Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma
Držáky nářadí
Jednoduché držáky pro snadné uskladnění zahradního nářadí atp.
Držáky na dřevo.cz
Kvalitní držáky na řezání dřeva motorovou pilou
Železářství-online
Kvalitní nářadí pro zahradu, dílnu, dům a stavbu.


Broskvoně > Broskvoň v biozahradě

stavba, topení, úspory energií, voda a odpady, sítě, interiér, dílna

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.240.22 (?)
6.12.2009 9:47

Pěstuji 4 druhy broskvoní, 2 druhy nektarinek, cca 10 let nejsou to tedy staré stromy, nikdy nestříkám, jak uvidím kadeřavost hned otrhávám listy ještě maličké opatrně aby jsem nevylomil celý pupen, ale i kdyby broskve mám husté a mají méně kadeřavosti než sousedi, kteří stříkají jak splašení několikrát ročně, např letos přišlo teplo brzo, neměl jsem kadeřavost žádnou, pak se vrátili mrazy a kadeřavost přišla ale kam jsem se hrabal na sousedovic hemické broskvoně, skoro všechny listy jim slezly, postřik totiž již nepůsobil vůbec, zatímco s otrhanými lístky si strom v pohodě poradí při teplotách nad nebezpečí kadeřavosti strom jede bez problémů bez chemie, pohoda, jo chce to trochu trpělivost a času, aby se strom zbytečně nevysílil na lístkách které stejně ztratí, pěstuji bílomasou jednu, žlutomasé, redhaven, sunhaven, další neznám jméno, všechny v pohodě..

jo ale něco jsme se naučit musel, bez vápna vůbec nerostly, vypadaly neduživě, po provápnění se každým rokem zdvojnásobujou, což v mé menší zahradě vyvolává určitou nervozitu.. (dávám jim co nasbírám ze starých omítek, někdy trochu celeritu, hnojím řekněme obrok králičím hnojem.. o 2 broskve jsme málem přišel když jsme nezamazával štěpařským voskem rány, jedna měla spadanou kůru přes 3/4 obvodu stromu, pak jsem začal používat šťepařskej vosk, krásně se dala dohromady, přežila a má nádherný broskve, hodně, celkem velký,

o jednu broskvoň jsem přišel, předpokládám že přischla, byla cca 1.5 metrů od staršího smrku, 1 metr od velké komule a jaksi jsem ji jedno léto moc nezalil,

osobně doporučuji, nestříkat, vápnit a hojit obrok, nenechat uschnout i malé klejotoky zamatlávat voskem, mimochodem po vápnění semi problémy s klejotokem opravdu zmenšily,

tak si nechte chutnat...

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

Nejnovější příspěvky v tomto vláknu:
o tom jsem teda nic nikdy neslysel..to se jako ..., MIRDA , 6.2.2011
Paní(sl¨) Zdeno posílám zprávu, na broskve ..., host, 6.2.2011
Což takhle aplikovat mechanickou ochranu, nadst..., host, 3.2.2011
Mňam, dal bych si ;o) Se strupovitostí potíže nemá..., Mirek , 25.5.2010
Přihodím loňskou fotku mladé plodné broskvoně, kte... , 0, 25.5.2010

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.141.225 (?)
23.1.2009 13:05, počet návštěv: 54660
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Pěkný dobrý den,

ráda bych se zeptala na zkušenosti s pěstováním broskví bez chemických postřiků.

Z opatřeních, které jsem dosud našla, vyplynulo, že ke zmírnění výskytu je třeba:

- zasadit tolerantní odrůdu

- pod broskvoň zasadit křen a lichořeřišnici

- v případě výskytu další rok včas aplikovat Bordeauxskou jíchu (podle zahraničních zdrojů je povolena i v použití v ekologicky obhospodařovaných sadech)

Jsou zde nějací zahrádkáři, kteří mají s pěstováním broskvoní bez chemie zkušenosti? Zajímá mně zejména volba odrůdy a případně další opatření, která používáte.

Z odrůd, které mně zajímají, jsou to hlavně Amsdenova, Primissima Delbard a Envoy (ta se nezdá tak odolná, ale zase je dobře odlučitelná od pecky). Jsou tyto odrůdy podle zkušeností odolnější?

Moc děkuji a těším se na příspěvky.

Zdena B.

Připojit reakci   
   

Broskvoň v biozahradě


tomast (563) - xxx.xxx.244.15 (?)
23.1.2009 13:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dneska už bych na to neměl náturu pěstovat broskvoně bez   postřiků fungicidy (byť velmi umírněných) - pohled na znetvořené listy mi trhá srdce...
Pod jednou broskvoní jsem křen měl (prostě tam rostl, nikoliv cíleně),  nějaký výrazně menší výskyt kadeřavosti jsem však nikdy nepozoroval.

Mimochodem - mezi fungicidy jsou propastné rozdíly v účinnosti vůči kadeřavosti. (Považuji za velkou chybu, že např. v Agromanuálu je vyjmenována řada fungididů vedle sebe, jako kdyby byly zcela rovnocenné)- loni jsem se pokoušel měnit postřiky, abych zabránil vzniku rezistence a šeredně se mi to nevyplatilo - za absolutní špičku považuji (vedle sloučenin mědi) ještě Syllit, téměř neúčinné jsou třebas etylen bisdithiokarbamáty...

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


romila (830) - xxx.xxx.80.167 (?)
23.1.2009 13:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Plně souhlasím s Tomastem. Není třeba postřiky přehánět, ale u broskvoní zůstat úplně bez postřiků mi připadá dost nevhodné. Řeřicha ani křen na jakékoliv choroby tohoto stromu nepomůžou. Jeden postřik Syllitem, 2-3 Kuprikolem nebo Championem během jednoho roku určitě není třeba považovat za přehnané použítí "chemie". Ale je to věc názoru. Faktem je, že ovoce -jakékoliv- zakoupené v obchodu je tedy zcela kvůli "přechemizování" zřejmě nepoužitelné... M.R.

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
23.1.2009 13:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A navíc: postřiky proti kadeřavosti se provádějí davno před nasazením plodů, takže jejich kontaminace fungicidem je spíš teoretická - na rozdíl od postřiků proti skládkovým chorobám, červivosti aj.

Připojit reakci
   

Broskvoň v biozahradě


Ing. Ferda Mravenec, zahradnický guru (1378) - xxx.xxx.214.234 (?)
23.1.2009 14:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Loni jsem jsem jednu broskev nepostříkal proti kadeřovasti (zapomněl jsem), shodou náhod pod ní roste i křen, jako ve vaší biozahrádce. Na jaře broskev krásně kvetla, nasadila spoustu květů a pak i plodů. Pak ale o ty listy přišla kvůli kadeřavosti, přitom samozřejmě přišla i o většinu nasazených plodů. V létě měla pár opravdu chutných biobroskviček, ale byla jich tak desetina proti stromkům, které jsem postříkal proti kadeřavosti.

Spousta ovoce se dá pěstovat bez postřiků, třeba třešně (když se nedíváte dovnitř tak červíčky spolknete ani o nich nevíte, kromě toho bývají i moc velké pro běžné postřikovače), rybíz, maliny, ostružiny, meruňky, josta, angrešt, vinná réva, ořechy, jabloně..

U nás musím kromě broskví stříkat ještě švestky kvůli pilatce (pokud bych je chtěl do bečky na kvas tak by se ani ty nemusely stříkat), ostatní ovoce většinou by se bez postřiků obešlo.

 

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.122.179 (?)
23.1.2009 18:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kadeřavost broskvoní se stala postrachem, stejně tak úžehová monilie u peckovin, zejména některých višní a meruněk.Rovněž pilatka dokáže sklidit úrodu u krásně kvetoucích slivoní.Vysoké stromy se špatně postřikem ošetřují, zahrádkář-ekolog to vskutku nemá lehké.Mimochodem broskvoňové semenáče slouží jako podnože pro slivoně, koupil jsem takovou Tulea Gras.Má s tím někdo zkušenosti?Neměl by se vyskytovat obtěžující podrost, ale další plusy či minusy neznám.

A.Bartoš

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.136.34 (?)
23.1.2009 20:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jaký význam pro Vás bude mít, že se připravíte o většinu úrody, možná že budete i úmyslně oslabovat stromek, pomáhat mu zkrátit život, a pak se postavíte na 10min na zastávku MHD a budete inhalovat výfukové plyny?Pepík

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.141.225 (?)
23.1.2009 23:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Pepíku,

důvodů, proč pěstuji bez chemie a používám permakulturní, biodynamické a podobné metody je mnoho. A rozumím, že pro většinu zahrádkářů je těžce pochopitelné, když hlavním kritériem uspokojení a radosti v zahradě není jen samotná velikost úrody, tzn. "hlavně, aby toho bylo co nejvíc."

Každopádně bych byla moc ráda, kdyby se našli uživatelé se zkušenostmi s odolnějšími odrůdami broskvoní, případně s postřikem pouze Bordeauxskou jíchou. Připadá mi trošku škoda, že u nás biozahradičení nekvete tak jako například v sousedním Německu a výměna zkušeností není úplně snadná.

Třeba informace o odolných broskvoních a opatřeních proti kadeřavosti bez chemie zaujme i další zahrádkáře.

Zdena B.

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


romila (830) - xxx.xxx.80.167 (?)
23.1.2009 23:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdeno, nejsem sice Pepík, ale myslíte, že zahrádkáři mají úplně nejraději ze všech prací na zahradě zrovna postřiky?! A všichni vezmou postřikovač a zpívají "hamty, hamty, ať mám víc než tamty"? Musela jsem to napsat tímto způsobem. Budu sama velice ráda, pokud se za pár roků podělíte s námi, přiměřeně postřikujícími, o své zkušenosti s odolnými broskvoněmi, jejich pěstováním a ošetřováním biometodami. Nemyslím to vůbec ironicky. Taky bych nestříkala stromy, pokud bych znala účinné alternativní možnosti jejich dobrého růstu i plodnosti. A zdůrazňuji, že nemusím sklízet plná "kolečka" plodů. Pokud bych ale měla mít na stromě 20-30 plodů, je pohodlnější pěstovat okrasné stromy a keře-tam ty postřiky úplně u všech druhů vůbec není třeba provádět a těch pár broskví a dalšího ovoce si můžu koupit. M.R.

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


romila (830) - xxx.xxx.80.167 (?)
23.1.2009 23:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě poznámka: do teď toto vlákno četlo 162 lidí... není to tak málo od chvíle, kdy jste ho založila. Zrovna broskvoň není druh ovocného stromu, který vydrží cokoliv. Přivítám Vaše protichůdné věcné argumenty, podložené několikaletou zkušeností-nemusí být osobní. M.R.

Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.76.122 (?)
24.1.2009 2:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No nevim jestli to k něčemu bude, ale větve který jsou těsně u domu kadeřavostí netrpí.

Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.100.5 (?)
24.1.2009 9:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jak píše p. Ferda M., spousta ovoce lze pěstovat bez postřiků. Já myslím, že všechno. Ovoce je na světě totiž déle než pesticidy.
    Biopěstitelů je u nás víc, někteří i nevědomky. Mám ve svém okolí několik takových. Mají zasazené stromy na zahradě a taky nějaký záhon. Stromy nejen nestříkají, ani neřežou a nehnojí. Prostě proto, že tomu nerozumí a nebaví je to. Občas někoho požádají, jestli by jim stromy neprořezal.  Nebo tak učiní - obvykle velmi neodborně - sami. Trochu sklizeného ovoce - kvalita se liší podle roku a tlaku chorob - skonzumují, zbytek odvezou na skládku nebo do výkupu.  Tito lidé biopěstitely někdy obratem přestanou být. To, když jim třeba nový zeť přiveze z práce odsypané zázračné hnojivo a postřik, které jim   má zajistit krásné ovoce. Efekt na dříve neošetřovaném ovoci a chudé půdě bývá v prvním roce zázračný. Bohužel, se stejnou nevědomostí, s jakou tito lidé pěstovali své zdravé, byť drobné ovoce a zeleninu,  nyní sypou do půdy a na list preparáty nejrůznějšího složení a koncentrací. A dávky zvyšují, neboť efekt prvního roku se začíná vytrácet.
    Nicméně soudím, že v našich podmínkách, chci-li s úspěchem pěstovat čisté bioovoce bez pesticidů,  mohu. Jablka, třešně, hrušky, slivoně bez problémů. Ale nechal bych si asi zajít chuť na broskve. Anebo sbnesu těch pár postřiků, notra bene v době, kdy strom ještě nemá plody.

