To by byla bomba, fotky, fotky, fotky sem!

Květ z boku,  shora, detail blizny, prašníků, možno-li i hlízky v době klidu, čím více detailů tím lépe.

Ono totiž na podzim kvetoucích krokusů je povícero druhů, jak jsem již psal výše...

P.S. nepsal jsem, že se dá pěstovat pouze ve skleníku, ale že "u nás KVETE jen ve studeném alpínkovém sleníku" Listy vám narostou bez problémů ledaskde...

Dobrý den, nemohl by mi prosím někdo poradit, kde se dají sehnat cibulky pravého šafránu? Dík.

U nás je několik firem, které obchodují s cibulovinami, ale krokusy nabízejí spíše na podzim, i když šafrán setý je letní druh.

Šafrán pravý je v podzimním katalogu.

Pravý šafrán Crocus sativus u nás kvete jen ve studeném alpínkovém skleníku, vysazený venku jsem jej kvést nikdy neviděl.

Myslím, že někde v Bílých Karpatech (místo nevím, ale jistě by se to dalo dohledat) je louka s výskytem zplanělého šafránu ještě z dob jeho pěstování před několika stovkami let.

Josef.

Omlouvám se za uvádění nepřesných informací; podle Květeny ČR by v Bílých Karpatech měl být spíše šafrán Heuffelův, šafrán setý snad někde u Velkých Losin (pokud jsem to už zase nezapomněl :-().

Josef.

Nevím,. nevím, před 130 lety vydaná Ottova encyklopedie zmiňuje jako nejsevernější zem, ve které se pěstuje pravý šafrán Rakousko. Rovněž uvádí, že výsadba se musí každé 3 roky obnovovat na jiném místě, kde před tím šafrán alespoň deset let nerostl.

Nezdá se mi pravděpodobné jeho samovolné udržení se na jedné louce u nás po stovky let... navíc u chladem oplývajících Velkých Losin.

Ještě jsem si dal práci a opsal některé údaje z Květeny ČR a ze Zahradnického slovníku naučného: ("V závorce a uvozovkách jsou mé dodatky a komentáře")

Květena: šafrán setý - kulturní taxon, neznámý ve volné přírodě, pravděpodobně mutant C. cartwrightianus, pův. v Řecku; dříve často pěstován v šafránicích (koření); v Velkých Losin u Šumperka donedávna zplanělý.

Zahradnický slovník: šafrán setý poskytuje kdysi zlatem vyvažované a dnes stále vzácné koření, které bylo považováno i za skvělý lék. Jeho použití v lékařství je dnes již obsolentní ("to je ale pěkné slovo"!). Kořeím i drogou jsou sytě oranžové blizny vytrhávané ručně z květů triploidního a tudíž neplodného ("Zajímavé je tedy jeho druhové jméno - setý - když nevytváří semena!") šafránu. Je známý již jen z kultur. Dříve se pěstoval jako koření i léčivo hojně, dnes jsou jeho kultury rozsahem malé (Španělsko, Itálie, Írán, Indie). U nás se šafrán pěstoval od konce 16. stol. a tato skutečnost je zřejmá z četných osobních jmen i místních názvů. ("To jsem ještě nezkoumal ani případně zakreslené šafránice na mapách - Císařských otiscích Stabilního katastru z let okolo 1838") Pěstuje se z hlízek, kvete na podzim. Květy se ráno sklidí a pak se z nich vystřihují nebo vyštipují blizny s kratičkými zbytky čnělky. Na kilogram je potřeba sklidit až sto tisíc květů. Droga (Stigmata croci)...... š.s. je domácí ve východní Evropě a záp. Asii. Květy mají krásnou fialovou barvu, v zahradách v našich podmínkách kvete pozdě, koncem X., ale především velmi skoupě ("Taky důležitý postřeh a méně používané slovo!"). Má též bílou barvu.

Josef.

Zplaněná louka šafránu u Velkých Losin je uváděna v podkladech VŠ zemědělské na základě podkladů z r.1996, takže p.Josef má pravdu.  Lída

Pane Josefe, stylisticky krásný příspěvek! 

Pan Otta - tedy spíše autor hesla Crocus v Ottově encyklopedii prof. Čelakovský -   měl šafránové blizny nějaké lehčí, udává potřebu 12 tisíc květů na jeden gram sušeného šafránu, to by bylo 12 milionů na kilo, to se mi ani nechce věřit...

Paní Lído, Váš trošku zašmodrchaný příspěvek  " v podkladech na základě podkladů" znamená, že nějaký botanik u Losin v roce 1996 ten pravý šafrán viděl a správně určil? Nebo znamená jen to, že se tento údaj opisuje z knihy do knihy a ze skript do skript,  jak¨tomu nezřídka bývá, neboť " opisování z jedné knihy je plagiátorství ale opisování z deseti knih to už je vědecký výzkum" ...

Je to uvedeno zde, vychází tam z podkladů 2knih vydaných v r.1996. Zdraví Lída

Mílá paní Lído, odvoláváte se na knihy, které rozhodně nejsou prací botaniků.

Můj jmenovec Jiří Janča je pokud vím inženýr z Ostravska, již léta publikující více či méně obskurní díla z oblasti alternatívní medicíny, homeopatie a léčivých rostlin.

