Dobrý den,

dnes jsem e-mailem dostala odpověďi od dvou biopěstitelů, které mi pomohly si spolu s Vašimi odpovědmi mnohé ujasnit a třeba budou zajímat i Vás.

Jako klíčové vidí oba pěstitelé zasazení stromku tolerantního ke kadeřavosti (využívají např. odolné semenáče).

Ohledně postřiků, které se používají v sadech kontrolovaného ekologického zemědělství - dnes se téměř bordeauxská jícha nepoužívá, namísto toho ale postřiky přírodní sírou (Sulka, Sulikit, Thiovit) a mědí (Kuprikol a jiné). Bordeauxská jícha se dá sice použít, ale i v ní je díky skalici (síran měďnatý) výskyt mědi - ta je ve vyššch koncentracích toxická pro žížaly a další půdní živočichy (tzn. pro mně tato varianta odpadá). V ekologickém zemědělství je z tohoto důvodu ředění předepsáno.

Ani jeden z oslovených pěstitelů tyto postřiky nepoužívá, kadeřavost v rámci zahrádky zvládají následujícími opatřeními:

- otrhávání napadených listů a jejich zničení

- udržování vzdušné korunky

- strom dobře vyživovat (posilující jíchy, kompost atd.)

- pěstování doprovodných rostlin: již zmíněný křen a lichořeřišnice (jako omezení počtu mšic na stromku - protože houbové choroby se často objevují na místech, kde byly mšice)

- eventuálně postřiky např. odstředěným mlékem s vodou 1:5 atd.)

Pro mně z toho plyne, že stromek zkusím pěstovat bez postřiků. Pouze, pokud by se ukázalo, že stav je nezvladatelný a ohrožuje zdravotní stav stromku, bych k nějakému postřiku přikročila. Takto ostatně přistupuji i pokud já nebo někdo z rodiny onemocní (viz dotaz výše) - první to zkusím bylinkovými čaji atp. a pokud to "nezabere," použijeme klasické léky. Tento postup se nám osvědčil.

Pokud ještě někdo máte zkušenosti s odolnými odrůdami (o těch tu zatím řeč nebyla), napište.

Pěkný den,

Zdena B.