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.141.225 (?)
24.1.2009 11:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den,

děkuji moc za reakce, nějaké rady jsem našla i v německém diskusním fóru, takže broskvoň vyzkouším.

Zaujala mne poznámka, že u zdi by broskvoň nemusela kadeřavostí tolik trpět - ráda bych jí totoiž poblíž zdi zasadila.

U předchozího příspěvku pana Vysloužila bych se dovolila zastat biopěstitelů, protože lidé, kteří se o zahradu jednoduše nestarají, bych za biopěstitele neoznačila.

Protože zkušeností s Bordeauxskou jíchou a jinými opatřeními nejsou příliš hojné, ráda bych se zeptala, jestli máte někdo zkušenost s odrůdami broskvoní Amsdenova a Primmisima Delbard. Protože z těchto dvou bych si ráda vybrala.

Děkuji a jsem ráda za Vaše příspěvky.

Zdena B.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.136.34 (?)
24.1.2009 11:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Paní Zdeno, nepatřím mezi lidi pro které je cílem obrovská úroda.Postřiky pečlivě odměřuji, dávám jen to nejnutnější.K té biobroskvi, když netrefím termín a vidím jak je strom decimován kadeřavostí, tak bych brečel.Prostě broskvoň není původní dřevina a v našich podmínkách trpí kadeřavostí, je jí třeba pomoci.Vás když přepadne nějaká nemoc, také půjdete k lékaři pro pomoc, ráda polknete nějakou tu chemii aby se vám ulevilo.A stromku, který je nemocný, byste pomoc odepřela?To samé s hnojením.Člověk snad nejí?Nestará se, aby měl vyváženou stravu plnou vitamínů?A stromek ať si vystačí se vzduchem, mnohdy nekvalitním.Nejsem zastánce aplikace chemie na zahrádce po lopatách, vše by se mělo používat s rozmyslem Když vidím stromek který je zdravý, má krásné plody, třeba díky péči kterou mu dám, mám z toho radost.Pěstovat jedové koule opravdu není mým cílem. Pepík

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


tomast (563) - xxx.xxx.7.84 (?)
24.1.2009 12:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ani já si nemyslím, že zahrádkáři používající postřiky jsou bezezbytku hlupáci, kteří míchají přípravky od oka a rok od roku zvyšují dávky...
Při cenách agrochemikálií to jde dost těžko a trendy ve vývoji nových pesticidů jsou zcela jednoznačné - účinnější látky s nižšími aplikačními dávkami (zcela záměrně nehovořím o akutní toxicitě).
Doporučené koncentrace postřiků léta dodržuji a přesto nepozoruji potřebu vyšších dávek  (o rozdílné účinnosti některých fungicidů jsem se již zmínil).
Řadu plodin lze jistě pěstovat bez chemie, broskve však do této kategorie nepočítám. Plody - vlastně ani květy- do kontaktu s fungicidem vůbec nepřijdou, takže možná větším zdravotním rizikem pro mne bude spad od sousedů, kteří do poloviny května v kotlích spalují kromě nekvalitního uhlí i kdejaký odpad 

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


jirilan (649) - xxx.xxx.239.80 (?)
24.1.2009 12:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

   Hodně záleží na oblasti pěstování. Je veliký rozdíl mezi výškovou polohou.  Třeba na Vysočině jsou místa pěstování více i vzdáleny vzájemně, šíření chorob a škůdců je ovlivněno i průměrnou roční teplotou. Moje zkušenost ze zahrady v Polabí je, že bez postřiku se mnohé nenechá v podstatě dobře pěstovat. Vzpomínám, že v době mého dětství se okurky sklízely do zámrzu, naposledy tak zvané dotržky, malinké okurčičky, při odstraňování natě. Moje nestříkané třešně se nechají jíst jen podtržené, nejsem cimprlich a neprohlížím každou utrženou, ale později se červivost projevuje hnilobnou degradací dužiny. Pěstuji višně Fanal, Morelu a Favorit. Favorit bez postřiku téměř neplodí / 20 višní na stromku / a měla silně napadené i listy. V loňském roce jsem poprvé postříkal na zkoušku jedinou jabloň proti pilatce. Ačkoliv byly jabloně v celém sadu obaleny květovými pupeny, kromě postříkaného stromu byla úroda řekl bych žalostná. Nestříkal jsem v domnění, že pilatka způsobí přirozený propad plůdků při tak silném květovém nasazení. Slivoně bez postřiku proti pilatce by nemělo ani význam pěstovat. Obdobnou zkušenost mám i v pěstování zeleniny. Pórek jsem přestal pěstovat.
  Četl jsem brožurku doporučených postřiků pro velkopěstitele získanou v DDD servisu. Údaje v ní uvedené vychází z odzkoušených postupů výrobců a laboratoří. Doporučených postřiků jabloní tam bylo asi 15 za sezonu.

Závěrem bych chtěl říci, že postřik proti kadeřavosti broskvoní je  "škodlivý " pro konsumenta, ale když si výborné broskve koupíme...!

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.141.225 (?)
24.1.2009 12:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Posílám pro inspiraci odkaz na tři videa (v angličtině), které představují dvě intenzivně organicky obhospodařované příměstské zahrádky (v jiném klimatu) a jednu permakulturní farmu. Tady rozhodně nevypadá, že by biozahrádka musela znamenat zanedbanou spoušť :-).

http://cz.youtube.com/watch?v=mCPEBM5ol0Q&feature=related

http://cz.youtube.com/watch?v=kFIkJGAS8EI

http://cz.youtube.com/watch?v=Bw7mQZHfFVE

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


tomast (563) - xxx.xxx.7.86 (?)
24.1.2009 12:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dovolte ještě malou poznámku k té "povolené" bordeauxské jíše: 

reakcí modré skalice s alkálií (tj. vápnem) vyrobíte účinnou složku přípravku Champion (bude tam vlastně navíc jenom trocha vápníku).
Neuvádím to proto, abych paní Zdenu zesměšnil, ale rád bych poukázal na fakt, že škatulkování na "dobrou", biokompatibilní, a "zlou" chemii je absurdní...

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


jirilan (649) - xxx.xxx.239.80 (?)
24.1.2009 13:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ale ta jícha se používala ve 2 procentní koncentraci.  To je podstatně víc než pro doporučené použití championu. Opakované "ukládání" mědi k broskvoni se mi nezdá šťastné.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


host - xxx.xxx.141.225 (?)
26.1.2009 11:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den,

dnes jsem e-mailem dostala odpověďi od dvou biopěstitelů, které mi pomohly si spolu s Vašimi odpovědmi mnohé ujasnit a třeba budou zajímat i Vás.

Jako klíčové vidí oba pěstitelé zasazení stromku tolerantního ke kadeřavosti (využívají např. odolné semenáče).

Ohledně postřiků, které se používají v sadech kontrolovaného ekologického zemědělství - dnes se téměř bordeauxská jícha nepoužívá, namísto toho ale postřiky přírodní sírou (Sulka, Sulikit, Thiovit) a mědí (Kuprikol a jiné). Bordeauxská jícha se dá sice použít, ale i v ní je díky skalici (síran měďnatý) výskyt mědi - ta je ve vyššch koncentracích toxická pro žížaly a další půdní živočichy (tzn. pro mně tato varianta odpadá). V ekologickém zemědělství je z tohoto důvodu ředění předepsáno.

Ani jeden z oslovených pěstitelů tyto postřiky nepoužívá, kadeřavost v rámci zahrádky zvládají následujícími opatřeními:

- otrhávání napadených listů a jejich zničení

- udržování vzdušné korunky

- strom dobře vyživovat (posilující jíchy, kompost atd.)

- pěstování doprovodných rostlin: již zmíněný křen a lichořeřišnice (jako omezení počtu mšic na stromku - protože houbové choroby se často objevují na místech, kde byly mšice)

- eventuálně postřiky např. odstředěným mlékem s vodou 1:5 atd.)

Pro mně z toho plyne, že stromek zkusím pěstovat bez postřiků. Pouze, pokud by se ukázalo, že stav je nezvladatelný a ohrožuje zdravotní stav stromku, bych k nějakému postřiku přikročila. Takto ostatně přistupuji i pokud já nebo někdo z rodiny onemocní (viz dotaz výše) - první to zkusím bylinkovými čaji atp. a pokud to "nezabere," použijeme klasické léky. Tento postup se nám osvědčil.

Pokud ještě někdo máte zkušenosti s odolnými odrůdami (o těch tu zatím řeč nebyla), napište.

Pěkný den,

Zdena B.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


romila (830) - xxx.xxx.107.47 (?)
26.1.2009 13:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, Zdeno. Jsem ráda, že jste tu uvedela ony zaslané body. Zároveň však musím upřesnit, že tam v podstatě není nic jiného než co zde bylo uváděno a navíc vše, co většina zahrádkářů používá. Sulka, Syllit, Kuprikol, Champion... jeden z přispěvatelů Vám vyvracel použití Bordoauxské jíchy a oni biopěstitelé to rovněž potvrdili. Jediné, co bych neudělala je výsadba a vysetí křenu a řeřichy, ale jinak tam není nic proti ničemu. Napadené listy většinou každý odstraňuje, včetně mě. Pokud jste použila příměr o lécích, bylinkové čaje osobně beru jako doplněk, ale to neznamená, že i u nás se téměř vždy nepoužije Priessnitzův zábal, napaření nohou a další "babské" rady v případech, kdy to jde. Ale musím trochu oponovat: lidé taky chodí na prevenci, nechávají se očkovat-chřipka, klíšťovka, žloutenka a další. Někteří nečekají, jestli nemoc přijde a tak je to s potřikem u broskvoní-před rašením postřik Kuprikolem a Syllitem je vlastně prevence-zjednodušeně. Se semenáči a jejich odolností souhlasím, ale plody z nich mi nechutnají. Takže, to je věc názoru. Ale jsem ráda, že jsme se s biopěstiteli vlastně v názorech na ošetřování broskvoní v podstatě nelišili. Mějte se fajn, M.R.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


host - xxx.xxx.136.16 (?)
26.1.2009 15:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Bordeauxská jícha byla záležitostí vinařů, pernospora..Kolik skalice se dá na litr vápenného mléka se někde najde, ale jak koncentrované je to vápenné mléko.100gr vápna na litr vody,200gr... Použijete hašené kusové vápno, práškový hydrát, extra bílý hydrát... Ve všem jsou příměsi.Vyzkoušel někdo účinnost jíchy v závislosti na koncentraci váp.mléka?Zcela určitě byla B.jícha dobrým prostředkem proti zlodějům.Při konzumaci postříkaných hroznů dotyčnému přivodila solidní břichabol.Pepík

