Plodnost kamčatské borůvky

Máme již asi 8 let starou kamčatskou borůvku, která nám ale skoro vůbec neplodí. Poraďte jak jí "bezbolestně domluvit". Díky

Kamčatskou borůvku jsem taky letos vysadil. V receptáři prima nápadů (lze se podívat i v archivu www.iprima.cz) uváděli, že Kamčatská borůvka je cizosprašná.
Pan pěstitel Chovanec (www.chovanec.cz) ,od kterého mám kamčatskou borůvku já, tvrdí, že je samosparšná. Mám odrůdu ,,Modrý triumf" a sháním raději ještě jinou.
Takže moje doporučení je: pokusit se sehnat ještě jeden keřík pokud možno jiné odrůdy (Altaj,...).

Nemáte někdo kontakt na další prodejce -pokud možno ty, kteří neprodávají modrý triumf.Díky taborskya@seznam.cz

kamčatské borůvky je Zahradnictví Chovanec, které má na to patent. Všichni ostatní prodejci berou od něj. Pokud koupíte kamčatskou borůvku bez ochranné známky, tak to nemusí být pravý druh kamčatské borůvky.
http://www.chovanec.cz/

Náhodou jsem našel tyto dotazy a rád na ně odpovím a upřesním některé nejasnosti.Kamčatským borůvkám se věnuji více jak 15 let.
Otázka samosprašnosti je podobná jako u kanadských borůvek,literatura stále tvrdí ,že je potřeba více odrůd k uspěšnému pěstování ,přestože jsou i plně samosprašné odrůdy, jako nejvíce pěstovaná BLUE CROP.U kamčatských je to podobné,původní klony uvedené na trh byly směs toho, co se tady dalo použít a namnožit.Odrůda MODRÝ TRIUMF je samosprašná,prošla mnoha testy.Je velmi urodná ,s mimořádně velkými plody a hlavně keře tolik nezahušťují.Problém neplodnosti bývá většinou jinde.Keře kvetou velmi brzy na jaře ,často v době, kdy včely ještě neletájí .Květy jsou odkázány na OPYLENÍ HMYZEM,proto je můžou opýlit jen čmeláci ktěří lítájí jak známo při mnohem nižších teplotách jak včely.Pokud čmeláci nejsou je to problém.
Keře nejvice plodí na jedloletém dřevě,pokud se nezalévá a nehnojí nejsou přírustky a ani plody.
Plody dozrávají velmi brzy a často celou úrodu zkonzumijí ptáci v době dozrávání hlavně na chatách a chalupách ,kde je kontrola obtížnější.
Samozřejmě ,že další odrůdy můžou přispět k vyšší urodě.
Ve prospěch samosprašnosti svedčí i to že se podařilo vyšlechtit i remontantní odrůdu s plody dozrávajícími v červenci.Zatím tříletá plodnost slibuje novinku s plody velikosti malin,uvidime jestli se tato vlastnost udrží.
Plody kamčatskych borůvel jsou zdrojem prvních vitamínů,dozrávají týden až 14 dnů před jahodami.Barviva v plodech obsahují cenne antioxidanty.Dokonce jsou plody prědmětem výzkumu nejen u nás ,ale i USA a Japonsku. Miroslav Chovanec

Kamčatské borůvky jsem také několik let měl, k mé spokojenosti ohledně plodnosti nelze nic říci. Plodily bohatě, někdy i dvakrát, letos i třikrát během jednoho roku. Bohužel, třetí sklizeň se nekonala, protože to bylo již dosti pozdě, takže plody nedozrály. Vzhledem k tomu, že s nimi končím, dal jsem dva keře sousedovi, a zbyl mi tam jeden, který mi bylo líto na podzim vyhodit. Pokud se najde někdo, komu nebude zatěžko si pro něj dojet do okresu Mladá Boleslav, zde je můj mail: b.routner@seznam.cz. Bude si jej moci odvézt.

