Black Jewel (Bristol) jsem sháněla dlouho, ale konečně mám. Loni plodil opravdu skvěle, hodně a dlouho. Chuť teda netypická, ale dobrá, vzhledově pěkný, takové hezké polokoule, i když ne tak velké jak třeba červené maliny v obchodě.

S Polkou nevím, chtěla jsem ji taky známá mi ji sehnala, ale dovezla i jinou odrůdu a obě bez cedulky a už nevěděla, která je která. Jedna pak zašla. Takže nevím. To, co tam roste je vzhledem i chutí hodně podobné klasickým lesním malinám. Což by asi mohlo být ono. Údajně lepší než Polka by měla být Polana.

A příjemně překvapená jsem byla ze žluté Fall Gold, ta plodila i v tom vedru, kdy ostatním na stejném stanovišti zasychaly květy i plody a pro změnu plodila i v tom následném mokru a nehnila. S Black Jewel vlastně poskytovaly plody až do mrazů.

Tayberry tu zůstala po předchozích majitelích. Pět let tu je cosi, co roste tak jaksi všelijak, dělá šlahouny, stěhuje se po metrech jinam, plody nedorůstají reklamních velikostí a chuťově nic moc. Letos jsem si vykopala, dám ji na chatu do živého volného plotu, měla by tam mít lepší podmínky, snad se potom zlepší i kvalita. Do zakládaného maliniště ji určitě nechci, je to mnoho povyku pro nic.

Mám další odrůdy malin i ostružin, ale žádné špeky, to, co jsem načetla v diskuzích a pak se mi podařilo sehnat v normálních zahradnictvích. U maliníku mám v poznámkách poznačenou ještě remontní Adu a Médeu, známou Heritage, černou Cumberland, klasiku Máju, Polanu a Podgorinu. Mám žlutou Golden Everest, oranžovou Apricot. Teď teda jsou všechny na prozatímním stanovišti, které není ideální, ale i tak jsem byla spokojená. Mám různé odrůdy a barvy, protože mám ráda pestrost a když se některé odrůdě nedaří, vyrovná to jiná.