|
Proč ostružina nezraje?
|
|
|
|
|
|
|
Šiva - (4) - 120.175 (?) 4.9.2014 20:34, zobrazeno: 39168x
Letos se na ostružině objevilo ohromné množství plodů, takže jsem se radovala a těšila. Plody však vůbec nezrají, pokud začnou zrát, vždy jen na části plodu a zbytek je nezralý a nechutný. Současně plody plesniví. No a stejně to postihlo všechny mé sousedy a též malinoostružiny. Nevíte, co by to mohlo způsobit a co s tím provést?
Adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3236) - 5.149 (?), 5.9.2014 0:08
A co něco jako tohle: Vlnovník ostružiníkový. V posledních letech se stále častěji setkáváme s nevyzráváním ostružin. Především peckovičky, které v jednotlivých souplodích jsou blíže stopkám, zůstávají červené, tvrdé a kyselé., kdžto peckovičky vzdálenější od stopky jsou v té době již zralé nebo dokonc přezrálé. Příčinou je mikroskopický roztoč vlnovník ostružiníkový (Aclitus essigi, syn.Aceria essigi, Eriophyes essigi, Phtophus essigi). Že se skutečně vyskytuje mezio jednotlivými peckovičkami, se můžeme přesvědčit kvalitnější lupou nebo mikroskopem. Silně napadené plody zasychají a zůstávají na výhonech přes zimu. A proto jsou takovéto plody hlavními zdroji šíření škůdce.Z mumifikovaných plodů se pak na jaře stěhují do květu, ale škody jsou viditelné až při dozrávání plodů. Nevyzrávání některých peckoviček je způsobováno speciálním toxinem, který do nich vlnovníci vpravují svými slinami.
Teoreticky by se daly škody způsobované tímto roztočem regulovat nějakým akaciridem nebo insekticidem s akaricidním účinkem. U nás však žádný u ostružiníků není registrován a proto je nelze ani doporučovat. Někteří pěstitelé však mají dobré výsledky s biologickou ochranou za pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Jiní zahrádkáři však s touto ochranou žádných výraznějších úspěchů nedosáhli. Protože pravděpodobně v tomto směru žádné oficiální pokusy nebyly prováděny, bylo by vhodné získat více hodnověrnějších výsledků
|
|
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář (800) - 184.133 (?), 5.9.2014 7:59
Paní Lído, v sortimentu jsou odrůdy s odlišnou odolností k plísni šedé (šedé hnilobě). První beztrnné odrůdy odrůdy měly malou odolnost, pak se to do nich přišlechtilo. No a republikou putuje spousta různého materiálu. Pro někoho je Thorfree novinka, někdo bere jako starou třeba i Lochness a Čačanskou beztrnnou (u těch je odolnost vyšší). Potíž s přípravky se jmenuje "malý kšeft firem". Jestli je v Německu dostatečný počet pěstitelů, najdete nějaké povolené přípravky na německy píšících stránkách. Je to roztoč, budou proti němu účnkovat akaricidy, Jestliže je aktivní v době, kdy ostružiny kvetou, splníte u velké většiny ochrannou lhůtu. Ioochrana funguje spíše ve větších plochách, v horizontu více let. Pokud mají draví roztoči v okolí i jiné zdroje potravy, časem se napadení ustálí na nulové či přijatelné úrovni.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 5.9.2014 9:49
Je to docela možné, že slabá zima neměla na vlnovníka ostružiníkového větší dopad,a nyní se jeho činnost projevuje sáním plodů,a jejich deformaci.Lze zaznamenat činnost vlnovníka na všech plodech rovnoměrně a celopločně, nebo jsou projevy lokálního charakteru?Někdy je možno zaměnit činnost vlnovníka za poškození světlem, to když přistíněné ovoce naráz (po déletrvajícím špatném počasí)vystavíme intenzivnímu světlu, a nepřízpůsobené ovoce je poškozené úpalem.Přiznám se, že tyto dvě příčiny neumím spolehlivě rozlišit.
Největší, a nejsladší ostružiny rostou přistíněny listy.Na přímém slunci, celodenně osluněné bývají plody menší, nebo poškozené.V lesích je chrání vysoký porost, což na zahrádkách mnohde nebývá.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jendelin.i - (2) - 69.141 (?), 7.8.2017 0:28
Ostružiny poškozené slunečním zářením, to je zajímavá hypotéza. Letos jsem skutečně zaznamenal více postižených plodů na jižní straně keře a některé z nich mají souvisle poškozené peckovičky na vrchní (osluněné) straně...
Ale mezi tím je řada jiných, kde jsou poškozené jen jednotlivé peckovičky nahodile. Spíš bych tedy hádal, že jižní strana dříve vykvetla a byla dříve vlnovníkem napadena...
Obecně, pro omezení škůdců a chorob (bojuji zejména se rzivostí), odplozené výhony odstraňuji co nejdříve, nikdy je nenechávám až do jara. Ty staré jsou vždy dost rzivé (odstraňování napadených listů je jistě dobrá rada, ale na starých výhonech by mi moc listů nezbylo :-( ), nové jsou krásně zelené, ale další rok je ta rzivost taky dožene. V poslední době jsem neměl napadení fatální, už jsme sklidili několik kg i pěkných plodů, tak ještě zvážím, jestli letos po sklizni / příští rok při rašení použiji nějaké postřiky, jak jsou mj. doporučeny v této diskuzi...
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2
|
|
|
|
|
|
|