Dobrý den, tak trochu se zabývám borůvkami a jiným podobným věcem, ale "kamčatská borůvka" je krásný nesmysl. Botanicky pokud vím existuje Zimolez kamčatský. Ten ale botanicky s borůvkou nemá nic společného a jsou to stejní příbuzní, jako člověk s jiným zvířetem.

pouze se u nich vyvinuli některé podobvné znaky jako plod, ale jinak jsou to zcela jiné rostliny. Nějak nemohu uvěřit testům na kamčatskou borůvku, pokud tato je pouze nějakým !obchodním" názvem.

Ing. V.Chalupa

Ano, pane inženýre, že se jedná o Zimolez kamčatský, ví snad každý. Není důvod pohlížet na název, který známe z prodeje, jako na nesmysl. Plody chutí borůvku velmi připomínají a nesporně jsou v řadě prvních vitamínů po zimě. Těžko by někdo měl obzvláštní chuť a nápad ochutnávat plody zimolezu, pojmenování borůvka k ochutnání přímo vybízí.

Vážený pane, mate pravdu v tom, že Kamčatská borůvka je obchodní název a ochranná známka na odrůdy vyšlechtěné v zahradnictví Chovanec. Botanicky to borůvky pravdu nejsou ale rozbory antooxidantů, barviv a jiných látek mají vice společné s domácími lesními borůvkami, než z kanadskými. Chovanec Miroslav

Ale pánové (a dámy). Já bych ten název neřešil. Z obchodního hlediska je opravdu lepší kamčatská borůvka či kanadská borůvka. Na zimolez by opravdu lidé chuť nedostali. Pro botaniky je to jasné. Cikánská pečeně prosím také není z občana a používáme ten název (do té doby než to někdo vezme národnostně), kaštan - známe, není kaštan, ale jírovec maďal a nemá s kaštenem jedlým nic společného. Používá se nesprávně zlatý déšť pro forsythii - ale správně je zlatice. Zlatý déšť je správný název pro štědřenec odvislý - strom či keř podobný akátu. Podstata je zde pěstování a vlastnosti "kamčatských borůvek" - tedy zimolezu...

Ing. Miroslav Hradecký

Chi jen reagovat na kamčatskou borůvku. Nejsem žádný odborník, ale mám tuto odrůdu již šest let a nejsem sama,ale mohu říct, že je velmi výnosná, nenáročná a nepotřebuje dvě rostliny. Je tedy samosprašná.  Letos již odkvetla a tak se těším opět na nové plody.  Chutí skutečně připomíná borůvky, jen je méně sladká. A komu se nelíbí, ať ohne svá záda a jde do lesa na ty české. Mimochodem také velmi chutné a zdravé.

Není vše tak docela pravda.Patentovaná by měla být nová odrůda MODRÝ TRIUMF.Vznikla výběrem asi z 15ooo semnáčů a jeví se
velmi perspektivně.Kamčatská borůvka je ochraná známka a byla přihlášena ze tří důvodů.Plody zimolezu i když jedlého budily nedůvěru,zvlášť kdyz je většina zimolezů u nás jedovatých.Jedno zahradnictví v podkrkonoší prodávalo pod tímto názvem popinávý zimolez s čevenými plody (což není ani borůvka a ani kamčatsky zimolez).A do třetice bylo nutno odlišit plody dlouholeté práce od konkurence,tak aby bylo toto nezaměnitelné.Původní keře pocházejí z kamčatky a chutí jsou téměř totožné s lesníma borůvkama i když se proti tomuto obchodnímu názvu zvedl v odborných kruzích značný odpor.
Poslední dva roky se snažím tento perspektivní druh ovoce rozšířít do sítí zahradnických prodejen tak aby byly dostupne po celé ČR.
Miroslav Chovanec

p.Chovanec ja pestujem altaj amur sineglasku czeliabinku,a nedalo mi a bol som si u vas zakupit vase rastliny.Mal som zaujem o recept na palenku no predavačka nemala recept namnoženy tak som vam pisal žiadost o zaslnie no dodnes som odpoved nedostal...Vidin že dnes ste aktývny tak by som vas chcel požiadat este raz.Dakujem drienikp@stonline.sk