Druhá kniha pana Polívky je reprint původního díla z roku 1908. Nejde o vlastní výzkumnou práci, ale populárně naučnou knihu seznamující česky hovořící obyvatele rakousko-uherské monarchie s užitkovými rostlinami z celého světa, takže opis údaje o výskytu šafránu na Losinsku z nějaké jiné starší knihy je takřka jistý.

Zaráží mě také podrobný popis semene setého šafránu - údajně dle citace v obou knihách -  když pan Josef píše, že tento šafrán jako triploidní rostlina semena netvoří...  

Prostě, dokud žijící člověk na podzim u Losin šafrán nevyfotí - žádný jiný krokus u nás v té době nekvete a od ocůnu jej každý poznáme, tak mi jeho výskyt v této oblasti připadá nesmyslný.

Pane Jančo, nechtěla jsem se hádat, jen jsem chtěla uvést, kde to pravděpodobně četl p.Josef, který o tom psal. Jinak brouzdáním po netu jsem se dočetla, že dle historických pramenů se u nás v 16.století pěstoval na Lounsku, zvl. v Toužetíně a Černčicích, po 30-tileté válce už jen pro vlastní potřebu v zahrádkách. Výnos z jedné šafránice (pole) činil ročně 3 libry po 300kopách grošů. Nyní ho nabízí i LB k výsadbě, takže se domnívám, že by (i s ohledem na historii) mohl kvést normálně venku. Příští rok to zkusím... :-))             Lída

Milá pání Lído, uvedení protiargumentů je diskuze, nikoli hádání. 

Dle několika členů brněnského klubu skalničkářů - specialistů na cibuloviny - neviděli kvést u nás Crocus sativus jinde než ve skleníku.  Asi bylo dříve tepleji nebo byly tehdejší klony krokusu méně náročné na teplo. Jinak stále platí můj závěr z minulého příspěvku, vše ostatní je jen názor proti názoru.

Zdraví Janča.

Jen dodám přesněji, z jakých děl jsem čerpal.

Nejedná se o nějaká obstarožní anebo pochybná díla, ale o seriózní publikace. Původně jsem upřesnění těchto děl nepovažoval za potřebné vzhledem k tomu, že se nejedná o stará díla (a tomu, kdo se tím zabývá snad známá); navíc je nemám nyní s sebou u počítače, tak nenapíšu přesnou vědeckou citaci - identifikaci knih.

KVĚTENA: asi Dostál a kol., vydání koncem 80. let (dvoudílná - cca 1500 stran; zelený obal knih): asi poslední botanické dílo plně zahrnující Česko i Slovensko. Později začala vycházet jerště podrobnější a aktuálnější KVĚTENA ČR, což je nejméně 7-svazkové dílo opět asi po 700-1000 stranách. Toto veledílo však nevlastním.

ZAHRADNICKÝ SLOVNÍK NAUČNÝ: obsáhlé pětisvazkové dílo širokého kolektivu autorů; první díl (ve kterém je i zmíněný Crocus sativus) vyšel někdy kolem r. 1993, poslední okolo 2002? (vlastnil jsem pouze 2 svazky, chybějící 3 svazky jsem získal díky inzerátu na tomto fóru - ještě jednou mnohokrát děkuji). Ve slovníku bylo opravdu použito to pěkné slovo "obsolentní", u něhož jsem se pozastavil.

Lído, děkuji za najití informací, kde se šafrán pěstoval.

A naprosto Vás chápu, p. Jančo, že dokud neuvidíte, budete mít své pochybnosti, ale bohužel je v citaci uvedeno "donedávna", takže nyní ho tam již asi nikdo nenajde.

Toť k problému asi vše. Josef.

A úplně poslední poznámka pro paní Lídu, tenktokrát ne vyčtená, ale z mé vlastní zkušenosti.

Pokud chce mít pěkný, na podzim i u nás spolehlivě kvetoucí krokus, kupte si Crocus speciosus.

Prodává se dosti běžně a kvete až v říjnu a listopadu, pokud na něj alespoň trošku svítí slunce,  velkými bledě modře žilkovanými květy. Má velkou rozeklanou oranžovou bliznu, tak jako všechny podzimní krokusy, tím se tomu "bájnému" pravému šafránu docela podobá..

Šafrán setý pěstuji několik let a kvete až koncem září. Mám ho ze specializovaného zahradnictvi Planta naturalis z Markvartic u Sobotky u Jičína.  To že se dá pěstovat pouze ve skleníku je nesmysl. Nechci zpochybňovat vědomosti skalničkářů, ale přece jen raději věřím kvalifikovaným botanikům.  V minulosti se pěstoval téměř v celé republice. Vláďa

To by byla bomba, fotky, fotky, fotky sem!

Květ z boku,  shora, detail blizny, prašníků, možno-li i hlízky v době klidu, čím více detailů tím lépe.

Ono totiž na podzim kvetoucích krokusů je povícero druhů, jak jsem již psal výše...

P.S. nepsal jsem, že se dá pěstovat pouze ve skleníku, ale že "u nás KVETE jen ve studeném alpínkovém sleníku" Listy vám narostou bez problémů ledaskde...

Až jej budete na podzim fotit, prosil bych rozpreparovat jeden květ jako je na tomto obrázku, jsou zde jasně vidět všechny důležité určovací znaky - a je to obrázek z díla vysoce kvalifikovaného botanika!