Po všech možných i nemožných pokusech s pěstováním jahodníku jsem se zdravě naštvala a vyzkoušela recept mého dědy - mulčování čerstvou trávou z pokoseného trávníku. Jahody nijak dále neošetřuji a nechávám je růst "nadivoko". Tráva úplně zlikvidovala plevel, při svém rozkladu hřeje jahodám "nohy", přirozeně je přihnojuje a nemusím okopávat, protože obrovské množství žížal, které se živí zetlelou trávou půdu zkypřilo a provzdušnilo tak, jak by to motyka nikdy nedokázala. Také chrání půdu před vysycháním. Zrající jahody leží na čisté trávě a nejsou znečistěné. Není také třeba jahodník obnovovat. protože se rostliny přirozeně obměňují, ale jen těmi nejsilnějšími odnožemi, jejichž kořínky dokáží dosáhnout zkrz trávu až do půdy.
Výsledek tohoto způsobu pěstování je fantastický. Ze záhonu, kde jsem dřív sklízela 1 - 2 Kg jahod, často malých a nedomrlých, nabo napadených plísněmi, teď sklízím až 25 Kg obrovských, naprosto zdravých, nádherných jahod. Ani odborník mi nevěřil, pokud si to neodzkoušel sám. Podotýkám, že se výsledek ale dostaví nejdříve v druhém roce a pak se jen zlepšuje.