Pálenka z kamčatských borůvel je velmi jemná ,ovocné chuti.Věšinou výrazné aroma po borůvkách nemá.Vyrábím ji tak že musím vyrobit nejprve víno.Klasicky jako z rybízu,na rozdíl od lesních borůvek velmi dobře prokvášejí.Vzledem k tomu, že každé drobné ovoce obsahuje málo cukru je nutné dodat abychom nevyrobili ocet.Technologie výroby je jednoduchá,a je většinou na každém sáčku ovocných kvasinek.Na 5 kg plodů dame 5l vody a 2,5kgcukru nebo medu.Přidáním ušlechtilých kvasinek je nutné.V posledních letech vyrábím pouze víno které je velmi lahodné,po doslazení a přidání trošky pálenky si udělám i borůvkové ,,portské" obzvlášt vynikajíci.
Většinou je problém s nalezením pálenice ,které vypálí třeba jen 50 litrů vína.V letošním roce mne upozornili ,že celníci v pálenicích kontrolují množství vypaleného alkoholu.Zákon totiž nedovoluje přidávání cukru do kvasů,bez přidání cukru se vyrobí ocet.Tak ať si to každý přebere jak chce.
Z jednoho keře lze po třech letech sklidit 0,5-1 kg plodů,dospělé plodící keře můžou dosáhnout sklizně 3-5kg.Plody jsou poměrně hodně těžké- 5litrů=7kg(u lesních borůvek je poměr obrácený 5litrů=3,5-4 kg.

Vdaka za navod,neviem komu no aj tak srdecna vdaka.

Mám Vaše keře již 9 let a letos jsem sklidila asi 3 kg borůvek a celá ta léta jsem s nima spokojená a nejvíce snad vnučky pro které je to pochoutka vždy.Jarmila

To je úplná blbost. Prodejců je na současném trhu už dost a patent nepotřebují. 

Jestli Vám pan Chovanec tvrdí, že jeho kamčatská borůvka je samosprašná, je to tak málo věrohodné, jako jeho samostrašná minikiwi arguty. Bez samečka rodí asi 20 plodů a dost. Znáte někoho, komu to malé hladké kiwi opravdu rodí? Já tedy ne! Takže toho pána neberte moc vážně a kupte si ještě nějakou rostlinu od věrohodného specialisty.

K příspěvku pan Chovanec toho tvrdí.....
Samosprašnou odrůdu arguty kterou prodávám je zahraniční odrůda Weiki,kterou tady prodává několik firem.Samičí rostliny actinidijí většinou pyl dělají ,ale vnitřní mechanismy rostliny zabrání vlastnímu opylení.U samospašných odrůd(není jich mnoho)je tento mechanismus potlačen a zřejmě ,podle zkušeností je umocněn nějakým stopovým prvkem(asi podobně jako u květáku při nedostatku molybdenu).
Při absenci hnojení a dobré výživy byla násada plodů minimalní.
Takže pane v předjaří nahnojit hydrokomlexem nebo cereritem.
Někdy (2005) bývá plodnost zdecimována pozdními mrazíky ,které zničí zárodky květu v rašících pupenech.
Jinak tato odrůda není nijak převratná a je určena hlavně na malé zahrádky ,kde není možné vysadit více keřů.Plodnost je dá zvýšit nejen přisazenám samce, ale většinou i jiné samice.pěstuji tuto odůdu asi 10 let mám s plodností minimalní problém,daždoročně je možné plodíci keře vidět Miroslav Chovanec

pro hosta: nesuď nikoho, pokud nechceš pomlouvat. Můj soused má jedinou rostlinu Actinidia arguta, a přál bych každému mít takové úrody, jako má on. Takže, neznám pana Chovance, ale pokud tvrdí, že je A. arguta samosprašná, má pravdu.

Tiez som si kupil a ako vidim budem dokupovat...

Tak kde seženeme samečky pro ty svoje " samosprašné " chudinky???
Chovanec je nemá a snaží se nám něco nabulíkovat.

Neviem no ja to budem mat u nas tažke...

Nesnažím se nic nabulikovat,pěstuji samosprašnou odrůdu od roku 1992 kdy mi ji sehnal známý přes dceru z Německa.Vůbec jsem nevěděl jaká je to odrůda.Od r 1995 kdy začala plodit je plodnost dobrá kromě dvou let kdy jsem nenahnojil a jednoho roku kdy vše zničil pozdní mráz.Keře mám u plotu zahradnictví a plodnost je možné každoročně vidět.Samosparašné odrůdy jsou i u čínských aktinidi.
Dokonce znám případ kdy byly plody na samičích rostlinách kolomikty,kde samosprašná odrůda není:Dokonce se jednalo o šlechtění p.Koly .Samec nebyl prokazatelně v okruhu 7 km,protože keře byly vysázeny hluboko ve vojenském prostoru.Byl jsem udiven jaká byla plodnost.
Samičí rostliny nabízím jak samostatně tak k jiné odrůdě arguty ,která samce potřebuje.Chovanec

Je Vámi popisovaná samosprašní odrůda kiwi arguta skutečně jednodomá, tedy že se na ní - tedy na jedné rostlině vyskytují dva druhy květů ?
Děkuji za odpověď , Krůta.

To že je odrůda samosprašná neznamená, že na rostlině jsou dva druhy květů.Někdy se to stává u chmele,zvlášt u rostlin množených z meristémů,že některá větev je samec nebo se celá samičí rostlina přemění na samce.Pěstitelé chmele to znají a někdy z toho šílí ,protože samec dokáže výrazně snížit kvalitu.
U kiwi je to jinak.Všechny samice co jsem viděl,jak u argut,colomikty,činské a dalších druhů většinou vytváží prašníky.U většiny z nich nedochází k tvorbě pylu,přesto vytváří pyl i některé klony které potřebují k opylení samce.U samosprašných odrůd dochází k vlastnímu opylení ,ale nejsou to květy samičí a samčí ,ale na samičím květu dozraje pyl který opyluje.Samci u actinidii vytváří jednoduchý květ s pylem a jsou ve střapcích.
Samosprašných odrůd je vice,jak VEJKI(někde uváděna jako WEIKI),
ISSAY(firma Starkl ji pravděpodobně prodává pod názvem PICOLO),
JENNY(jedná se o čínskou actinidii) a ASHOKA(taky čínská actinidie,ta podle některých informací mívá samčí i samičí květy na jedné rostlině)
VEJKI-act.arguta,plody velikosti angreštu ,zelené z osluněné strany s červenohnědým líčkem.Po dozrání velmi aromatické,sladké.Tato odrůda je plně mrazuvzdorná,pokud namrzne na jaře v době rašení plně obrůstá,jen je menší plodnost.
ISSAY(PICOLO)-identický habitus,jedná se o argutu,nemá načervenalé řapíky u listů,plody jsou malé,asi poloviční angrešty ,velmi aromatické.Podle mých zkušeností je málo mrazuvzdorná a přesto že ji pěstuji moc ji nedoporučují.Většinou nevydrží vice jak 4-5 let bez zakrytí a ochrany.Plodnost nastupuje velmu brzy, často už v květináči.
JENNY-čínská actinidije,poměrně mrazuvzdorná,plody jsou ale velmi malé,chlupaté.

Vlastnost opylit vlastním pyle a to za určitých podmínek, když existuje naprosto jisté opylení v případě styku s pylem samčí rostliny - toto nelze považovat za samosprašnost. Jsou to výmluvy prodejců, kteří zneužívají této pofidérní, nepravidelně se vyskytující anomálie a nabízejí rostliny jako samosprašné. Opravdová samosprašnost existuje např u A. chinensis, Starkl ji prodával pod názvem SOLO MINI a tato vytváří na habitusu dva rozdílné druhy květů, samčí a samičí. Doporučuji prostudovat americkou literaturu, zvláště se tímto zabývá universita ve státě Illinois.
Proto jsou odpozorované argumenty zdejších zahradníků naprosto směšné.
Dalším omylem pisatele je záměna odrůdy Issay s Picolem, Picolo má listy podobné broskvoním a plody jako hranatý soudek, světle zelené, velmi podobné odrůdě Anasnaya. Odrůda Issay je podobná odrůdě Weiki, má jen menší plody a ne tolik aromatické. Odrůda Weiki není vůbec samosprašná / jak už Němci dobře zjistili a zdokumentovali nejen u této odrůdy, ale i u deklarované " samosprašné "Jenny / , vyniká včasným nasazením květů, to jediné má společné s odrůdou Picolo. Nikoli stejný habitus, listy jsou naprosto odlišné. K odrůdě Ashoka - tu produkuje pan Navrátil v Jesenici u Prahy, roubuje ji na podnože dovážené z Německa a jeho rostliny značně rozšířené v Posázaví nemají ani v jednom případě popisované znaky jednodomých klonů. Všechny mají pouze samičí květy u samičích rostlin, i když s prašníky a pouze samčí květy u samčích rostlin.
Něco pro pobavení: jedno nejmenované zahradnictví v severních Čechách prodávalo " tkzv. samosprašnou odrůdu " A. arguty a netušilo, že jejich rostlina má naroubovány samčí rouby. Upozornil je na to až jeden z našich předních odborníků s vysokoškolským vzděláním .
Snaha vysvětlit opylovací poměry drobnoplodých odrůd je jistě potěšitelná, ale měla by se opírat o odbornější argumenty.
Jak vidíte, problematika tkzv. samosprašných kiwi je velmi diskutovatelná, ale jeden závěr nelze vyvrátit, a to že zčásti samosprašné rostlina z rodu dvoudomých je anomálií a nelze ji vydávat za samosprašnou jako takovou a v případě její nefunkčnosti poukazovat na nutnost vnitřních vazeb, podmíněných příjmem stopových prvků.
Zdraví Krůta.

žel, nemohu s tímto příspěvkem tak zcela souhlasit. samosprašnost=u aktinidií schopnost oplodnit vlastními prašníky zřejmě skutečně existuje, to je pravda co říká pan Chovanec že rostlina je tam sama daleko široko nic, ve vojen. pásmu, a úrodnost je hojná. I o aktinidii argta,odrůdě Weiki jsem viděl pojednání, že je samosprašná jen na 25% a odrůda issai asi na 60%.Není to teda jednoduché. Kola  Nestudoval jsem moc ty američany, já dělal jen studium, shánění semen z mnoha míst, výsevy a selekci a to skoro jen s druhem kolomikta. Arguty tady byly dávno od první republiky v Hluboké, holovousích, Prievidzi a na jiných místech, všude jiná odrůda či typ.    Chci upozornit, že my když říkáme arguta, myslíme tím argutě podobnou rostlinu. Ve skutečnosti pod tím bývá mnoho dorůd popsaných jinak, ale jsou si  podobné a blízké. Málokdo pozná druh od druhu. U kolomikty je to dost snadné, u polygamy taky, jinak to je velmi těžké odlišit druhy.V USDA jich ted je asi 136.A přibývají. Kola J.

Nakolko sa tu spomina Jenny,chcel by som sa spýtat na Boscoop,nejake info.Velmi dakujem prave ma 3 roky a prvu zimu je vonku a preziva 18°C mrazu. Uz som ju aj oplakal.Pred rokmi boli u nas mierne zimy no vlani a tento rok hruza...

No, já neznám pana Chovance, ale já mám Kan, borůvku na zahradě jen jeden keř /!!!/ a plodí naprosto v pohodě! V okolí ji nikdo jiný nemá "o)))

A pokud jde o tu Argutu, hrozně moc se mýlíte vy, jsou více či méně samosprašné odrůdy. Vše spíše záleží na tom, kolik chcete sklízet plodů. Sám mám asi 10-ti letou rostlinu, která plodí spolehlivě sama o sobě... A odrůdy jsem do nedávna neřešil..., je to totiš semenáč.