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


host - xxx.xxx.148.186 (?)
18.1.2010 12:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám za to, že skutečné bio-pěstování broskvoní s dobrým výsledkem je u nás zatím jen neuskutečnitelný sen. Bez rozumné chemie se zejména v případě kadeřavosti neobejdeme. 2 - 3 podzimně-předjarní postřiky výše doporučenými prostředky jsou nezbytné a dle mého názoru opravdu málo bio-škodlivé. Horší je to s postřiky v plné vegetaci např proti červivosti a mšicím, které dokáží stejné škody jako kadeřavka. To řeším i ve větší výsadbě broskví (cca 100 stromů) téměř každodenní detaelní prohlídkou a cíleným postřikem malým 5 lt. postřikovačem přímo do event. centra mšic. Nestříkám tak celé stromy a nekontaminuji okolí. Je to časově náročnější, ale je tam bezesporu i finanční úspora za postřiky. Zatím se mi to osvědčilo a proto jsem prodal i motorový postřikovač. Zejména na mimovegetační postřiky je to plýtvání postřikem a financemi. Je to jako stříkání rourou od kamen na bezlisté proutky, kdy 80-90% postřiku jde jinam. U vysokých stromů a vinice ve vegetaci je to samozřejmě nezbytný pomocník. Broskvoně ale udržuji stále v přijatelné výšce, abych na ně dosáhl bez pomůcek "ze země". Pokud si někdo chce pěstovat několik bio-broskvoní, tak to beru jako dobrou možnost vyzkoušení  jiných způsobů ochrany, ale v našich podmínkách (Znojmo) bychom zcela jistě byli brzo bez úrody i stromů. Zatím to prostě spolehlivě neumíme. S pozdravem Jiří.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě - Bordeauxská jícha


host - xxx.xxx.64.137 (?)
21.5.2010 20:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, i když s křížkem po funusu jak se říká rád jsem si přečetl diskuzi u tohoto tématu. Předem se omlouvám, ale nebude se věnovat hlavnímu tématu, chtěl bych poznamenat jenom pár drobností k názorům Chemického Alího a jeho ideám o dotcích v EU na klasickou produkci a lifestylovou bioprodukci. Je sice pravda, že bioprodukce spolkne více dotací v poměru k obhospodařovávané ploše nicméně mi příde obludný jiný rozměr na pohled krásné dotační politiky EU v oblasti zemědělství. Jsou to kvóty a to v podstatě na vše co v rámci klasické (a teď i jízlivý dovětek "nadprodukce) dokáže skvělé klasické zemědělství vyprodukovat. Ona lifestylová poptávka po bio je i logickým důsledkem kvót na všechno. Jestliže budu něco produkovat bio a bude toho podstatně méně než u klasika, tak mě žádné kvóty neohrožují. Nehledě ke skutečnosti, že existují dotace také na to, že místo klasického pole s pšenicí bude louka atp. což se ve výpočtu dotace na produkci klasické pšenice neprojeví.   Je jistě zaslužné dosáhnout soběstačné produkce u jakkekoliv zemědělské komodity, ale to jsou v dněšním ČR taktéž jenom krásné sny, neboť každý jistě uzná, že Francouzské brambory ze supermarketu nejsou stejné jako ty z Vysočiny, která byla odjakživa "bramborářskou" oblastí jinak výlet na Vysočinu doporučuji a asi se nadřete než to bramborové pole najdete.   

PF

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.83.198 (?)
21.5.2010 11:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...ano, je kolem spousta pestitelu, kteri maji strom a maji zahon a nevenuji se jim a tvrdi o sobe, ze jsou biopestiteli, pysne se pri tom biji v hrud... ale ze zdarne pak siri choroby ze svych neosetrovanych stromu na stromy svych sousedu, kteri se pak snazi choroby v nejake mezi udrzet, at uz ekologickymi nebo ted tolik hanenmi postriky... kdyby se kazdy svemu stromu venoval s peci, jiste by se omezil vyskyt chorob a tim by se omezilo i pouzivani ruznych postriku... uvedu priklad, kazdy zna moniliovy uzeh merunek, kdyby kazdy ze sveho stromu obral mumifikovane plody, ktere jsou zdrojem spor, jiste by se v okolnich zahradach snizil pocet nakazenych merunek, ktere by se nemusely preventivne osetrovat... a jiste by to kvitoval i opravdovy biopestitel, ktery ted kazdy rok musi orezavat a obirat napadene casti sveho bio-stromu. chci-li pestovat bioovoce, koupim si stromek, ktery je vuci chorobam proti kterym se bezne osetruje rezistentni, a nebo ekologicky na svem stromku likvidovat choroby a nebo i decentne chemicky... jinak se akorat stavam skodicem a de facto i siritelem chorob, proti kterym se bude v mem okoli strikat kila fungicidu, pesticidu a jinych cidu... ale ja budu mit dobry pocit, ze jsem preci eko-bio. A proto fandim komukoliv, kdo se snazi dobrat se informaci o tom, jak ekologicky osetrovat, jake rezistentni odrudy sazet, ci jak decentne osetrit sve stromy a rostliny proti chorobam, proste kazdemu kdo o sve stromy, zahony, zahradu pecuje se zodpovednosti nejen svemu, ale i vuci svemu okoli!!!

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.47.95 (?)
21.5.2010 12:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nehledě na to, že v "bio" potravinách je podstatně větší množství aflatoxinů a jiných svinstev (samozřejmě ne ve všech) díky zamoření houbovými chorobami. Navíc si ne/dokážu představit kvalitu plodů stromu, který je po celou dobu vegetace sužován mšicemi a jinými škůdci/chorobami. Nehledě na ochranu rostlin v podobě vypouštění různých fenolických látek do svých pletiv. Je to asi jako když se snaží akácie v Africe otrávit žirafy.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Zahrádkářský kacíř (377) - xxx.xxx.235.249 (?)
22.5.2010 0:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosím vás, vy o tom píšete, jako kdyby bez chemických postřiků strom vůbec nemohl růst.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Mittwoch (221) - xxx.xxx.56.251 (?)
22.5.2010 14:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mohl a roste. Ale já jen tvrdím, že ne všechny biopotraviny jsou zdravější než ty z konvenčního zemědělství. A že hodnota biopotravin (nutriční atd.) je výrazně přeceňována - zejména jejich kvalita. Jsem zastáncem: stříkej, když je potřeba (ne nikdy a ne vždycky a na všechno). Biopotraviny vidím jen pouze jako další složku (minoritní!) z pestré nabídky, která by snad mohla pomoci chudšímu venkovu a ekologické zemědělství snad i zkrášlit krajinu venkova (obnova či zakládání extenzivních sadů apod.).

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.4.236 (?)
6.2.2011 12:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Paní(sl¨) Zdeno posílám zprávu, na broskve proti napadení houbou je velice dobrý prostředek extract z listů českého bambusu (křídlatky české), na 5 broskvoní na zahrádku stačí 100 gr.díák šubrt, subrtoldrich@seznam.cz

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


MIRDA (2678) - xxx.xxx.93.15 (?)
6.2.2011 15:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

o tom jsem teda nic nikdy neslysel..to se jako kridlatka nalozi do sklenice a maceruje se nejakou dobu??

Připojit reakci
   

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.80.164 (?)
29.1.2009 15:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vesele zdravím jak zastánce skromné až nijaké úrody ze zdravotně nezávadných zahradádek, po jejichž sytě zelené travičce bosou nožkou možno projít, aniž by člověku na pokožce vyskákaly nevzhledné fialové pupence. Neméně srdečně však zdravím i jejich odpůrce, pyšnící se metráky výstavních výpěstků, kteří již zajisté netrpělivě připravují svůj bohatý chemický arzenál na prvé předjarní skrápění proti kadeřavosti !

Jelikož jsem broskvoňový začátečník, chtěl bych se zeptat, jestli už náhodou někdo nezkoušel místo postřiku nátěr? Pokud se totiž mají přípravky proti kadeřavosti aplikovat v době, kdy stromky ještě nejsou olistěné, možná by šlo místo rozprašování rizikových chemikálií do okolí stromků snížit tuto plošnou zátěž pomocí štětce, kdy se kapalina aplikuje přímo a pouze na dřevo. Samozřejmě je to podstatně pracnější, ale zejména u mladších stromků by se to takto dalo jistě udělat. Možná se mezi námi najdou tací, kteří jsou ochotni přinést tuto časovou obět a snížit tak chemický atak své zahrady na nejnutnější minimum.

PS : Předem počítám s tím, že za tento naivní příspěvek budu majiteli několikahektarových broskvoňových a nektarinkových sadů poslán do vyměšovací části lidského těla, ale jsou i tací, kteří například jako já mají jen tři stromky (do půdy riskantně vsazené na podzim a tak se celý třeskutě mrazivý leden se třesou strachy, zda na jaře jejich miláčci ožijí). 

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


romila (830) - xxx.xxx.53.50 (?)
29.1.2009 15:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Wimpi, Vy jste ale provokatér!  :-))  Po krásně sytě zelené travičce bez jakéhokoliv chemického ošetření -trávy i okolí- se můžete projít a v případu, kdy se Vám z neznámého důvodu dostane do půdy pod ní úžasný roztoč sametka podzimní, Vám nepomůže ani chemie ani ekologie. Budete se drbat jako "vzteklej" a budete si říkat-kéž bych měl pouze fialové pupence, které se mi nezanítí. Jinak ten nátěr je dobrý nápad, ale lze to možná provést pouze u poměrně mladých stromků. Nedovedu si představit, že bych pomocí štětce natírala vzrostlé stromy-a to mám rovněž pouze 3 broskvoně a nektarinku, nesklízím metráky, ale pod stromy nemám trávu a stříkám za počasí bez větru. Myslím, že postřiky v tomto případu i v dost nízkých koncentracích, při případném dopadu na půdu, ji nezamoří. Tak zdar biozahrádkářům přeje umírněný zastánce chemických postřiků. M.R.

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.136.34 (?)
30.1.2009 20:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Hezký pozdrav Wimpimu.Mám 4 broskvoně, polohu možno označit max.jako okrajovou.Tudíž nejsem žádný velkopěstitel, ani nejsem nikde organizován, jen mně to baví.Samozřejmě, nátěr štetcem by bylo elegantní řešení, ale... Z toho co jsem během let vyčetl o kadeřavosti, té houbě zatracené, je problém v tom, že si pohodlně čeká na pupenu, nacpaná i v té sebemenší skulince mezi šupinami na tu pravou chvíli .Ta nastane při delším stoupnutí teplot nad 7°C.V té době se začíná probouzet broskvoň.Jakmile se pohnou šupinky na pupenu, které chrání budoucí list, houba netěstnostmi proniká hlouběji a hlouběji, až se dostane na zárodek listu, a je to.Proto je třeba první postřik aplikovat při prvním zimním delším stoupnutí teplot.Mezi ty netěsnosti mezi šupinkama pupenu se má šanci dostat jen velmi jemný aerosol.Pochybuju, že se tam postřik dá natlačit štětcem.Možná by bylo lepší udělat gumovou manžetu, hadičkou spojit s kompresorem.Pupen po pupenu obalit, svorkama utáhnout kolem větve a natlakovat.Já ale tak trpělivý nejsem.Hezký večer přeje Pepík.

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.40.255 (?)
1.2.2009 18:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemyslím, že je nutné rvát si na zahradu nějaké podivné chemické sloučeniny, potom je pojídat, stačí to co si koupíme v nádherně vypadajícím ovoci... pěstuju broskve a netarinky, letos to bude 7mý rok, (1 x deset let)dohromady 6 stromů, některé jsou mladší, všechny trpí kadeřavostí, stejně jako sousedovic, kteří je stříkají, nevím, jestli málo nebo blbě ale stříkané i nestříkané stromy vypadají dost podobně, nechci se opakovat, již jsme to tu někde psal dlouze, ale, prostě otrhávám všechny očividně napadené lístky, opatrně abych nevylámal očka..tu a tam nějaké stromu nevadí, na podzim jsou stejně husté koruny, když strom povyroste z původních poupat, začnou tak za měsíc růst listy zdravé, to že ne všechny květy se změní v plody považuji za přirozený výběr, to mi dělají švestky, meruňky, třešně, jablka, každej strom si rozhoduje kolik unese.. ano strom se zeslabí to asi ano, má tedy méně ovoce, to asi ano, ale hlavní problémy bych viděl v nedostatku včel, jarních mrazících a v suchu, jednu broskev budu letos zachraňovat život, ale proto, že blízko ní asi metr a půl mám dva obrovské keře (4 rok cca 3x3metry komule Davidovy kvůli motýlům, je jimi přes léto nádherně obalena, starší jabloň no a když se skoro celé léto zapomene zalít tak pak broskev asi třetinová nejmladší v okolí straších stromů trpící suchem má problém. Pokud mi něco snižuje množství sklizně výrazně, pak jsou to vosy a mravenci, vosa nakousne a pak již jen vidím zástupy mravenců vos, much, kterí společnými silami dokážou sklidit téměř vše, nic proti, kdyby si vzali 10%...ale to stačí obalit nějakým hadrem aby se k tomu vosy nedostaly, jenže obalte celej strom hadrem,...možná so řeknete že je to dost práce, lístky z broskve obrat, ale když dělám něco náročnějšího, pak je to docela i relax..  jo musí Vás to bavit a nebo tam můžete naprad kdejaký jed, nevím jestli to tak jde dělat věčně, ale na rozdíl od strříkajících sousedů, kterým stromy broskví umíraj a sázejí stále nové, já mám všechny. (spíš jim schnou..)Je pravda, že to chce také štěpařským voskem zamazat a zamazávat rány, než jsem to pochopil, jeden strom jsem nechal 3 roky napospas a má na kmeni velký prostor po ráně sekačkou, kde se sloupla kůra skoro půlka na obvod, ale po zásahu voskem se nádherně rána zahojila a ze všech stromů překvapivě plodí nejvíc..

