Ke kvetení a opylování u tomelů...
Nepokládám sa až za takového experta na tomely, ale něco už o tom za ta léta vím... Své zkušenosti odevzdávám průběžně dál všem zájemcům a tak i k tomuto můžu teď sdělit pro Josefa a další zájemce následovné :
Tomely opylují hlavně divoké včely, kterých je všude kolem nás pořád ještě kupodivu dost... i když se nám to na první pohled nezdá... Ale ani " naše klasická včelka Mája" - medonosná nepohrdne zastávkou na kvetoucím tomelu. i když v menším počtu než její divoká sestra. Další v pořadí jsou čmeláci, zejména ty velikostně menší poddruhy. Vícekrát jsem zaznamenal však i klasického velikého - tzv " Turbo " čmeláka, který za chvilku stihne navštívit téměř všechny květy v okolí a nenechá se přitom ničím vyrušovat. Poslední v pořadí jsou v nezanedbatelné míře - a teď pozor - mravenci. Pokud se budete chvilku pozorně dívat, určitě i u vás na květech tomelu nějakého objevíte. Jsou to vytrvalci, lezou z větvě na větev a od květu ke květu systematicky, bez přestávky...
Zde by bylo třeba podotknout, že tady by byla asi na místě částečně oprávněna rehabilitace mravenců, protože je jako zahrádkaři spíše známe jako " protivné a neúnavné " vynašeče mšic (ale také puklic a jiné havědě) do korun stromů a víme, že odměnou za to jim je sladká medovice... U tomelů tomu už tak ale není. Mšice ani puklice na tomely naštěstí dobrovolně nechtějí, neboť jim na tomelech vcelku nic nechutná... Mravenci tam tentokrát teda lezou opravdu sami iniciatívně jenom kvůli květům. A o mravencích již víme, že u nich jde ze všeho nejvíce o záležitosti feromonů.a o potravu... Tím se řídí jejich životní pouť...
I když nám lidem květy tomelů hned na první pocit nijak extra nevoní, u hmyzu je tomu jinak... Každá vůně má své čaro a hmyz to rozezná na dálku...
Navíc, experti dobře vědí, že těch mravenců je v přírodě XXX počet poddruhů a živí se různě, teda nejenom vynášením mšic a medovicí...
Tady bych teď i tomuto druhu mravenců asistujícím při kvetení tomelů byl ochoten ledacos špatného odpustit, neboť při opylování tomelů dělají moc záslužou práci. A jejich vytrvalost, jak dobře víme, je obdivuhodná... Včelka nebo čmelák se zdrží jenom nezbytnou chvilku a zase "spěchá dál" někam k akátům nebo na nedalekou louku. Náš mraveneček Ferda však na tomelu vydrží "opylovat" i celý den...
Nakonec k tomuto netradičnímu "opylovacímu "příspěvku ještě dovětkem dodám, že květy tomelů navštěvují sporadicky taktéž i četné poddruhy pestřic, některé druhy much a dokonce sem - tam i škvory...
x x x x x Ke druhé části dotazu :
PARTENOKARPIE - provází japonské kaki od nepaměti, není to teda " vynález " šlechtění. Naprostá většina Diospyros kaki je teda schopna partenokarpie automaticky, a teda žádného samce kaki by (zjednodušeně řečeno ) v podstatě k opylení ani nebylo zapotřebí... Avšak pro aktívní pěstitele ihned dodávám, že po opylení samcem jsou zpravidla plody kaki větší, barevně výraznější, lépe vyzrávající a také - i chuťově lepší... Dobrých samčích opylovačů (teda oboupohlavních kaki) je už i zde u nás hned několik, zde jsou námatkově neznámější : Čokoladnyj, Nishimura wase, Call Fuyu, Fuyu, Kaukaz, Vaniglia, Mandarino kaki, "Ukrajina", Mercatelli, Lampadina atd., atd... Výhodou u nich je, že mimo dostatek samčích květů stromy přitom ještě dávají i perfektní ovoce... Jedinou nevýhodou je, že pak jsou v plodech semínka. Ty se však dají pak vysadit a získat nového zajímavého jedince...
U nových mezidruhových kříženců z Ukrajiny ( i ve všech následných generacích po Rossijance), teda včetně Nikitské bordové i celé řady " Gor " kolem Gory Goverly se pak jako nejvhodnější ukazuje " Opyliteľ " (má však pouze samčí květy, samičí květy nemá).
A teď pozor - u virginských tomelů ale už opylovače většinou nutně potřebujeme ... Tuto úlohu dobře splní dnes zcela běžná odrůda Szukis, případně Meader... Někdy se ale stává, že se i u nich ta partenokarpie ve větší či menší míře může projevit a pak se objevují i plody bez přičinění samce... Se Szukisem je to však naprosto spolehlivé a stromy plné plodů jsou toho dúkazem.
Já vím - už je toho zase dost najednou... Ale s opylováním kaki, virginián a lotusů je to prostě někdy náročnejší na pochopení. Je to skrátka celkem solidní kupa informací ... A to jsme si ted jenom něco málo naznačili, při tom, jak je to s tou partenokarpií...
A dále již ani nemluvě o kategoriích trpkých a netrpkých plodů, také do značné míry následně související s opylením - teda PCNA, PVNA , PCA, PVA ... atd. K tomu možná zase až někdy přístě...
Do té doby přeji vám všem zajímavé samostudium...
Okawango
