Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma
Držáky na dřevo.cz
Kozy na řezání dřeva motorovou pilou přímo od výrobce


Broskvoně > Pěstování broskvoní

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.207.24 (?)
28.6.2007 7:32
Vážený, ačkoli jste se zřejmě snažil o nějaký záhadný typ humoru, i tak jste trošku mimo. Rostliny nadzemní zelenou částí nedýchají kyslík, ale oxid uhličitý. Kyslík naopak vylučují a ten dýcháme třeba my. Možná, že si ze školy  vzpomenete na výraz fotosyntéza. Kyslík dýchají kořeny. Stanislaw
Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

Nejnovější příspěvky v tomto vláknu:
Cituji: Respirace rostlin - způsob, kte..., Miloš Vysloužil, 28.6.2007
Mozna to nezavisi jen na nadmorske vysce. ..., host, 28.6.2007
Vážený, ačkoli jste se zřejmě snažil o nějaký záha..., host, 28.6.2007
Kyslíkový stan a topení se dá vynést i na Lysou, t..., host, 28.6.2007
Na vlastní voči sem vyděl, jak  rosto i ve 15..., host, 20.6.2007

Pěstování broskvoní


host
29.1.2003 18:04, počet návštěv: 27881
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)
Dobrý den,Ráda bych Vás požádala o radu, do jaké nadmořské výšky lze úspěšně pěstovat broskvoně na území naší republiky. Díky, Pavla.
Připojit reakci   
   

Nadmořská výška


host
31.1.2003 11:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pokud nepůjde o mimořádně příznivé podmínky, například v závětří u jižních zdí, pak do výšek 400 metrů nad mořem. Jirka
Připojit reakci
   

nadmořská výška - zkušenost


Tomáš K (3)
11.8.2003 20:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Podle vlastních zkušeností lze pěstovat broskvoně v nadmořské výšce cca 300m n. m. s velmi dobrými výsledky. V dobrém roce sklízím z pěti stromů cca 300kg kvalitních plodů. Pro doplnění: půda je na zahradě těžší, méně úrodná, mírně vyvápněná.
Připojit reakci
      

Nadmořská výška


host
4.4.2004 9:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Já mám dobré zkušenosti s pěstováním broskvoní i nad 400 m n. m.Dnes je dostatek odolných odrůd i do vysokých poloh, dalo by se říci, že broskvoně jsou na rozdíl od meruněk plevel :-) !
Připojit reakci
   

nadmořská výška pro brokvoň


host
28.4.2004 10:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Také se domnívám, že nad 300 m se musí jednat o zvláště chráněné stanoviště, (jižní strana domu, nejlépe na mírném svahu) musíte si vybrat rannou odrůdu s vysokou mrazuvzdorností, ale i tak musíte počítat s nestálou úrodou.
Znám případy, kdy dobře rostly broskve i v 500 m, ale přišla
krutá zima a stromy odešly. Podle mě to má tedy význam spíše relaxační a ozdobný, hospodářský užitek je mizivý.
Každopádně nad 500 m bych je tedy nesázel, to je škoda
peněz a stromku.
Martin
Připojit reakci
      

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.175.66 (?)
30.4.2006 20:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vážení,bydlím na Šumavě ve Vimperku tj.700m a mohu říct,že broskvoň kterou pěstuji na zahradě před domem,krásně rodí.V roce 04 jsem sklízel 70kg broskví.Bohužel loni v době květu přišel náhle ranní mrazík a bylo po úrodě.Očekávám jak to dopadne letos.Zdravím.Zdeněk
Připojit reakci
         

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.214.187 (?)
6.9.2006 9:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přátelé, bydlím v n. výšce přes 600m a pěstování broskvoní se mi daří. Mám každý rok krásnou úrodu a myslím, že nadmořská výška až tak velikou roli nehraje. Mám známé, kteří bydlí o 200 m níže a kolikrát se stane že na jaře jim broskvoň zmrzne.    Zdraví Olda.