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.80.164 (?)
2.2.2009 18:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ahoj Pepíku. Tebou popsaná teorie o " tlačném pronikání aerosolu do hlubin pupenů" a "pronásledování darebné houby až sem" je opravdu zajímavá. Já teda nejsem odborník, ale myslím si, že když je pupen mokrý, tak je mu jedno, jestli se to na něj sneslo z postřikovače a nebo to steklo ze štetky. Dokonce si jako netechnik troufám tvrdit, že když dostatečně namočím štětec, tak na větev přenesu úplně tolik kapaliny jako když jí postříkám. Je to takové množství, kdy už kapalina začne sama stékat. Prostě větev musí být pořádně mokrá. 

Dále si myslím, že když už má někdo tu trpělivost, aby ze stromu napadeného kadeřavostí othával lísteček po lístečku, mohl by to zkusit preventivně s tou "štětkou".

Ten Tvůj nápad s hadičkou a kompresorem ale určitě zkusím. Akorát si nevím rady s těma svorkama - mám strach, že některý pupínek ulomím. 

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.176.18 (?)
2.2.2009 23:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, někde jsem četla, že v biozahradě se dá broskev proti kadeřavosti stříkat i směsí mléka a vody. Bohužel si již nepamatuji přesný poměr (1:1?), ale mělo se stříkat 1x týdně zhruba 4 týdny.

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.88.201 (?)
8.2.2009 22:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jen tak mimochodem Bordeauxska jícha je roztok CuSO4 do kterého se přidáva vapenné mléko k vůli přilnavosti na stromě nebo na listu.Měd v síranu mědnatém je dvojmocná, jejiž jedovatost je velmi malá.Kdežto u přípravků na bázi jednomocné mědi je jedovatost i nekolik set krát vyšší.
Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.7.210 (?)
9.2.2009 0:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Reakcí obou složek vzniká hydroxid měďnatý, (pokud se nemýlím).Který je fytotoxický jak čert a snadno působí poleptání pokožky. Z obou důvodů je nutné B. Jíchu velmi významně ředit. Jakýkoli moderní fungicit je proti jíše bezpečné cukrátko pro děti...

Úsměvné používání měďnatých iontů v biozemědělství vede k tomu, že některé plodiny by se pomalu vyplatilo prodávat do sběru.

Je samozřejmě volbou kohokoli zda používá chemii, nebo ne. Nicméně jen okrajově související poznámka - hlad po bioplodinách v západní Evropě vede k tlaku na producenty ve třetím světě, převážně Africe. Výsledkem je extenzivní hospodaření s nízkou produkcí potravin i pro samotné pěstitele. Výživoví odborníci jízlivě upozorňují, že biopotravin chtiví Gertruda a Helmut svým lifestylem zabijí vyhladověním několik malých černoušků ročně. (Ale ti umírají nyní hlady a nikoli díky jedům v potravinách za šedesát , sedmdesát let).

Pěkné konsekvence...

Samozřejmě, že tuzemský pěstitel biopotravin nikoho nepoškozuje..

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.70.100 (?)
10.2.2009 13:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vaše "chemická" kvalifikovanost je odhalena:

"Jakýkoli moderní fungicit..."

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.166.66 (?)
11.2.2009 9:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Máte pravdu, omlouvám se za hrubku, měl bych překlepy kontrolovat. Nicméně na smyslu sdělení to nic nemění. Pokud máte jiný názor, připravte jíchu a opláchněte si s ní, třeba ruce!

PS. Dojde opět na TANKY?

Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


tomast (563) - xxx.xxx.7.86 (?)
9.2.2009 9:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dvojmocná měď je (pro rostliny)  sakra toxická! Proč si myslíte, že se sype do bazénů? Protože to je jeden z nejefektivnějších přípravků proti řasám.

O chem. reakcích v jíše jsem tady psal před 14 dny.

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.141.225 (?)
9.2.2009 14:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Chci poprosit autora pod přezdívkou „Chemický Alí“ o referenci na „výživové odborníky,“ resp. na jejich práci (předpokládám vědeckou studii), která ukazuje na souvislost ekologického zemědělství a mortalitou ve třetím světě. Navíc by mně skutečně zajímalo, kde jste přišel na spojení „extenzivní hospodaření“ s „nízkou produkcí potravin“ ve spojitosti s biozemědelstvím. Upřímně – mně se to zdá jako blbost.
Ráda bych také napsala, že mám-li volit mezi bramborami českými z konvenčního zemědělství a bramborami „bio,“ třeba z Argentiny, koupím ty české. Protože mi připadá, že v důsledku je to pro prostředí šetrnější. Ale doufám, že českých biopěstitelů bude přibývat a většina zeleniny se dá koupit v biokvalitě už i u nás.
Zdena

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.172.36 (?)
9.2.2009 19:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Zdravím, mně se osvědčilo křen, česnek, pelyněk černobíl, máta a brutnák. Plus spousta dalších plevelných rostlin, hadi ještěrky, hmyzíci a zpěváčci. Zásadně nestříhám a zatím jeden až dva listy na pěti leté broskvoni. jsem cca 400m.n.m SČ. Podrost pod broskvoní nesekám, pouze někdy něco utrhnu ke spotřebě. Zajímalo by mne co mají pod broskvoní ostatní. A jak se těmto rostlinám daří. Případně jaká se Vám osvědčila kombinace. Děkuji Tikoník
Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.7.210 (?)
10.2.2009 9:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No, o víkendu dám dohromady prameny, ale jen na okraj, "něco si myslet", bez pramenů a na základě VÍRY často znamená H... vědět (Cituji oblíbeného přednášejícího z dob studií na VŠ.

Ono to má logiku - pokud byste se věnovala profesionálně chemii a zajímala byste se i o jiné věci,  zjistila byste (má to logiku i dějinnou), že zatímco tisíce let lidstvo bojovalo s chronickým nedostatkem potravin (které se po tisíce let pěstovaly ála bio :-)))), pouze docházelo ke šlechtění a vzniků nových kultivarů,  tak díky nasazení chemie došlo ke skokovému zajištění NADPRODUKCE protravin.

Ale ať mne neúkolujete jako školáka, také se zasnažte - o výnosech v biozemědělství si chvíli hledejte například na serverech EU, a nebo na serveru spolkového ministerstva pro zemědělství, přečtěte si něco o dotačních titulech pro ekozemědělce a o tom s jakými výnosy je úřad spokojen (ve srovnání s intenzivním moderním hospodařením je to někdy i zlomek). Ale ve Spolkové republice má kdo (rozumějte úřad) biopotraviny zaplatit a zadotovat (no ve finále to zamáznou daňoví poplatníci, i ti co jí běžné potraviny). za to v Africe je zemědělec v..., odpusťte expresivní tečky, ale skutečně mne bere, že n ěkde chcípají lidé kvůli omezenosti nějakého šogora v Evropě. Kupovat biopotraviny vyprodukované ve třetím světě (je jich většina) je stejná oslovina, jako koupit si ve třetím světě na dovolené ručnětkaný koberec a pak doma u televize nadávat na dětskou práci tamtéž.

Oni producenti potravin ve třetím světě nemají moc šancí - pokud pěstují intenzivně, bohatý sever jejich produkci nechce, pokud pěstují extenzivními metodami (rozuměj, me bio), které v minulosti, ani v současnosti nebyly schopné zajistit dostatek potravin, vyprodukují málo a navíc tyto potraviny jsou logicky drahé,  a tak si člověk v Evropě, nebo USA pochutná na bio potravinách a černoušci chcípnou hlady.

Asie na bioprodukci zvysoka kašle a díky tomu je nejenom soběstačná, ale dokonce ve většině případů potraviny vyváží.

O blbosti je dobré psát, až když si spočítáte kolik je dvě a dvě.

Nemám nic proti biopotravinám, jen by neměly být a. v Eu dotované (max. srovnatelně s ostatním zemědělstvím)  a spotřebitel, který je chce by za ně měl patřičně zaplatit. 

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.80.164 (?)
10.2.2009 13:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Sleduji s obdivem, jak se tato diskuse začala ubírat cestou vědeckých pojednání a filosofických úvah o vyhladovění třetího světa. Hm, zajímavé! Nicméně bych rád upozornil na to, že zakladatelka této diskusní větve žádala konkrétní informace ZEJMÉNA o "REZISTENTNÍCH ODRŮDÁCH a o zkušenostech s nimi". Bohužel, o tomto jsme se tady dosud nedočetl ani Ň.

A protože mě zajímá totéž (a možná i jiné čtenáře) prosím, pokud je to možné, abychom se pokusili zařadit zpátečku a navrátit se k tématu.

(Pokud však je vztah intenzity afrického hladu a intenzity hnojení evropsko-unijních polí pro někoho tak moc důležitý, prosím, aby si založil na toto téma samostatnou diskusi. Omlouvám se a děkuji).

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
10.2.2009 14:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já nevidím nic špatného na úvahách o čemkoli.  Proč hned zařazovat nějakou zpátečku? Chcete-li někdo odpovědět zadavatelce ohledně odolnosti odrůd, klidně může. Příspěvky uhýbající od tématu, jsou poučné i zábavné. V podobném zabíhavém duchu jdou ostatně všechny delší témata na fóru. Mně se náhodou příspěvky "bioskeptika" Alího líbí. Nemusím se všemi souhlasit, ale vyjadřuje se fundovaně, srozumitelně a nemění názor. Budeme-li se přísně držet prvního dotazu, vlákno skončí třetím příspěvkem.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


romila (830) - xxx.xxx.53.50 (?)
10.2.2009 15:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Souhlasím s p. Vysloužilem-proto je to FÓRUM, aby se mohly číst a posuzovat různé názory a příspěvky. Navíc, zadavatelka vyzvala p. Alího k odpovědi. Toho se chci rovněž zastat, protože nejde koukat na tutéž věc-téma-pokaždé pouze z jednoho úhlu. Obrazně: nekoukáme pouze rovně, ale naše zorné pole bývá širší, min.ještě vlevo a vpravo. Někdy není špatné vzít v úvahu i zdánlivě nesouvisejíci věci či témata. M.R.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.136.34 (?)
10.2.2009 19:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Řadím zpátečku:1- broskev kterou nenapadne kadeřavost se mi na netu najít nepodařilo.(Bohužel)2-vlastní zkušenost je, že když neprovedu postřik, nebo provedu špatně, hořce zapláču.Nejen nad úrodou, ale i nad stavem stromu.To, že mu v plné vegetaci opadá většina listů asi není to pravé.3-že někdo pěstuje bez postřiků a má jen minimální problémy.Možná že v lokalitě převládá topení hnědým uhlím, exhalace obsahují síru.Pepík

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.80.164 (?)
11.2.2009 0:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro pana Vysloužila : Pokud by byl během tří příspěvků nastolený problém funfovaně vysvětlen a vyřešen, nechť vlákno klidně skončí. Myslel jsem, že toto diskusní fórum bylo založeno kvůli tomu, aby ti zkušenější mohli předávat svékonkrétní zkušenosti a rady nám nezkušeným. Nač planě plkat a mlátit prázdnou slámu? Věřte, že je nepříjemné pro jakéhokoli tazatele, když založí dotaz se svým palčivým problémem a ten nezodpovězen je hnad na začátku zalomen následujícími odpovídateli a diskuse je odvedena úplně někam jinam.

Pro paní Romilu : Že souhlasíte s panem Vysloužilem všichni víme, nemusíte to snad psát pod každý jeho příspěvek... děkujeme.

