|
Pěstování broskvoní
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) 28.6.2007 19:11
Cituji:
Respirace rostlin - způsob, kterým si rostlina opatřuje energii potřebnou pro syntézu organických látek, růst, příjem živin a další fyziologické pochody. Kyslík potřebný k dýchání vniká do rostliny celým povrchem těla. Oxid uhličitý a voda uvolňované při dýchání unikají však z nadzemních částí jen průduchy nebo lenticelami. Dýchacím substrátem jsou hlavně sacharidy vytvářené při fotosyntéze. Vzájemné vztahy mezi dýcháním a fotosyntézou jsou velmi složité, protože vznikající meziprodukty se mohou dále přeměňovat podle vnitřních a vnějších podmínek. Rostlina dýchá ve dne i v noci, ale ve dne fotosyntéza zpravidla může mnohonásobně převyšovat dýchání, čímž se v rostlině hromadí similáty. Asimiláty jsou při dýchání odbourávány, a tím se uvolňuje energie, která je využívána k fyziologickým pochodům nebo je jako teplo uvolňována do prostředí. Rychlost dýchání se zpravidla měří jako spotřeba O2 nebo jako produkce CO2. Rychlost dýchání (v mg CO2 na 1 g sušiny rostliny za 24 hodiny při 20°C) činí např. u rostoucích listů pšenice 138, u mladých kořínků pšenice 53,3. Pletiva rostoucích orgánů dýchají mnohem intenzívněji než pletiva částí rostlin, jež jsou v odpočinku. Čím hlubší je stav odpočinku, tím je nižší rychlost dýchání, rychlost dýchání plodů během jejich růstu postupně klesá, ale konzumní zralost je charakterizována nápadným vzestupem, po němž následuje opětný pokles. Z vnějších faktorů ovlivňuje dýchání zvláště voda, teplota, CO2, světlo a kyslík.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 207.24 (?), 28.6.2007 7:32
Vážený, ačkoli jste se zřejmě snažil o nějaký záhadný typ humoru, i tak jste trošku mimo. Rostliny nadzemní zelenou částí nedýchají kyslík, ale oxid uhličitý. Kyslík naopak vylučují a ten dýcháme třeba my. Možná, že si ze školy vzpomenete na výraz fotosyntéza. Kyslík dýchají kořeny. Stanislaw
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 153.100 (?), 28.6.2007 8:40
Mozna to nezavisi jen na nadmorske vysce.
Moji rodice pestuji broskvone trvale bez problemu a s velkymi pravidelnymi urodami ve vysce neco nad 400 m a ja ve zhruba stejne vysce nejsem schopen broskvone vubec pestovat, uz tri mi zasly.
V tomto konkretnim pripade je podle mne duvodem rozdilna puda - hluboka versus melka podmacena.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311), 28.6.2007 19:11
Cituji:
Respirace rostlin - způsob, kterým si rostlina opatřuje energii potřebnou pro syntézu organických látek, růst, příjem živin a další fyziologické pochody. Kyslík potřebný k dýchání vniká do rostliny celým povrchem těla. Oxid uhličitý a voda uvolňované při dýchání unikají však z nadzemních částí jen průduchy nebo lenticelami. Dýchacím substrátem jsou hlavně sacharidy vytvářené při fotosyntéze. Vzájemné vztahy mezi dýcháním a fotosyntézou jsou velmi složité, protože vznikající meziprodukty se mohou dále přeměňovat podle vnitřních a vnějších podmínek. Rostlina dýchá ve dne i v noci, ale ve dne fotosyntéza zpravidla může mnohonásobně převyšovat dýchání, čímž se v rostlině hromadí similáty. Asimiláty jsou při dýchání odbourávány, a tím se uvolňuje energie, která je využívána k fyziologickým pochodům nebo je jako teplo uvolňována do prostředí. Rychlost dýchání se zpravidla měří jako spotřeba O2 nebo jako produkce CO2. Rychlost dýchání (v mg CO2 na 1 g sušiny rostliny za 24 hodiny při 20°C) činí např. u rostoucích listů pšenice 138, u mladých kořínků pšenice 53,3. Pletiva rostoucích orgánů dýchají mnohem intenzívněji než pletiva částí rostlin, jež jsou v odpočinku. Čím hlubší je stav odpočinku, tím je nižší rychlost dýchání, rychlost dýchání plodů během jejich růstu postupně klesá, ale konzumní zralost je charakterizována nápadným vzestupem, po němž následuje opětný pokles. Z vnějších faktorů ovlivňuje dýchání zvláště voda, teplota, CO2, světlo a kyslík.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
1, 2
|
|
|
|
|
|
|