Náhlé zaschnutí vyrašených letorostů u letošní broskve

Jestli je to tento z obrázku, tak máte po záhadě - působí pomalu až do hloubky cca 5 cm. Je určen k ošetření velkých ran a není možné jej užívat jako štěpařský.

Ono to zní podobně sadařský, štěpařský, stromový...

Tady jasně pochopíte, že ta věta "Stromový balzám nelze použít k ošetření jednoletých výhonů." není v návodu pro nic za nic. Máte vlastní důkaz.

Koukal jsem podrobně na ty 1mm písmena na etiketě. A opravdu pod velkými 5mm písmeny o tom že je mj. určen na stromky po řezu!!! je dole 1mm písmenečky jedna věta že nelze použít na jednoleté výhony... jsou to šmejdi, at jdou někam s takovým výrobkem

nejhorší je, že to působí se zpožděním, takže 5 dní po sobě roubujete a 14 dní nato zjistíte, že máte "celoroční" práci v tahu. Pak dlouho přemýšlíte, kde se stala chyba a ještě déle si to pamatujete...

S.

Takové šmejdy by měly zveřejnovat, vždyt je to matení a klamání zákazníka. Balzám jsem měl zato že zastupuje štepař. vosk. Ted jsem koukal kdy přesně jsem sázel stromek a je to přesně 6týdnů od výsadby do prvního projevu zaschnutí!!! To je ale nějaká velmi dlouhá doba rakční, vždyt broskev krásně vyrašila cca 5cm výhony a pak teprve po 6týdnech od zamazání balzámem zaschly... divné...

a to si představte, že tento šmejd nikdo nezakázal ani nepoopravil za 20 a víc let. Kvůli tomuto šmejdu si radši plno sadařů ředí "obyčejnou" latexovou barvu.

No broskev je nejcitlivější, nám se takto podařilo zlikvidovat i 12 letý strom ošetřením ran po zmlazovacím řezu, kdy byla aplikace pouze na rány o průměru nad 3 cm. Dalším citlivým stromem bylo Ontário.

Ted nevím zda jsem starší broskev při zmlazovacím řezu v březnu taky nezamazal tímto šmejdem "balzámem" z Hlubna chemické výrobní družstvo v Brně... (((

Myslím že mě ten šmejd a zmetek z Hlubna chemické výrobní družstvo v Brně zlikvidoval před pár lety i jednoroční merunku. To je zralé zaject tam do Brrrná a vhodit jim ten šmejd pěkně naředěný do kanclu ředitele či na jeho auto, at si taky užijou šmejdi.

Já používám venkovní latex. Kelímek 800 g za 52Kč. Podle potřeby, např. zatření nějaké rány na kmeni či větvi, do něho přimíchám měďnatý fungicid. 
Za 150 g stromový balzám někde už chtějí 80-90 Kč.

Já používám také venkovní latex, ale s trvanlivostí stromového balzámu Arbokol se to nedá srovnat. Ten se báječně roztírá štětcem a přitom po ztuhnutí vytváří pevný a trvanlivý "film" černé barvy. Je samozřejmě mnohem dražší než latex, ale u broskvoní rány spolehlivě utěsňuje.

Ten balzám z Hlubny Brno je jediný z prodávaných na bázi StyrenAkrylátového kopolymeru. 

StyrenAkrylátový kopolymer se běžně užívá ve stavebnictví, protože takzvaně "kotví do hloubky". On prosákne asi 3-5 cm do hloubky a až poté zpolymeruje. Ve stavebnictví je to nenahraditelná výhoda = trvale pružné spojovací můstky jiný materiál neumí. No ale v rostliných pletivech se dostane tím hlouběji, čím je cévní systém živější. Pak ale zpolymeruje, a všechny kanálky, kam se dostal ucpe. Pro ošetření zahradní lavičky neprosto ideální "základové napouštědlo". Pro jakýkoliv i starý strom je to špatně.

Latex je odvozen od látky přírodního původu a je to látka, kterou si zacelují povrchy ran kaučukovníky, gumovníky, fíkovníky, fikusy, pryskyřníky aj. rostliny tropického a subtropického pásma. V mírném pásmu produkuje přírodní latex například smetanka lékařská (nikoliv však stromy). Stejně jako smoly a vosky, tak i latex snášejí poškozená rostliná pletiva velmi dobře.