Připojit reakci
      

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.127.254 (?)
10.9.2006 23:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
nacházím se v 550m nad mořem v podhůří Šumavy. Broskve se tu v posledních letech poměrně rozmáhají, asi to bude šlechtitelskými schopnostmi. Viděl jsem je i v nadmořských výškách kolem 600m. Nejsou to broskve jak pimpongové míčky, které dozrávají v říjnu někde v košíku, které se tady také často vyskytují , ale jsou to normální plody jak "tenisáky"!  O ranosti bych polemizoval. Spíše je lepší volit mírně pozdní odrůdy, které v nižších polohách dozrávají od začátku do poloviny srpna, tady mi dozrávají o necelý měsí déle. Hlavně tím, že je pozdnější, déle nasazuje květy a tolik nehrozí pomrznutí z jara. Hlavně v zimně broskve doslova zasypávám sněhem až do metru výšky i více a z jara též nosím poslední zbytky sněhu ke kmenům, abych probuzení stromu co nejvíce zbrzdil. Strom je sice z počátku pozadu oproti sousedům, ale rychle vše dožene a úspěch je jistý.
Připojit reakci
      

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.75.243 (?)
20.6.2007 21:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Na vlastní voči sem vyděl, jak  rosto i ve 1500 metrech a maji hodně plodů zralejch a dobrejch. Musí se ale prej pravydelně zalejvat nejlíp koňskou naředěnou močůvkou.
Připojit reakci
         

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.1.251 (?)
11.9.2006 22:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nadmořská výška není zas tak moc správný ukazatel. Někde v jiřní části republiky 600 metrů vysoko na středně silném svahu obráceném k jihu bude mnohem tepleji než na stejném svahu té hory ale obráceném k severu. Nebo než  ve výšce 300 metrů nad mořem někde na Ostravsku nebo bruntálsku na hranicích s Polskem na místě otevřeném od severovýchodu chladnému počasí. Není to tak jednoduché  pěstovat něco jen podle nadmořské výšky.

Připojit reakci
      

Pěstování broskvoní


Miloš Vysloužil (14007)
18.2.2007 22:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Můžete se někdo s námi podělit, které odrůdy se Vám ve vyšších chladnějších stanovištích osvědčily?
Připojit reakci
         

Pěstování broskvoní


Vojtěch Johaník (1)
6.3.2007 18:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Odrůdy vysoce odolné mrazu jsou třeba Flamingo, Earliglo, Envoy. Velmi dobré výsledky i v horších letech mám s Flamingem, je s nich asi nejstabilnější.

Připojit reakci
            

Pěstování broskvoní


Miloš Vysloužil (14007)
6.3.2007 19:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Děkuji.
Připojit reakci
               

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.167.111 (?)
7.3.2007 0:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám v podšumaví 45Om dvě šestileté  broskve Redhaven a Harbinger, obě v pohodě přežily mrazy přes 2Ost.C, plodí dobře.

Lucas

Připojit reakci
                  

Michaela, Krasava


Miloš Vysloužil (14007)
28.3.2007 20:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Máte někdo zkušenosti z českými odrůdami Krasava a Michaela?
Připojit reakci
   

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.81.52 (?)
28.6.2007 7:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Kyslíkový stan a topení se dá vynést i na Lysou, tak proč by tam nerostla broskvoň?
Připojit reakci
      

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.207.24 (?)
28.6.2007 7:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vážený, ačkoli jste se zřejmě snažil o nějaký záhadný typ humoru, i tak jste trošku mimo. Rostliny nadzemní zelenou částí nedýchají kyslík, ale oxid uhličitý. Kyslík naopak vylučují a ten dýcháme třeba my. Možná, že si ze školy  vzpomenete na výraz fotosyntéza. Kyslík dýchají kořeny. Stanislaw
Připojit reakci
         

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.153.100 (?)
28.6.2007 8:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mozna to nezavisi jen na nadmorske vysce.

Moji rodice pestuji broskvone trvale bez problemu a s velkymi pravidelnymi urodami ve vysce neco nad 400 m a ja ve zhruba stejne vysce nejsem schopen broskvone vubec pestovat, uz tri mi zasly.

V tomto konkretnim pripade je podle mne duvodem rozdilna puda - hluboka versus melka podmacena.

