Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Broskvoně > Pěstování broskvoní

stavba, topení, úspory energií, voda a odpady, sítě, interiér, dílna

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.207.24 (?)
28.6.2007 7:32
Vážený, ačkoli jste se zřejmě snažil o nějaký záhadný typ humoru, i tak jste trošku mimo. Rostliny nadzemní zelenou částí nedýchají kyslík, ale oxid uhličitý. Kyslík naopak vylučují a ten dýcháme třeba my. Možná, že si ze školy  vzpomenete na výraz fotosyntéza. Kyslík dýchají kořeny. Stanislaw
Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

Pěstování broskvoní


host
29.1.2003 18:04, počet návštěv: 24196
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)
Dobrý den,Ráda bych Vás požádala o radu, do jaké nadmořské výšky lze úspěšně pěstovat broskvoně na území naší republiky. Díky, Pavla.
Připojit reakci   
   

Nadmořská výška


host
31.1.2003 11:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pokud nepůjde o mimořádně příznivé podmínky, například v závětří u jižních zdí, pak do výšek 400 metrů nad mořem. Jirka
Připojit reakci
   

nadmořská výška - zkušenost


Tomáš K (3)
11.8.2003 20:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Podle vlastních zkušeností lze pěstovat broskvoně v nadmořské výšce cca 300m n. m. s velmi dobrými výsledky. V dobrém roce sklízím z pěti stromů cca 300kg kvalitních plodů. Pro doplnění: půda je na zahradě těžší, méně úrodná, mírně vyvápněná.
Připojit reakci
      

Nadmořská výška


host
4.4.2004 9:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Já mám dobré zkušenosti s pěstováním broskvoní i nad 400 m n. m.Dnes je dostatek odolných odrůd i do vysokých poloh, dalo by se říci, že broskvoně jsou na rozdíl od meruněk plevel :-) !
Připojit reakci
   

nadmořská výška pro brokvoň


host
28.4.2004 10:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Také se domnívám, že nad 300 m se musí jednat o zvláště chráněné stanoviště, (jižní strana domu, nejlépe na mírném svahu) musíte si vybrat rannou odrůdu s vysokou mrazuvzdorností, ale i tak musíte počítat s nestálou úrodou.
Znám případy, kdy dobře rostly broskve i v 500 m, ale přišla
krutá zima a stromy odešly. Podle mě to má tedy význam spíše relaxační a ozdobný, hospodářský užitek je mizivý.
Každopádně nad 500 m bych je tedy nesázel, to je škoda
peněz a stromku.
Martin
Připojit reakci
      

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.175.66 (?)
30.4.2006 20:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vážení,bydlím na Šumavě ve Vimperku tj.700m a mohu říct,že broskvoň kterou pěstuji na zahradě před domem,krásně rodí.V roce 04 jsem sklízel 70kg broskví.Bohužel loni v době květu přišel náhle ranní mrazík a bylo po úrodě.Očekávám jak to dopadne letos.Zdravím.Zdeněk
Připojit reakci
         

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.214.187 (?)
6.9.2006 9:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přátelé, bydlím v n. výšce přes 600m a pěstování broskvoní se mi daří. Mám každý rok krásnou úrodu a myslím, že nadmořská výška až tak velikou roli nehraje. Mám známé, kteří bydlí o 200 m níže a kolikrát se stane že na jaře jim broskvoň zmrzne.    Zdraví Olda.

Připojit reakci
      

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.127.254 (?)
10.9.2006 23:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
nacházím se v 550m nad mořem v podhůří Šumavy. Broskve se tu v posledních letech poměrně rozmáhají, asi to bude šlechtitelskými schopnostmi. Viděl jsem je i v nadmořských výškách kolem 600m. Nejsou to broskve jak pimpongové míčky, které dozrávají v říjnu někde v košíku, které se tady také často vyskytují , ale jsou to normální plody jak "tenisáky"!  O ranosti bych polemizoval. Spíše je lepší volit mírně pozdní odrůdy, které v nižších polohách dozrávají od začátku do poloviny srpna, tady mi dozrávají o necelý měsí déle. Hlavně tím, že je pozdnější, déle nasazuje květy a tolik nehrozí pomrznutí z jara. Hlavně v zimně broskve doslova zasypávám sněhem až do metru výšky i více a z jara též nosím poslední zbytky sněhu ke kmenům, abych probuzení stromu co nejvíce zbrzdil. Strom je sice z počátku pozadu oproti sousedům, ale rychle vše dožene a úspěch je jistý.
Připojit reakci
      

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.75.243 (?)
20.6.2007 21:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Na vlastní voči sem vyděl, jak  rosto i ve 1500 metrech a maji hodně plodů zralejch a dobrejch. Musí se ale prej pravydelně zalejvat nejlíp koňskou naředěnou močůvkou.
Připojit reakci
         

nadmořská výška pro brokvoň


host - xxx.xxx.1.251 (?)
11.9.2006 22:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nadmořská výška není zas tak moc správný ukazatel. Někde v jiřní části republiky 600 metrů vysoko na středně silném svahu obráceném k jihu bude mnohem tepleji než na stejném svahu té hory ale obráceném k severu. Nebo než  ve výšce 300 metrů nad mořem někde na Ostravsku nebo bruntálsku na hranicích s Polskem na místě otevřeném od severovýchodu chladnému počasí. Není to tak jednoduché  pěstovat něco jen podle nadmořské výšky.

Připojit reakci
      

Pěstování broskvoní


Miloš Vysloužil (10213)
18.2.2007 22:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Můžete se někdo s námi podělit, které odrůdy se Vám ve vyšších chladnějších stanovištích osvědčily?
Připojit reakci
         

Pěstování broskvoní


Vojtěch Johaník (1)
6.3.2007 18:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Odrůdy vysoce odolné mrazu jsou třeba Flamingo, Earliglo, Envoy. Velmi dobré výsledky i v horších letech mám s Flamingem, je s nich asi nejstabilnější.

Připojit reakci
            

Pěstování broskvoní


Miloš Vysloužil (10213)
6.3.2007 19:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Děkuji.
Připojit reakci
               

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.167.111 (?)
7.3.2007 0:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám v podšumaví 45Om dvě šestileté  broskve Redhaven a Harbinger, obě v pohodě přežily mrazy přes 2Ost.C, plodí dobře.

Lucas

Připojit reakci
                  

Michaela, Krasava


Miloš Vysloužil (10213)
28.3.2007 20:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Máte někdo zkušenosti z českými odrůdami Krasava a Michaela?
Připojit reakci
   

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.81.52 (?)
28.6.2007 7:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Kyslíkový stan a topení se dá vynést i na Lysou, tak proč by tam nerostla broskvoň?
Připojit reakci
      

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.207.24 (?)
28.6.2007 7:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vážený, ačkoli jste se zřejmě snažil o nějaký záhadný typ humoru, i tak jste trošku mimo. Rostliny nadzemní zelenou částí nedýchají kyslík, ale oxid uhličitý. Kyslík naopak vylučují a ten dýcháme třeba my. Možná, že si ze školy  vzpomenete na výraz fotosyntéza. Kyslík dýchají kořeny. Stanislaw
Připojit reakci
         

Pěstování broskvoní


host - xxx.xxx.153.100 (?)
28.6.2007 8:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mozna to nezavisi jen na nadmorske vysce.

Moji rodice pestuji broskvone trvale bez problemu a s velkymi pravidelnymi urodami ve vysce neco nad 400 m a ja ve zhruba stejne vysce nejsem schopen broskvone vubec pestovat, uz tri mi zasly.

V tomto konkretnim pripade je podle mne duvodem rozdilna puda - hluboka versus melka podmacena.

Připojit reakci
         

Pěstování broskvoní


Miloš Vysloužil (10213)
28.6.2007 19:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Cituji:

Respirace rostlin - způsob, kterým si rostlina opatřuje energii potřebnou pro syntézu organických látek, růst, příjem živin a další fyziologické pochody. Kyslík potřebný k dýchání vniká do rostliny celým povrchem těla. Oxid uhličitý a voda uvolňované při dýchání unikají však z nadzemních částí jen průduchy nebo lenticelami. Dýchacím substrátem jsou hlavně sacharidy vytvářené při fotosyntéze.
Vzájemné vztahy mezi dýcháním a fotosyntézou jsou velmi složité, protože vznikající meziprodukty se mohou dále přeměňovat podle vnitřních a vnějších podmínek. Rostlina dýchá ve dne i v noci, ale ve dne fotosyntéza zpravidla může mnohonásobně převyšovat dýchání, čímž se v rostlině hromadí similáty. Asimiláty jsou při dýchání odbourávány, a tím se uvolňuje energie, která je využívána k fyziologickým pochodům nebo je jako teplo uvolňována do prostředí.
Rychlost dýchání se zpravidla měří jako spotřeba O2 nebo jako produkce CO2. Rychlost dýchání (v mg CO2 na 1 g sušiny rostliny za 24 hodiny při 20°C) činí např. u rostoucích listů pšenice 138, u mladých kořínků pšenice 53,3. Pletiva rostoucích orgánů dýchají mnohem intenzívněji než pletiva částí rostlin, jež jsou v odpočinku. Čím hlubší je stav odpočinku, tím je nižší rychlost dýchání, rychlost dýchání plodů během jejich růstu postupně klesá, ale konzumní zralost je charakterizována nápadným vzestupem, po němž následuje opětný pokles.
Z vnějších faktorů ovlivňuje dýchání zvláště voda, teplota, CO2, světlo a kyslík.

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Náhlé zaschnutí vyrašených letorostů u letošní broskve 423.4.2014268
Řez nové broskve 1722.4.20142694
Caldesi 20001020.4.20142471
Broskvoň Symphonie1620.4.20146892
Royal Glory a spol620.4.2014515
Taphrina deformans1820.4.20142972
Listy mandloně 220.4.2014143
Mladé stromky nektarinka stark red gold a broskev catherina717.4.2014440
Zavlažování broskvoně915.4.2014972
Rada s jarním řezem durancie, jabloň 714.4.2014854
Jarní očkování - jaké máte výsledky?514.4.2014684
Broskvoň Modřinka1412.4.20141076
Mrazíky jar 20141111.4.20141418
Co jsou to za broskvoně 198.4.20141524
Očkování / roubování broskvoní238.4.201415992
Kumulus - padlí broskví37.4.2014285
Placaté broskve127.4.20144401
Broskev Červený císař191.4.201424735
Rozkvétající broskvoně9428.3.201423590
Klíčivost pecek broskvoně Amsdenova?123.3.2014238
Broskyno Marhula 722.3.20141720
Dnešný stav mojich broskýň 522.3.2014645
Broskve hromadně klíčí922.3.20141805
Kdy stříkat proti kadeřavosti v roce 20148421.3.201418056
Broskvoně a merunky jako vřetena1719.3.20147722
hnojení broskvoní8319.3.201461679
Klejotok4418.3.20145687
Podzimní termín výsadby broskvoní8518.3.201411854
Stratifikace1516.3.20143051
Mrazy1011.3.20141435
Vychovny rez 174.3.20143681
Druh broskvoně123.3.20141980
Broskvoň vs. jehličňany22.3.2014632
Mám již začít s výsadbou?525.2.20141051
Majorita521.2.20141671
Řízkování2218.2.20149166
Postřiky - únor / duben516.2.20142256
Broskve v sezóně 2012177.2.20145099
Clingy 1630.1.20144187
Štepenie broskýň na jar922.11.201310414
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Může blojler snášet?8:40
Může blojler snášet?22.4.2014
Náhrada šrotu pšeničnou moukou pro slepice22.4.2014
Může blojler snášet?22.4.2014
Koi kapr - nemoc22.4.2014
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Reklama | Podněty a připomínky | Kosmetika
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2014