Pro pana Pepíka : Máte pravdu. Nejnižší až banální výskyt kadeřavosti na území ČR byl zjištěn na návětrné straně tepelných elektráren. Úplně nulový výskyt byl zaznamenán, vlastně nezaznamenán v bezprostředním okolí podniku MĚĎ Povrly a.s..

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Chalupář (300) - xxx.xxx.118.125 (?)
11.2.2009 0:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V jízlivých a ještě jízlivějších komentářích lze na libovolné téma (mj. "broskve a kadeřavost") pokračovat donekonečna.

K tomuto tématu můžu říct z vlastní zkušenosti tolik, že jsem v posledních dvou letech sledoval na vlastní oči zánik jedné chemicky neošetřované broskvoně (vysvětlovat proč jsem ji neošetřil fungicidem by bylo na dlouhé lokte). Sklizeň během dvou sezón, ve kterých se nebývale šířila houbová onemocnění, klesla na zhruba čtvrtinu, plody byly poloviční a původně poměrně vitální strom zřejmě začne během letoška definitivně umírat, protože zahrada nadobro změnila majitele.

Není to veselý pohled.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.70.100 (?)
11.2.2009 12:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ale ono nejde o nějakou chybu pěstitele. Paradoxně podle některých údajů je masívní nástup houbových chorob způsobený právě zlepšením životního prostředí. Elektrárny jsou odsířené, část je z jádra.V zemním plynu síra není a v automobilových palivech je jí málo. A padlí a jiné houby vesele bují. Taky se jim to líbí.

Podle mne žádné biozemědělství není možné. Vezměte jen výrobu brambor a mandelinku bramborovou. A domysleme to trochu detailněji, se všemi souvislostmi.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
11.2.2009 7:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To, co je pro Vás, p. Wimpi, prázdná sláma, je pro jiné diskutující zajímavé a inspirující. Alespoň podle počtu příspěvků lze usuzovat. Naopak palčivý problém - jak najít rezistentní broskvoň - lidem na fóru až tak palčivý nepřipadá. Kdo chce ovoce naprosto bez postřiků, má nekonečné možnosti ve výběru jablek, třešní,  jeřabin, rybízu...
   Nemám nic proti Vaší upřímné touze vyhnout se postřikům a najít odolnou broskvoň, ale nelíbí se mi učitelský tón, kterým radíte, co a o čem by měl kdo psát. Formulace typu: "Neřekl jste to, co chci slyšet, tak nemáte právo mluvit...", to už tu bylo.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.166.66 (?)
11.2.2009 9:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Drahý Wimpi,

První odpovědí jsem jasně, stručně a věřím, že explicitně popsal "kdo je to ta Jícha, co dělá a kde bydlí", a proč je dobré se jí vyhnout. Jistě se mnou budete souhlasit, že je iracionální pracovat s nebepezpečnou chemikálií jen proto, že byla díky POLITICKÉ KOREKTNOSTI, týkající se společenských konvencí ve smyslu "biopotraviny a jejich pěstování" označena jako "PŘÍPUSTNÁ".

Vlastní definice "Biopotravin" je čistě politického rozměru. (Skutečnou biopotravinou by bylo též možné nazvat geneticky rekombinantní kultivary, které bez chemie dokáží odolat většině nemocí a parazitů)

Zároveň jsme si dovolil krátkou doušku o tom, jaký dopad má lifestylová ideologie uplatňovaná v EU a USA na dožití lidí ve třetím světě, pokud nemají silnou centrální vládu. Tazatelka chtěla odpověď, dostala jí. Nejsem Wimpi pseudohumanista, jenom si myslím, že nepříjemné pravdy je dobré říkat a nezavírat před nimi oči.

Podotýkám, že nejsem zahrádkář ženoucí se za extrémními výnosy, zahradu mám odpočinkovou, broskev (krásnou a chválenou sousedy i sadařem, který jí prostříhává) mám jen jednu. Chemii používám zřídka, leč razantně a snad pouze víc hnojím borůvky :-)).

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


romila (830) - xxx.xxx.53.50 (?)
11.2.2009 11:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Wimpi, proč píšete za sebe v množném čísle? Nebo se Vám taky nezdá úplně vhodné kritizovat příspěvky druhých-v tomto případu částečně můj- a zároveň doporučovat, co mají a nemají psát a k čemu se vyjadřovat či ne a taky jak?! Nedoporučuji Vám "prázdné plkání" přeskakovat, ale zároveň to je jedna z možností, jak se mu vyhnout Při své reakci jste opominul větu, že pí zadavatelka vyzvala p. Alího k odpovědi. V čem je tedy problém? M.R.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


tomast (563) - xxx.xxx.244.15 (?)
11.2.2009 11:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nedá mi to, abych taky nezareagoval. Máte-li jistý stupeň chemického vzdělání,  pak argumenty biopěstitelů o tom, že jícha je povolená a Kuprikol už ne, jsou přinejmenším úsměvné a s menší mírou tolerance bych jako "prázdné plky" označil právě je.

Toxikologie je vědní disciplína, která je velmi nedůsledná (bohužel). V řadě případů si nevidí na špičku nosu (bohužel) a jevy vysvětluje velmi izolovaně (díky tomu je ostatně snadno zneužitelná). Teprve zasazením určitých jevů do šiřších souvislostí je možné věci ukázat ve spávném světle. Poznámka Alího o třetím světě je proto zcela na místě.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.80.164 (?)
11.2.2009 11:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vážený pane Vysloužile. Myslím, že každé volně přístupné diskusní fórum si žije tak nějak svým vlastním životem. Když některé návštěvníky trápí nějaký problém a tak jej zasadí do diskuse a čekají na pokud možno fundované reakce a rady. Pokud tento problém zaujme, začnou pod ním narůstat další a další příspěvky. Někteří přispěvatelé píšou k věci, někteří přispěvatelé mají tendenci odbíhat a někteří, neuspokojení, mají zase tentenci vracet téma do původních kolejí. Nevidím na tom nic špatného ani nepřirozeného. Konkrétně Vaše příspěvky a názory považuji za velice cenné a proto si jich velice vážím.

(A nyní bych se vůbec nedivil, kdyby mě někdo sprdnul za to, že tlachám a nevěnuji se té proklaté kadeřavosti).

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
11.2.2009 13:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nechtěl jsem se Vás p. Wimpi dotknout, cením si slušnosti a úrovně Vaší komunikace i přesto, že se pár diskutujících obrátilo proti Vašemu dobře míněnému, ale emotivněji formulovanému příspěvku se zpátečkou.
   Vzpomínám na nebožtíka tchána v Uh. Hradišti, jak pěstoval 3 brosvoně. Ač lesní inženýr, postřikovač doma něměl, umělá hnojiva taky ne. Broskve řezal tak 1x za 5 let - jen to co uschlo. Odrůdy byly: Redhaven, Starking Delicious a ta třetí, původní název odrůdy je lhostejný, neboť ta zmrzla a nadále rostla a plodila semenná podnož. S kadeřavostí tehdy (před 25 lety) velký problém neměl, choroba byla patrná jen v některých letech. Víc mu vadilo usychání větví a klejotok.  Nejzdravější a nejdéle vydržela ta podnož plodící drobné chlupaté, zelené nahořklé plody, hodící se na kompot. Nepamatuji se, že by kadeřavostí významě trpěla. Zbylé dva stromky živořily, i když během krátkého života nějaké plody, poměrně dobré, občas zarodily. Tchán to komentoval lakonicky - tady se broskvím nedaří a nikdy nedařilo.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.80.164 (?)
11.2.2009 12:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Paní Romilo, odpovídám Vám pouze ze slušnosti, neboť po mně žádáte vysvětlení. V té stručné prosbě, kterou jsem Vám včera odresoval, jsem sdělil vlastní názor na Váš specifický způsob komunikace. Svůj názor jsem připojil k názoru dalších, kteří zde na stejné téma s Vámi v minulosti již korespondovali, ale ke své smůle volili poněkud nešetrnější výrazové prostředky vůči Vám než já a proto byli brzy po uveřejnění jejich příspěvky správci fóra odstraněny. Mně se však ještě před jejich odstraněním dva z nich podařilo zachytit a to sem nechodím zdaleka tak často, jako Vy. Proto jsem si dovolil své upozornění a prosbu podepsat "děkujeme", tedy v množném čísle.

V záležitosti "že paní zadavatelka p. Alího vyzvala k odpovědi" jsem s Vámi nediskutoval z toho důvodu, že jste měla pravdu. Necítil jsem tudíž potřebu to nijak zpochybňovat ani dále rozmělňovat. A necím ji ani nyní. 

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.141.225 (?)
11.2.2009 18:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím všechny,

přidávám se k hlasům více se držet tématu. Zároveň chci napsat, že na příspěvek o třetím světě jsem reagovala i přesto, že se netýká původního tématu - směšovat úmrtnost v Africe s ekozemědělstvím mi připadá nemístné. S přispěvatelem ale souhlasím v tom, že pěstování biopotravin ve třetím světě, které se dovážejí k nám, moc ekologické není (na druhé straně kupujeme spoustu potravin, které taktéž vyprodukoval třetí svět a bio nejsou). Abych uzavřela s ekozemědělstvím – i přes nižší výnos dostane zemědělec vyšší cenu, byly iniciovány různé rozvojové programy a především – toto hospodaření je trvale udržitelné. A to si i myslím, že cenu má.

S broskvoní - Já sama jsem se nakonec rozhodla pro broskvoň Amsdenovu. při hledání metod proti kadeřavosti jsem si také uvědomila, že jsem dosud nikde broskve (plody) v bio kvalitě prodávat neviděla (žila jsem nějakou dobu i v zahraničí, kde byla nabídka jinak velmi široká). Takže skutečně se broskve asi moc v ekozemědělství nepěstují.

Zdena

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.166.66 (?)
13.2.2009 11:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Odpusťte, ale zmínka o tom, zda je názor "místný" či "nemístný" má opět podobu politické korektnosti.  Dobře jste definovala, že ekopotraviny jsou dražší při výkupu, nicméně afričan takto pěstující sice dostane o něco více peněz, ale rozhodně to bude procentuální zlomek toho, co zaplatíte Vy v obchodě s biopotravinami. (mezio producentem a Vámi bývá i více než šest prostředníků...) Takový je běh světa... Tlak, který jej nutí produkovat bio nevytváří rentabilitu, a paradoxně by pro něj bylo výhodnější pěstovat konvenčně, větší objem. Navíc takto (konvenčně) vyprodukované potraviny jsou dostupné cenově i pro domorodce, kteří sami nic nepěstují (na ty jste zapoměla..) 

Pokud by Afričané sáhli po rekombinantních potravinách (jako Asie), byli by na tom ještě lépe než při užití konvenční chemie. Dokáží vytvořit i významné přebytky, které by ale nemohli vyvážet do ekoteroristy  ideologicky zpracované Evropy, což by nebyl takový problém, protože USa a Asie podobným věcem nepodléhají. 

Omlouvám se, jsem pragmatik, vytvářet si názor i na zěmědělskou problematiku na základě informací, které mají charakter TEISTICKÝ a nikoli racionální je poněkud luxusní záležitost.

Připojit reakci
   

Broskvoň v biozahradě


Vladimír Mahr (68) - xxx.xxx.1.194 (?)
11.2.2009 20:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám malou zahradu a proto pouze dvě broskvoně. Jsem okres Frýdek-Místek. Když jsem začínal s broskvoněma před 30-ti lety tak jsem neměl o tom páru a koupil dva stromky red haven. Zasadil je na jižní stranu hned za barák. Měl jsem strach aby nevymrzaly. Když chytily kadeřavost, tak jsem nevěděl co se děje a pouze trhal listy. Jelikož jsem měl v době kadeřavosti plnou žumpu a potřeboval se zbavit obsahu tak jsem jí pod tyto stromy vypumpoval a ty se zachovaly tak, že napadené listy zežloutly a strom je shodil. Tím se zbavil kadeřavosti. Každý rok jsem měl obrovké plody na úrovni plodů z Bulharska báječné chuti. Nevěděl jsem, že broskvoně potřebují pořádně na zimu zalít a tak se mi stalo, že jednu zimu po sedmi letech úrody uschly. Koupil jsem nové, taktéž odrůdy red haven a zrekonstruoval barák. Už nemám místo na jižní straně a musel je dát na západ pozemu. Každý rok je brzy na jaře jednou postříkám sulkou a zalévám vodou tentokrát z čističky. Kadeřavost mají a část napadených listů shazují. Dotrhávám je ručně. Plodů je mraky až se láme koruna ale už nejsou tak velké jako byly. V té vodě z žumpy byla nějaká látka jejíž obsah ve vodě z ČOV je podtatně nižší ale i tak to částečně funguje. Nějaká vazba tam je. Kdo rozumí chemii bude vědět proč.   