Připojit reakci
         

Pěstování broskvoní


Miloš Vysloužil (14007)
28.6.2007 19:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Cituji:

Respirace rostlin - způsob, kterým si rostlina opatřuje energii potřebnou pro syntézu organických látek, růst, příjem živin a další fyziologické pochody. Kyslík potřebný k dýchání vniká do rostliny celým povrchem těla. Oxid uhličitý a voda uvolňované při dýchání unikají však z nadzemních částí jen průduchy nebo lenticelami. Dýchacím substrátem jsou hlavně sacharidy vytvářené při fotosyntéze.
Vzájemné vztahy mezi dýcháním a fotosyntézou jsou velmi složité, protože vznikající meziprodukty se mohou dále přeměňovat podle vnitřních a vnějších podmínek. Rostlina dýchá ve dne i v noci, ale ve dne fotosyntéza zpravidla může mnohonásobně převyšovat dýchání, čímž se v rostlině hromadí similáty. Asimiláty jsou při dýchání odbourávány, a tím se uvolňuje energie, která je využívána k fyziologickým pochodům nebo je jako teplo uvolňována do prostředí.
Rychlost dýchání se zpravidla měří jako spotřeba O2 nebo jako produkce CO2. Rychlost dýchání (v mg CO2 na 1 g sušiny rostliny za 24 hodiny při 20°C) činí např. u rostoucích listů pšenice 138, u mladých kořínků pšenice 53,3. Pletiva rostoucích orgánů dýchají mnohem intenzívněji než pletiva částí rostlin, jež jsou v odpočinku. Čím hlubší je stav odpočinku, tím je nižší rychlost dýchání, rychlost dýchání plodů během jejich růstu postupně klesá, ale konzumní zralost je charakterizována nápadným vzestupem, po němž následuje opětný pokles.
Z vnějších faktorů ovlivňuje dýchání zvláště voda, teplota, CO2, světlo a kyslík.

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Broskvová sezóna 2011 652.12.201614748
Kdy postřik proti monilia laxa a strupovitosti broskvoní92.12.2016897
Avalon Pride 823.11.20163189
Kdy postřik proti kadeřavosti?21523.11.2016200755
Broskyňa červenolistá Crimson ® Bonfire122.11.2016132
Peach Shimizu ice 520.11.2016497
Jarne mraziky 201627714.11.201662367
Zastrizeni broskvone 214.11.2016392
Nektarinka a marhula na jednom stromku511.11.2016574
Velvet, vše co o ní víte198.11.20166341
Veteran78.11.20161989
Posouzení kvality zakoupených stromků 196.11.20162439
Sandwich Gelb 15.11.2016293
Princess nahrada za Suncrest?54.11.2016495
Majorita121.11.20164712
Malé stromky11.11.2016247
Co je broskvoni 1031.10.2016911
Výsadba 5 broskvoni1630.10.20164098
Shraz 1027.10.20161533
Halehaven1524.10.20165750
Fayette 323.10.20161460
Houba na kmeni 422.10.2016499
Clingy 2522.10.201615349
Kadeřavost v květnu3015.10.20169492
řez broskvoní838.10.2016205891
Broskvoň a nektarinka odolná více kadeřavosti?395.10.201617804
Ohenry, Guglielmina, Fairtime - velmi pozdni broskvone 264.10.20168415
Broskve, které netrpí kadeřavostí33.10.2016782
Odchází do věčných lovištˇ? 2819.9.201611249
Flamingo 4615.9.201625790
Vistarich 89.9.20163922
Cresthaven dozrává 369.9.201621563
Jayhaven 168.9.20166760
Elegant Lady 327.9.20165557
Peacotum45.9.20162124
Chloróza broskvoně 2016 183.9.20163829
Broskvoň Harrow Beauty 173.9.20169249
Benedicte 3129.8.20169986
Broskvoň Inka 2025.8.20167524
Broskvoň Symphonie2725.8.201618862
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Jak zabít rychle a účinně králíka4.12.2016
Jak zabít rychle a účinně králíka4.12.2016
Jak zabít rychle a účinně králíka3.12.2016
Jak zabít rychle a účinně králíka2.12.2016
Teplota v kurníku30.11.2016
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama | Podněty a připomínky
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2016
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů