Hodně záleží na oblasti pěstování. Je veliký rozdíl mezi výškovou polohou.  Třeba na Vysočině jsou místa pěstování více i vzdáleny vzájemně, šíření chorob a škůdců je ovlivněno i průměrnou roční teplotou. Moje zkušenost ze zahrady v Polabí je, že bez postřiku se mnohé nenechá v podstatě dobře pěstovat. Vzpomínám, že v době mého dětství se okurky sklízely do zámrzu, naposledy tak zvané dotržky, malinké okurčičky, při odstraňování natě. Moje nestříkané třešně se nechají jíst jen podtržené, nejsem cimprlich a neprohlížím každou utrženou, ale později se červivost projevuje hnilobnou degradací dužiny. Pěstuji višně Fanal, Morelu a Favorit. Favorit bez postřiku téměř neplodí / 20 višní na stromku / a měla silně napadené i listy. V loňském roce jsem poprvé postříkal na zkoušku jedinou jabloň proti pilatce. Ačkoliv byly jabloně v celém sadu obaleny květovými pupeny, kromě postříkaného stromu byla úroda řekl bych žalostná. Nestříkal jsem v domnění, že pilatka způsobí přirozený propad plůdků při tak silném květovém nasazení. Slivoně bez postřiku proti pilatce by nemělo ani význam pěstovat. Obdobnou zkušenost mám i v pěstování zeleniny. Pórek jsem přestal pěstovat.
  Četl jsem brožurku doporučených postřiků pro velkopěstitele získanou v DDD servisu. Údaje v ní uvedené vychází z odzkoušených postupů výrobců a laboratoří. Doporučených postřiků jabloní tam bylo asi 15 za sezonu.

Závěrem bych chtěl říci, že postřik proti kadeřavosti broskvoní je  "škodlivý " pro konsumenta, ale když si výborné broskve koupíme...!