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.136.16 (?)
12.2.2009 10:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nechci být šťoural, ale zalívat ovoce nebo zeleninu žumpou není zrovna BIO kvalita.Celý život jsem na venkově a pamatuju 4 druhy záchodů (myslím tím cíleně stavěných, nikoliv nouzák v křoví za autobusovou zastávkou).

1)dřevěná kadibudka na kraji hnojiště nebo zahrady.Když množství fekálií bylo neúnosné, vykopala se vedle nová díra, kadibudka se poponesla, stará díra zaházela.

2)zděný záchod ve stodole s betonovou jímkou, naplněnou vodou.Představa odvozu obsahu fekálním vozem je reálná, ale něco to stojí a "co je doma to se počítá".Nejmenší zlo bylo vyvezení do jámy naplněné listím a zaházení.Ovšem našli se i pěstitelé, kteří tím pohnojili brambory, řepu pro králíky, i zeleninu.

3)záchod v domě a septik, tuším s 3 vyhnívacími komorami.K fekáliím se přidaly prášky na praní.Bezfosfátové prostředky jsou v kurzu několik posledních let.Voda odtekla trativodem na zahradu.do příkopu, nebo posloužila k zálivce.Pak zbyl hustý sediment-jako v 2)-co je doma, to se počítá.

4)veřejná kanalizace-z hlediska zahrady no problem.

Občasný postřik stromu, přihnojení listovým hnojivem je ve srovnání se zálivkou odpadními vodami to pravé BIO.Obávám se, že si příliš idealizujeme ty staré krásné časy na českém venkově, kdy vše probíhalo v souladu s přírodou.Vzpomínky se nám zúžily na pruhovanou duchnu u babičky.Též vzpomínám jak moji rodiče byli obdarováni celerem od jednoho takového pěstitele.Normálně narostly bulvy velké jako cibule, tyto byly jako dětská hlava.Uvnitř duté, vyplněné jakousi vatou a ta žumpa tam byla cítit.Já bych se zálivce ovocných stromů obsahem žumpy vyhnul.I ta ČOV by si zasloužila udělat rozbor.Voda by se spíše hodila do vyhnívacího jezírka s rákosím, jako mají kořenové čističky.Rákosí je též hezké a nejí se. Jestli máte někdo jiný názor..?Pepík

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


tomast (563) - xxx.xxx.244.15 (?)
12.2.2009 11:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

pane Pepíku, zase se pěkně vzdalujeme od tématu !

močůvka a vyčištěná voda z ČOV to je nebe a dudy.

Stejně tak je podstatný rozdíl,  skončí-li trocha močůvky v zimě pod stromy nebo na kompostě (tzn. s ovocem do kontaktu nepřijde), nebo že se s ní za vegetace pohnojí celer či jahody (takhle mimochodem vznikla jedna epidemie žloutenky na Slovensku.

Na vesnici nežiju (leč mám tam přes 30 let selskou usedlost), do žumpy svedený suchý záchod (dnes už jen historický relikt), chlívky a maštal (ta dneska neexistuje).  Pamatuji dobu, kdy sedláci v zimě žumpovali louky, aby bylo v létě co sekat...

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.136.16 (?)
12.2.2009 11:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, máte pravdu, vzdalujeme se tématu.Ale močuvka a obsah žumpy není v končinách kde žiju totéž.Pokud by se potvrdilo, že se s kadeřavostí dá bojovat takovýmto způsobem, zítra vezmu krumpáč a předělám kanalizaci.Kdybyste jen tušil, jak mně ta kadeřavost s... Pepík

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
12.2.2009 12:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já myslím, že ta dřevěná kadibudka na kraji hnojiště nebyla ještě to nejhorší. Když se fekálie (objemově v zanedbatelné menšině) smísily s hnojem hospodářských zvířat, a rostlinnými i kuchyňskými zbytky a prodělaly kompostovací proces, staly se vcelku kvalitním hnojivem. 
   Vyvážení jímky přímo do zahrady je ovšem hnus

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.70.100 (?)
12.2.2009 13:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Hnus. A hnůj není hnus? Problém fekálií je, že obsahují chlór a tuk. Jinak jde ve všech případech o hovno. To se dá eliminovat kompostováním a hnojením na podzim. Nějakých choroboplodných zárodků bych se nebál, pokud jsou to naše (mé rodiny) produkty a nikdo z rodiny není bacilonosič. Nicméně práce s tímto "produktem" je poměrně nepříjemná, takže záleží na zvážení každého, kdo to potřebuje řešit.

Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.77.39 (?)
12.2.2009 20:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nu, já tedy rozdíl mezi čerstvými (zejména lidskými) fekáliemi a uleželým hnojem vidím dost velký, a to jak z hlediska hygienického, tak v otázce vhodnosti a biologické dostupnosti jako hnojivo pro rostliny.

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


Chalupář (300) - xxx.xxx.118.125 (?)
12.2.2009 21:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Někde jsem viděl srovnávací tabulku obsahu různých prvků v různých druzích fekálií. Možná v knize "Chemie na zahrádce", vydalo SZN někdy v 80. letech.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
12.2.2009 21:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nejde ani tak o obsah prvků. Čerstvé fekálie obsahují nerozložené tuky, nestrávené zbytky i řadu potenciálně nebezpečných mikrobů.
   Dobře vyzrálý a uležený hnůj nadšenému zahradníkovi při rozvážení téměř voní, fekálie ani při největší snaze...

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.70.100 (?)
13.2.2009 7:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

O té vůni by se dalo polemizovat. Jako osvezovac do pokoje bych si to ja asi nedal, ale proti gustu... Ja mam na mysli miru hnusnosti tech produktu. Fekalie hnusne jsou, hnuj neni? Ztraci se tam racionalita. Kdyz porovnate zkompostovane fekalie z rozlezelym hnojem, jaka bude mira hnusnosti obojiho? Ale porovnat zahradnickou hodnotu tech materialu, to ma podle mne smysl. Opakuju, ze asi vyhodnejsi je to nechat vycucnout. Ale komu to nevadi, nebo se mu nechce utracet za hovno, nebo ho to bavi, muze to zpracovat a nic strasneho pri tom nehrozi.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.33.160 (?)
13.2.2009 11:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já bych rozlišoval mezi odpadem z žumpy a naakumulovanou vyčištěnou odpadní vodou za ČOV.  Petr

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.94.12 (?)
13.2.2009 11:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak, pravda, o míře hnusnosti jsem neuvažoval, asi to nebylo správné slovo. Nejspíš jsem měl říci, že čerstvé fekálie přímo k rostlinám bych nedával, z hygienických i etických důvodů. Prostě mám pocit, že zahrádkář, když napíchne na vidle kvalitní rozleželý hnůj, tak se mu nenavalí tak jako když vybírá žumpu. 
   Samozřejmě souhlasím, že je lepší oželet těch pár deka živin a svěřit jímku hovnocucu.

Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.166.66 (?)
13.2.2009 12:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předpokládám, že jiná situace je s "aktivovaným kalem " z ČOV, nicméně obsahuje velké množství N a nejsem si jistý, zda by takové hnojení nemohlo stromu ublížit. 

Čistírenské kaly lze kompostovat, nejsou -li průmyslově znečištěné.

Připojit reakci
   

Broskvoň v biozahradě


Vladimír Mahr (68) - xxx.xxx.1.194 (?)
12.2.2009 20:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Máte i nemáte pravdu. Tak se kdysi žilo na vesnici, že v obci kde nebyla kanalizace se žumpa vyvážela na zahradu. Byl to estetický humus ale do týdne se rozložil a hned zmizel. Voda z ČOV je vizuálně úplně čistá, pouze se nezbaví pachu močoviny. To, že strom po zalití touto vodou shodí npadené listy kadeřavostí znamená, že v té vodě je nějaká látka, která kdyby se přidala k zálivce podpoří strom k tomu aby napadené listy shodil. Zda je to větší nebo menší svinstvo než postřik nevím, nejsem odborník ale chtěl jsem tim říci, že tu bude nějaká souvislost.  

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.160.65 (?)
13.2.2009 9:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosím Vás, z čeho jste vydedukoval, že strom to nemocné listí shodil po Vaší specielní zálivce? Já mám broskve od r. 1990 a když jsem dříve kadeřavku neukočíroval, tak strom samozřejmě nemocné listí shodil sám, bez hnojení. Navíc si myslím, že hnojení má vliv na kadeřavku pouze tím, že strom je v lepší kondici a tak se ponemoci lépe vzpamatuje.

Na samotné onemocnění vliv nemá pražádný. Bohužel, zbývají pouze v pravou chvíli provedené postřiky. 

Jadrný

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


Jaroslav Pavlíček (126) - xxx.xxx.25.187 (?)
14.2.2009 16:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Musím říct že po přečtění posledních deseti příspěvků jsem se velice pobavil, a málem poprskal klávesnici. Ono taková recyklace potravin krom své vtipnosti přináší i svá úskalí

Co se týče hnojiv, během války Severu proti Jihu v Americe docházel jedné straně dusičnan draselný pro výrobu střelného prachu, a tak si pomohli tak že rozkopávali staré kadibudkové jímky a dusičnan vyvařovali z tohoto materiálu.Muselo se jednat o velice voňavou práci. Nesporný hnojivý účinek tedy fekálie mají, na venkově se to před několika generacema používalo.Problém byl už tehdy a to hlavně co se týče parazitů jako tasemnice atd.Dnes tento matroš obsahuje navíc zmiňované cizí chemikálie z čisticích prostředků.Navíc naše nosy jsou už ušetřovány dřívějších hygienických návyků, kdy se lidé myli jen když se spletli.:-)Nicméně Krize je krize a jak bude v obchodě 1kg ledku stát 100 korun tak si koupím velký kotel a půjdu vařit:-) chudáci sousedi.

Broskvoň je poměrně náročná na dusík a spíše bych, narozdíl od pana Mahra, viděl účinek močůvky jako hnojivý než kurativní.

Osobně močůvku používám a nemůžu si ji vynachválit.Přihnojuju 4krát za vegetaci a jsem v klidu. 

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


Skála Pavel (336) - xxx.xxx.161.138 (?)
16.2.2009 19:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Paní Zdeno B. vidíte co jste způsobila, ale myslím, že vám nikdo neodpověděl na požadavek doporučené odrůdy. Amsdenovu pěstuji už třetí generaci. Nenechte se zarazit hodnocením bělomasá, těžko odlučitelná od pecky. Není zcela odolná kadeřavosti. Jen odolnější. Až ji ochutnáte dokonale zralou přímo ze stromu poznáte, že ona hodnocení nejsou pravdivá. Broskve k dobré vegetaci potřebují obdělanou půdu, nikoliv trávník a už vůbec ne křen. Přihnojovat můžete kompostem, který z jara stačí zapravit okopávkou. Případně kadeřavé listy včas otrhat. Broskev to snese a brzy se znovu ozelení. Další odolná odrůda je "Marta" - původně prastarý Duryňský semenáč, který prošel ozdravným procesem ve šlechtitelství. Plody má drobnější, na pohled méně lákavé, ale voňavé a velice chutné. Navíc její pecky mají dobrou klíčivost a dají se použít pro množení podnoží. U nás nejvýkonnější je odrůda Envoy. Nemůžu říct, že by byla nějak odolná ke kadeřavosti, ale je výkonná a chutná. Zhora jste psala o tom, že chcete broskev vsadit ke zdi. Broskve potřebují polohu nad mrazovými kotlinami a hlavně na vzduchu aby ranní rosy rychleji osychaly. To místo u zdi si šetřete třeba pro meruňku, nebo révu. Zdravím!

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.104.77 (?)
18.2.2009 16:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ať si kdo chce co chce říká - já to jednou týdně kolem počůrám. Broskvoň roste jak divá, kadeřavost i bez chemie minimální (těch 50-100 listů utrhnu), plody krásné, zdravé (do doby než se na ně vrhnou vosy a chránění sršáni). Trávu to kolem kmenu vypálí. Zápach z toho, když se zalévá (v době sucha vodou ušetřenou za splachování) anebo když zaprší tak taky není (než se začne rozkládat na amoniak tak si na tom broskvoň pochutná). Co chcete víc - herbicid a hnojivo v jednom - a zadara 

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.240.22 (?)
6.12.2009 9:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

starej osvědčenej postup, dělám to taky tak, máme vědčí zahradu, tak to ani nestíhám...

viděl jsem hezkej pořad s jakousi enviromentální socioložkou, dobrý poučný..závěr pořadu byla myšlenka tuším, kdo nepochopil význam hnoje a kompostu pro zahradu, nepochopil život, no a význam moči je úplně stejný, vzhledem k tomu, že dochází fosforová hnojiva tak myslím že čurajících velmi přibude...

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


Miloš Vysloužil (11138) - xxx.xxx.61.6 (?)
6.12.2009 16:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Moč obnsahuje převážně dusík a draslík. Fosfor taky, ale mnohem méně. Za fosforečné hnojivo ji považovat nelze.

Připojit reakci
   

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.240.22 (?)
6.12.2009 9:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pěstuji 4 druhy broskvoní, 2 druhy nektarinek, cca 10 let nejsou to tedy staré stromy, nikdy nestříkám, jak uvidím kadeřavost hned otrhávám listy ještě maličké opatrně aby jsem nevylomil celý pupen, ale i kdyby broskve mám husté a mají méně kadeřavosti než sousedi, kteří stříkají jak splašení několikrát ročně, např letos přišlo teplo brzo, neměl jsem kadeřavost žádnou, pak se vrátili mrazy a kadeřavost přišla ale kam jsem se hrabal na sousedovic hemické broskvoně, skoro všechny listy jim slezly, postřik totiž již nepůsobil vůbec, zatímco s otrhanými lístky si strom v pohodě poradí při teplotách nad nebezpečí kadeřavosti strom jede bez problémů bez chemie, pohoda, jo chce to trochu trpělivost a času, aby se strom zbytečně nevysílil na lístkách které stejně ztratí, pěstuji bílomasou jednu, žlutomasé, redhaven, sunhaven, další neznám jméno, všechny v pohodě..

jo ale něco jsme se naučit musel, bez vápna vůbec nerostly, vypadaly neduživě, po provápnění se každým rokem zdvojnásobujou, což v mé menší zahradě vyvolává určitou nervozitu.. (dávám jim co nasbírám ze starých omítek, někdy trochu celeritu, hnojím řekněme obrok králičím hnojem.. o 2 broskve jsme málem přišel když jsme nezamazával štěpařským voskem rány, jedna měla spadanou kůru přes 3/4 obvodu stromu, pak jsem začal používat šťepařskej vosk, krásně se dala dohromady, přežila a má nádherný broskve, hodně, celkem velký,

o jednu broskvoň jsem přišel, předpokládám že přischla, byla cca 1.5 metrů od staršího smrku, 1 metr od velké komule a jaksi jsem ji jedno léto moc nezalil,

osobně doporučuji, nestříkat, vápnit a hojit obrok, nenechat uschnout i malé klejotoky zamatlávat voskem, mimochodem po vápnění semi problémy s klejotokem opravdu zmenšily,

tak si nechte chutnat...

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.4.78 (?)
6.12.2009 21:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Proč doporučujete nestříkat a proč vždy vápnit a proč hnojit jen obrok?

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.186.98 (?)
7.12.2009 14:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Příspěvky některých přispěvovatelů jasně poukazují na sklon člověka generalizovat a škatulkovat. Snaha někam patřit, dostat snadnou a jasnou odpověď, dělat něco podle návodu, nebo naopak dělat to uplně naopak. Chem Alí a p. Vysloužil alespoň chtějí vidět souvislosti a to je správně. Kdo se nevyzná v informacích a nemá zájem o složitější úvahy, nechť je buď šíleným chemikem co intoxikuje svou zahradu postřikama o koncentraci "od oka", nebo nadšeným biozahradníkem kerý říká STOP, jenom jícha a křen, a můžu klidně spát, neboť moje filozofie je nechemická, přírodní, čistá, permakulturní. Jsem naprosto přesvědčen že odpověď je zase někde mezi... Je sice pravda, že kdo nepoužívá chemii vůbec, nemusí řešit zda-li je škodlivá, nebo méně škodlivá, mě ale pohled na strupatá jablka, plesnivou révu, červivé švestky, kadeřavostí zdecimované broskvoně nedělá dobře. Kdesi jsem slyšel názor, že biopěstitelé to mají mnohdy jednodušší právě díky těm nebio... kteří kolem nich stříkají a snižují infekční tlak. Bude hůř, přes moře je to dneska kousek a škůdcům se bude dařit.

Zajímavá diskuse, hlavně díky pánům, kteří to odveli trošku mimo původní otázku.

Karlos.

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


Wimpi (2037) - xxx.xxx.44.75 (?)
8.12.2009 17:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak si vám pěkně klidně sedím na svém kabelu, pročítám nové zahradnické příspěvky a mimo jiné i koukám co nového u broskvoní... a ejhle... přibyl Karlosův příspěvek! Pročítám jej nejprve zběžně - nechápu. I pročítám podruhé důkladně a zase nic! Co naplat, nedá se nic dělat. Kabel už je asi stálým přísedem značně zploštělý a tak jím myšlenky jenom obtížně pronikají. Přesto však chci k předešlému příspěvku podotknout, že jsem si opravdu, ale opravdu nevšiml, že by se účastníci této zajímavé a inspirativní "BIO-diskuse" rozdělovali na dvě základní skupiny: jedny, kteří danou problematiku vidí komplexně a v širších souvislostech a proto dosahují uspokojivých až výtečných pěstitelských výsledků. A pak na ty druhé, "méně orientované", kteří lopotně orají, vláčí, sejí, zalévají, okopávají a plejou a občas, byť naradi, aby svým nešetrným přístupem matičce přírodě příliš neublížili i nějaké to živočišné hovínko v úzkostlivě omezené míře k vyrašené rostlince pohodí. A že těmto ortodoxním bionaivkům tak po vlastní zásluze náleží zasloužená odměna pouze v podobě chabé hromádky tlejících plůdků, pokrytých bohatým hermelínem botritidy, slizem peronospory, prošpikovaných červy, ožižlaných slimáky a já nevím, čím ještě. Já jsme si dosud totiž naivně myslel, že všichni, co sem chodíme se tady snažíme si přátelsky předávat své zkušenosti proto, abychom všichni měli krásné a bohaté úrody, ale současně také, abychom pro jejich dosažení museli co nejméně často objednávat domů zásilky z Chemických závodů Litvínov Jiřího Dimitrovova s.p., v podobě pytlů s různobarevnýmih prášky, granulemi a lahviček s různorodě smrdícími vodičkami. (Jinými slovy a stručně řečeno : tato disluse dle mě není o tom, co čpí z předešlého příspěvku, totiž, že se tady dělíme na chytráky a ekohlupce, nýbrž o tom, že se všichni tady snažíme pátrat a radit si, jak to udělat, abychom sklidili, ale při tom pokud možno co nejméně stříkali. A jsem přesvědčen, že až jednoho dne mezi nás dorazí někdo a oznámí, že zná metodu, jak stříknout o něco méně a přitom natrhat plnou ošatku, všichni mu poděkujeme a začneme to dělat shodně jako on (ona)). Omlouvám se za poněkud komplikovanější formu vyjádření.

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.88.61 (?)
8.12.2009 20:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

s Vaším příspěvkem lze jen souhlasit! Já také chci stříkat chemie co nejméně, avšak ne za každou cenu. Neboť je těžký výběr ze strupovitostí, či hnilobou povleklého plodu na stromě a naopak z "umělohmotného" a fádně chutnající supermarketového plodu.Navíc těch škodlivin, použitých v počátečním vývoji v rozumné míře, nemůže člověku uškodit. To by nesměl jíst a pít nic a snad ani dýchat...

Lucas

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.186.98 (?)
9.12.2009 7:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Wimpi: že ne? Nechci kategorizovat na dvě skupiny za každou cenu... většina je někde mezi, ale čtu-li že někdo radí nestříkat! jen proto že se mu to zdá ekologické, a nemá to podložené, tak to neberu. viz: Bor. jícha, či rady o nestříkání a obírání lístečků. Rovněž zobecňovat vlastní krátkodobou zkušenost se mi nelíbí, to se tady taky často dělá.

Karlos

Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


tomast (563) - xxx.xxx.244.4 (?)
9.12.2009 9:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zobecňování dlouhodobé zkušenosti nemusí být zákonitě objektivnější -  vemte si jenom porevoluční odsíření velkých zdrojů emisí a důsledky tohoto odsíření na šíření houbových chorob.

Pak třeba mých 25-30 let pěstování broskvoní může dát zkreslené závěry - např.,  že otcovy semenáče byly odolnější, ony přitom svoji životní formu zažily při jiné koncentraci SO2 (před rokem 1990). 

Asi nikdo z přispěvatelů do tohoto vlákna nemá vlastní šlechtitelskou stanici, a prezentované zkušenosti tak nejsou "vyfutrovány" experimenty na desítkách rostlin - to jim však nebere jejich hodnotu. Cizí zkušenost (potvrzená dalšími x- přispěvateli)  má pro mně větší cenu nežli obecné cancy z některých ovocnářských příruček.

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.186.98 (?)
9.12.2009 10:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To ano. Taky jsem rád za osobní zkušenosti uživatelů fora, to je právě ta síla, no ještě aby ne že? Ne ale příspěvky typu: doporučuju nestříkat, oberu listy... hm, nevim. Ještě abych se stavěl do role soudce:-) Ach ne... nekamenovat. Biozahrada je pěkná věc, taky se mi ta myšlenka líbí, ale ne zaryté názory a extremismus. " Letos jsem nestříkal a žádná kadeřavost", no fajn, ale minulý rok jí bylo dost. V roce 08 kadeřavost u nás na valašsku napadala i celé výhonky, i to co rostlo z očka na podnoži např bylo zdeformované a zduřelé. Kdysi to šlo, dnes to nejde... kdo nestříká nemusí vypestovat ani stromek broskvoně, tak raději stříknu dvakrát na podzim a jednou na jaře a vim že jsem proti tomu něco udělal. Těch pár lístů pak tolik nebolí. Strupatá jabka, obaleč švestkový, kila plzáků co sežerou mladé sazenice a rašící výhonky. Dneska je to prostě jiné než kdysi. Kvalita něco stojí. S tím co jste napsal souhlasím.

Karlos

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


jirilan (649) - xxx.xxx.39.175 (?)
9.12.2009 16:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Před 40-ti lety jsem začal zahradničit. Na zahradě byla starší broskvoň, která několik let neměla ročně více jak 3 plody. Pak šel kolem zahrady zahrádkář a v hovoru se mě zeptal: " A stříkáš proti kadeřavosti?" Tím se vše vysvětlilo. Zahrada v Polabí, ve směru západních větrů nesoucích zplodiny ze Severočeské pánve. Špína z prostředí měla tehdy jistý vliv na omezení strupovitosti hrušky - myslím, že to byla Koporečka.

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


Zahrádkářský kacíř (377) - xxx.xxx.235.249 (?)
22.5.2010 0:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Napsal jste to naprosto přesně.

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


Zahrádkářský kacíř (377) - xxx.xxx.235.249 (?)
22.5.2010 0:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ono je to spíš naopak. Tím že se pořád stříká je daleko míň predátorů škůdců, a tedy mají ti BIO život naopak těžší.

Připojit reakci
   

Broskvoň v biozahradě


Ing. Ferda Mravenec, zahradnický guru (1378) - xxx.xxx.250.138 (?)
9.12.2009 11:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letos v létě jsme začali zahradničit na zahradě, kde do té doby předchozí majitelé stromky nestříhali ani nestříkali. Je zde i jedna broskvoň, asi tak sedmiletá, letos byla obsypána broskvemi tak, že i když jsem větve stromku podepřel tak se na něm pod tíhou broskví zlomili dvě větve, ty rostly ale moc kolmo nahoru a tak jsme si myslel, že vydrží.

Má to u té broskve ale, v předchozích letech na stromku prý nebyla ani broskvička, zato kadeřavosti prý bývalo plno.

Připojit reakci
      

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.147.233 (?)
9.12.2009 12:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letos u nás na Opavsku kadeřavost nebyla.Měli jsme bohatou urodu.Broskve nestříkame.Loni kadeřavost byla ovoce bylo akorat na ochutnání

Připojit reakci
         

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.75.38 (?)
9.12.2009 19:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nedávno mi známý položil tuto otázku:

Víš jaký je rozdíl mezi normálním a ekologickým zemědělcem?

Ne.

Ekologický zemědělec stříká na rozdíl od normálního zásadně v noci!

Berte to s humorem. A ještě k té kadeřavosti broskvoní. Letos jsem broskvoně v sadu nestříkal a kadeřavost byla přesto minimální. Hodně záleži na lokalitě a na počasí přející rozvoji houby. Budu muset zjistit, zdali je v ekologickém zemědělství nějaký přípravek na kadeřavost povolen. Pokud ne tak si pořídím čelovku.

Honza

Připojit reakci
            

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.6.16 (?)
19.1.2010 8:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Docela by mně zajímala kvalifikace komisí posuzující ekologičnost ekologických zemědělců.Představa, kterak na pole zajíždí 2-3 automobily, pokud možno off-road, a z nich vystoupí hlouček lidí bydlící v panelácích v Praze-Jižním městě a posuzují hospodaření rolníka mi připadá poněkud tragikomická.Pepík

Připojit reakci
               

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.182.227 (?)
21.5.2010 20:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jedna důležitá poznámka. Na této adrese je seznam povolených přípravků pro veřejnost. Po zadání názvu účinného a běžně používaného prostředku proti kadeřavosti KUPRIKOL zjistíte, že je povolený i pro ekologické zemědělství.Při ekologickém pěstování bych se řídil tím, co je pro toto pěstování povoleno a nevymýšlel bych vlastní zlepšováky.Mohou být podstatně škodlivější a pochybuju, že laik toto pozná.Žádné laboratorní zkoušky nebo nějaký výzkum samozřejmě neprovádí.P.

Připojit reakci
                  

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.61.106 (?)
24.5.2010 9:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Celkově k tématu: Sušší slunečnější jaro nepřeje rozvoji houbových chorob, a proto ty rozdíly v jednotlivých letech, takže v letošním vlhkém počasí se kadeřavost projevuje i na ošetřených stromech a nezbývá, než stromy v regeneraci listů podpořit vyšší dávkou hnojiva - hlavně tedy dusíku, aby se rychle vzpamatovaly. Postřik proti kadeřavosti se dá - a měl by udělat již na podzim a zjara jen prevenci pojistit. Možnosti jsou i v použití Sava na nenarašené 'dřevo' jakožto očistného prostředku, jehož účinky jsou dobře známy, ale nemám to ještě dostatečně odzkoušeno. Odrůdy, které by vůbec touto chorobou netrpěly se u nás pravděpodobně nevyskytují, určitě ne s kvalitními plody. Možná, že pravé divoké semenáče v horách Asie s odlišným klimatem tento problém neznají, ale k jídlu asi pro hořkost moc nebudou. K pěstování odolnějších odrůd dojde, až po aplikaci ' genetické modifikace ', to jest cíleného vsazení genu s rezistencí proti kadeřavosti do genetické výbavy broskvoně. Tento postup je oproti klasickému křížení rychlejší a 'pokrokovější', protože se nemíchají i nežádoucí vlastnosti. Psát o nějaké nepřirozenosti tohoto postupu je nesmysl. Brzdou zavádění GMO plodin nejsou jen " enviromentálové " (osobně se považuji za ekologicky smýšlejícího občana - ekologa s dostatkem vědomostí k dané problematice a samozřejmě vše se dá zneužít), ale hlavně je v tom rozhodný obrovský obrat peněz z výroby a prodeje chemických prostředků na ochranu rostlin, plus zaměstnanost nemalého počtu lidí a tím i jejich uplatnění. Proto je v EU tolik, určitě i dobře zaplacených politických a jiných hlasů proti zavádění těchto novodobým způsobem šlechtěných potravinových " komodit ".
Připojit reakci
                     

Broskvoň v biozahradě


Zahrádkářský kacíř (377) - xxx.xxx.235.249 (?)
24.5.2010 21:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nesmysl. Ono to není tak jednoduché jak si představujete. Nejdřív by bylo vůbec nutné identifikovat jaké geny znamenají odolnost a jak je upravit tak, aby rostlina jinak zůstala stejná. Šlechtění je pořád daleko jednodušší. NAvíc několik takových pokusů (např rajčata) skončilo komerčním neúspěchem. Žádná spiknutí v tom nehledejte.

Největší chyba v rezistentních odrůdách se dělá v tom, že se vybere jen jedna nejodolnější odrůda, v lepším případě několik málo, a ty se ve velkém pěstují. A to je chyba, stejně jako mít ten nejbezpečnější zámek, ale jen tři různé klíče. Choroby se snadno přizpůsobí.

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


Mittwoch (221) - xxx.xxx.56.251 (?)
24.5.2010 22:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemáte pravdu, v mnohých případech je to zcela jednoduché (vědecky), ovšem nikoliv politicky (resp. byrokraticky). Neznám konkrétně geny pro rezistenci ke kadeřavosti, ale jiné příklady jsou. Například profláklá GM kukuřice rezistentní k zavíječi - jeden gen z půdní bakterie a je to. Zacílené přesně jen na Lepidoptera. Jednoduché a rychlé. Samozřejmě že jsou za tím i lobby Monsanta (obzvláště v případě herbicid tolerantních plodin - tzv. Roundup ready).

Konvenční šlechtění nezavrhuji, ale: trvá strašně dlouho, nevíte, co se při něm všechno děje s chromozomy (obzvláště u radiomutantů) a výsledek je nejistý. Naproti tomu metody genového inženýrství jsou přesně cílené na určité místo genomu, vkládám tam jasně známé úseky a navíc vzhledem k současným zákonům se každá GM rostlina testuje dalších až +-10 let od skleníku přes pole až po já nevím co (vč. krmení hospodářských zvířat). Viz nově (zaplaťpánbůh) povolená GM odrůda bramboru - Amflora. To je ukázkový příklad byrokracie v EU - je určena pro zemědělský průmysl (výroba papíru, lepidel atd.), ale i tak si její povolení přehazovali jak horký brambor 15let (a přitom její testování dopadlo dobře).

K tomu komerčnímu neúspěchu jedněch GM rajčat: 1) Kolik klasických šlechtění skončilo neúspěchem? 2) Když neznalé konzumenty bombarduje Greenpeace negativní kampaní v podobě "rajčuřice" a podobných nesmyslů a konzument jim to baští, tak to je potom těžké. A konzument pak do tisku na položenou otázku odpovídá, že pouze v GM plodinách baští gény, navíc nějaké špatné...?! 3) Kolik GM rostlin skončilo úspěchem - mnohé hybridy kukuřice, sóji, bavlníku, papáji atd atd.

Jinak s Vámi souhlasím, že se často pracuje jen s jedním klonem, ale to je bohužel věc trhu a byznysu (plácnu: 4 majoritní odrůdy jablek v marketu atd.).

Taky máte pravdu, že se choroby/škůdci časem stanou rezistentní, bohužel, ale to je jak u konvnčně vyšlechtěných odrůd tak i u GM. Kdyby tak šly kombinovat, bylo by vyhráno...

Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.61.106 (?)
25.5.2010 8:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pro zahrádkářského kacíře : V dobách časem zavátých jsem s velkým zaujetím pročítal spisy Ivana Vladimiroviče Mičurina s představou stát se taky šlechtitelem rostlin a stále mám ve své knihovničce mnohokrát pročtenou knihu - Výsledky šedesátileté práce ; jenže, kdo by čekal šedesát let, když dnešní lidé chtějí všechno hned. Jsou různé publikace a internetové zdroje s informacemi, tak nahlédněte třeba na stránky http://www.osel.cz/, v historii a odkazech se tam toho dá nalézt spousta.
Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


0 (24) - xxx.xxx.61.106 (?)
25.5.2010 8:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Přihodím loňskou fotku mladé plodné broskvoně, kterou jsem vypěstoval ze semenáče , od taktéž semenáče "kazachstánce" a zaočkoval odrůdou Luna. Kromě ošetření proti kadeřavosti žádnou jinou chemii nepoužívám.
Obrázky:
Mladá plodná broskvoň rané  odrůdy Luna naočkována  na semenáči od mateční  broskvoně  vypěstované z pecky dovezené z Kazachstánu.
Mladá plodná broskvoň rané odrůdy Luna naočkována na semenáči od mateční broskvoně vypěstované z pecky dovezené z Kazachstánu.
Připojit reakci
                           

Broskvoň v biozahradě


Mirek (5577) - xxx.xxx.191.158 (?)
25.5.2010 9:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mňam, dal bych si ;o) Se strupovitostí potíže nemáte?
Připojit reakci
                        

Broskvoň v biozahradě


host - xxx.xxx.21.203 (?)
3.2.2011 14:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Což takhle aplikovat mechanickou ochranu, nadstřešením z polykarbonátu(omezení až eliminace klíčového faktoru šíření houbových nemocí)?

nebo

aplikace přípravku Bio Repel (sice primárně určenému na zdi, ale taky na houby) :)

parapěstitel

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Očkování / roubování broskvoní342.11.201422892
Odrůdová banka, očkování, stromek vlastní výroby 1031.10.20143403
Sira sulka vseliek?229.10.2014432
Sulka proti voskam1025.10.20141309
Halehaven a Fairhaven3524.10.201416211
Zezulka424.10.2014417
Prevence kadeřavosti222.10.2014532
Broskvoň a nektarinka odolná více kadeřavosti?218.10.2014564
Řez 7 leté broskvoně212.10.2014471
Broskvoň Harrow Beauty 625.9.20143918
Burbank July Elberta - královna jižních zemí424.9.20142098
Royal Glory a spol1624.9.20143123
Benedicte 18.9.2014606
Kernechter vom vorgebirge56.9.2014870
Broskvoň "Symphonie" - zkušenosti22.9.2014720
Lze ostříhat odplozenou broskvoň?52.9.20141287
Nový výhon vedle starého pařezu (kmenu) broskvoně 191.9.20142269
Halehaven1129.8.20141287
Červenání listů broskvoně 4329.8.20144627
Cresthaven dozrává 1529.8.20147260
Vylamování květů u mladých stromků7922.8.201417736
Krasava a zvíře 222.8.2014688
Pomoc s očkováním 3119.8.20143871
Ochrana plodov mandle 119.8.2014362
Majorita318.8.2014685
Radosť2413.8.20142618
Broskvoň Red Haven1712.8.20147331
Zanedbaná broskvoň 912.8.20141507
Broskvoň Modřinka1912.8.20143634
Nekvalitní broskve 112.8.2014516
Praskání plodů1111.8.20146817
Řez broskve - prosím o radu 168.8.20143996
Totální chloroza i přes použití chelátu železa646.8.20149667
Náhlé zaschnutí vyrašených letorostů u letošní broskve 536.8.20149926
Shnilé pecky13.8.2014340
Krasava312.8.201413237
Flamingo 272.8.201411254
Harbritte snad nikdy nezklame232.8.20148513
Hniloba plodů broskví3231.7.201420867
Royalvee 429.7.2014850
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Kohout - poranění nohy25.11.2014
Kohout - poranění nohy25.11.2014
Kohout - poranění nohy25.11.2014
Slepice nenesou?24.11.2014
Nie je to take narocne len sa nebojte22.11.2014
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Reklama | Podněty a připomínky | Kosmetika
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2014