojím.
Za vegetace pak - podle násady - přihnojím roztokem do drenážní hadice zavrtané asi 1 metr do hloubky končící schovaná v namulčované trávě při povrchu u paty stromu. Občas i na list.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 167.111 (?), 27.9.2007 21:16

děkuji za Vaši odpověď, já používám podomácku vyrobenou zašpičatělou tyč, která má na jedné straně přivařenou nášlapku ve vzdálenosti asi 40 cm. Otvory  dělám při obvodu koruny asi po 2 m - do každého asi lžíci hnojiva. Lze tak aplikovat i roztoky. Celá akce na jeden strom netrvá tak dlouho - pokud nemáte celé aleje . U malých zákrsků také spíše zaryji kompost s hnojivem.

Lucas

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Podklad dlažby na terasu22.4.2024
Výběr hliníkové pergoly od A do Z22.4.2024
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika