Odrůda Sluníčko (zredukoval jsem po asi 35 letech ostatní) je opravdu raná a patří mezi ty sladší.
Výhodou této ranosti je že dozrává už v létě a tedy možno přidat do šťáv a zavařenin k jinému ovoci.
Totiž pozor, přiliš silný koncentrát a dle vlastní zkušenosti jen ze šťávy rakytníku může mít při požívání vedlejší nepříjemné účinky: je to opravdu silný podstatou lék a pročisťovadlo tj. organismus si nemusí jen tak lehce poradit s vyplavenými "nečistotami". Takže s mírou.
Osobně bych poradil každému, aby si raději nejdříve o rakytníku a o jeho pěstování více přečetl a když tak... si ho raději nepořizoval.
Jednak musí mít k samici samce a který (dle mých zkušeností) bývá choulostivější a já o něho i několikrát přišel. Bez samce nejsou plody, jen ze sušeného listí dělat velmi dobrý čaj a který je také léčivý.
Nepříjemné divoké odnožování rakytníku je u nových odrůd asi už alespoň nějak potlačené. Alespoň mám ten dojem.
Co je a dle mne velmi u rakytníku nepříjemné až přímo nebezpečné, to je ona "trnitost" a nejde jen o problémy se sklízením: zvláště ty zaschlé konce větviček a ve formě trčících nebezpečných jehlic jsem se poslední dobou snažil vždy na jaře ztupit alespoň ostřižením. Pokud by se však i tak kolem keříků motaly (i cizí) děti byl bych nervózní a já sám si dávám velký pozor na oči. Těžko se to ale uhlídá.
A taková "jen" zaražená špička do kůže potom také potrápí: jak je uschlá jde těžko jako tříska vytáhnout protože se ráda při tažení rozpadá.
Takže, zahlédl jsem inzerci už odrůd rakytníku prý vůbec bez "trnů" a tak to bych zkusil. Zkusil, protože právě i kvůli tomu jsem pořizoval odrůdu Sluníčko a kde se píše něco podobného tj. ve smyslu že je alespoň více potlačená - ovšem a jak jsem zjistil je to marno, marno, právě minulý týden jsem ty hrůzy odstřihoval... jo a vystřihoval suché větve, protože rakytníci rádi prosychají. Pozor, také nehnojit přímo dusíkatými hnojivy! Rakytník má být něco jako hrách s dusíkatými bakteriemi na kořenech.