Odchází do věčných lovištˇ?

Nevím co Red Havenu je, letos broskve má ale vůbec neobráží nové výhony, tak se bojím jestli už to nemá spočítané, sadil jsem ji po povodni 97 takže už má 17 let ale druhá co mám jinde v zahradě stejného stáří jede skvěle.

I menší broskev před ní / viz foto/  se má čile k světu, tak si lámu hlavu čím to je, jsou blízko sebe, jedna je parádní a druhá žádné přírustky.

4 broskvoně se mají čile k světu, kadeřavost minimální / trefil jsem postřik když pučel angrešt /jedou jak víno, bohaté přírustky, ale pátá skomírá a hledám příčinu popř, jak ji oživit.

Občas jim dám ředěné zkvašené slepičince a letos jsem všem broskvoním dal poprvé síran amonný a 2 x zjara je lehce pohodil cereritem.

Je možné že jsem to přehnal s tím síranem? Udělal jsem dírky vypichovákem na pampelišky a do každé trošku nasypal a zahrnul zeminou.

Nebo bude příčina někde jinde?

Pomohlo bych kdybych ji po odplození mocně pokrátil větve, abych ji donutil na nové výhony nebo nějaký lepší nápad?

Díky za rady 

To je ta nenažranost, abych měl LETOS hodně broskví, při jarním řezu nechám hodně plodonosného obrostu ve velkých délkách. Pak samozřejmě strom nové přírůstky nenadělá v takové míře, aby jsme měli bohatou úrodu příští rok.

Měl jste hodně řezat a i nyní můžete provést "probírku řezem".  Hoďte detail staré větve, ať je do čeho kreslit.

Teď jsem chtěla napsat, že tazetel nemůže mít dlouhé přírůstky a broskve zároveň. Navíc mě ty větve připadají takové nějaké vyholené, bez postranního obrostu - dlouhý šlahoun a paprčka na konci...    Lída

"...tazetel nemůže mít dlouhé přírůstky a broskve zároveň".

A proč by nemohl? U dobře živené (a řezané) broskvoně je to tak přece zcela normální.

... to je hezký výraz "paprčka na konci" . JJ, to je důsledek opakovaného špatného řezu nebo dokonce absence řezu. Já radši střihnu na dva plody na větvičce, než abych měl (jak příručky z konce 70 let doporučovaly) nasazeno 6 plodů na 2 vegetetivní výhony.  Pak pořádně roste jen ten jeden ze dvou vegetetivních výhonů na konci a 4 plůdky směrem ke kmeni propadnou, protože jsou příliš daleko od asimilační plochy.  = "a paprčka se prodlužuje", není kam sesadit, není možné zmlazovat.

:-)) "paprčka" je něco jako kuřecí pařátek, roztřepený praporek (...z Moravy)  Lída

Dlouhé výhony + plody mohou být zároveň, ale musí být víc listů na plod.

OK, souhlas. Víc listů na plod bude tehdy, až strom bude mít sílu ty listy vytvořit. A to se stane tehdy, až bude mít z čeho brát, nikoli tehdy, když jej ostřiháme. Střihem v současné fázi nevyřešíme příčinu, ale pouze následek a navíc jen částečně a dočasně.

ano, můžeme to provést ve dvou krocích.

1) probírku plodů a zaštípnutí růstových vrcholů u všech výhonů mimo nejsilnějšího nejblíže k rozvětvení (tedy toho na který budeme chtít sesazovat loňský výhon).

2) po předchozí cca 3× opakované aplikaci listové výživy (po 14 dnech) pak týden před sklizní RH ostříháme vše přebytečné.

Na listech je patrná chloróza. Proč jste letos aplikoval síran amonný - bylo nutné zvýšit kyselost půdy? Myslím si, že u vás pravděpodobně došlo k tomuto:  v loňském roce byla velmi bohatá úroda, strom vyčerpal veškeré dosažitelné a potřebné výživné látky v oblasti kořenů, vy jste letos změnil způsob hnojení,  zvýšením kyselosti půdy došlo k blokaci některého z deficitních prvků, což vyvolává chlorotické projevy a stagnaci růstu. Nejlepší by bylo si nechat udělat půdní rozbor, samozřejmě. Tak byste dostal přesnou a objektivní informaci o situaci a zároveň byste obdržel odborné doporučení, jak hnojit, aby příznaky chlorózy vymizely. Pokud se rozhodnete jít vlastní cestou, poradil bych:  postřik na list listovým hnojivem + zálivku kombinovaným hnojivem, určeným pro broskvoně. Tipuji, že důvodem chlorózy je deficit dusíku, což je častý jev na kyselých půdách. Proto je vhodné vápnění + hnojení dusíkem. Já bych aplikoval dolomitický vápenec, který obsahuje zvýšený podíl hořčíku + hnojení slepičinci (dusík + fosfor + draslík).

Nastudujte si, jak a proč se řežou broskvoně. Vám rostou do nebes. Ale nemyslím si, že by špatně prováděný řez byl zásadní příčinou stagnace růstu vašeho stromu.

Standa :to není o nenažranosti :p) každý rok mívám dost broskví, ale je fakt, že jsem to před 5 lety a dříve tak neřešil ty věci jak co řezat aby to udělalo to a to, až ted se do toho teprve snažím proniknout a dělat poručíme dešti -  větru :p)

Wimpi : ano uroda vloni byla obrovská,plná garáž zavařenin a ještě jsem toho rozdal :p)

a aplikoval jsem proto, že na ulici jiný soused měl broskve 2 x tak silné kmeny a 5 x větší urodu, myslel jsem po dotazu čím hnojí / sdělil že síranem/ že toho docílím taky

Slepičinci jim dávám ředěné 10:1 asi tak 1 x za 14 dní / 2 - 3 konve 10 l /

a tady přikládám poslední foto - nedávno vysazený Cresthaven,jestli i to dělám blbě, nebo už jsem to tvarování pochopil ? :p)