Nemáte pravdu, v mnohých případech je to zcela jednoduché (vědecky), ovšem nikoliv politicky (resp. byrokraticky). Neznám konkrétně geny pro rezistenci ke kadeřavosti, ale jiné příklady jsou. Například profláklá GM kukuřice rezistentní k zavíječi - jeden gen z půdní bakterie a je to. Zacílené přesně jen na Lepidoptera. Jednoduché a rychlé. Samozřejmě že jsou za tím i lobby Monsanta (obzvláště v případě herbicid tolerantních plodin - tzv. Roundup ready).

Konvenční šlechtění nezavrhuji, ale: trvá strašně dlouho, nevíte, co se při něm všechno děje s chromozomy (obzvláště u radiomutantů) a výsledek je nejistý. Naproti tomu metody genového inženýrství jsou přesně cílené na určité místo genomu, vkládám tam jasně známé úseky a navíc vzhledem k současným zákonům se každá GM rostlina testuje dalších až +-10 let od skleníku přes pole až po já nevím co (vč. krmení hospodářských zvířat). Viz nově (zaplaťpánbůh) povolená GM odrůda bramboru - Amflora. To je ukázkový příklad byrokracie v EU - je určena pro zemědělský průmysl (výroba papíru, lepidel atd.), ale i tak si její povolení přehazovali jak horký brambor 15let (a přitom její testování dopadlo dobře).

K tomu komerčnímu neúspěchu jedněch GM rajčat: 1) Kolik klasických šlechtění skončilo neúspěchem? 2) Když neznalé konzumenty bombarduje Greenpeace negativní kampaní v podobě "rajčuřice" a podobných nesmyslů a konzument jim to baští, tak to je potom těžké. A konzument pak do tisku na položenou otázku odpovídá, že pouze v GM plodinách baští gény, navíc nějaké špatné...?! 3) Kolik GM rostlin skončilo úspěchem - mnohé hybridy kukuřice, sóji, bavlníku, papáji atd atd.

Jinak s Vámi souhlasím, že se často pracuje jen s jedním klonem, ale to je bohužel věc trhu a byznysu (plácnu: 4 majoritní odrůdy jablek v marketu atd.).

Taky máte pravdu, že se choroby/škůdci časem stanou rezistentní, bohužel, ale to je jak u konvnčně vyšlechtěných odrůd tak i u GM. Kdyby tak šly kombinovat, bylo by vyhráno...