Bramborová nať

Jsem začátečník v pěstování brambor. Vždy mě vyroste nádherná vysoká nať a pod zemí nic moc. Poraďte prosím v čem dělám chybu.

Obávám se, že Váš dotaz je příliš obecný. Úspěšné pěstování brambor není zrovna jednoduché, navíc způsob výsadby, okopávání a obsypávání během vegetace se řídí i různými krajovými zvyklostmi, které zohledňují právě různé půdní a klimatické podmínky (mám teď na mysli ruční obdělávání, maximálně malou mechanizaci nebo koňský potah). V každém případě potřebujou hnůj nebo nějaké jiné dostatečně záhřevné hnojivo s obsahem dusíku, okopávat a v patřičné době přihrnout k rostlinám hlínu do dostatečně vysokých řádků, to podnítí tvorbu podzemních výběžků a nasazování hlíz. Zkuste se porozhlédnout po okolí a případně se poptat, jak a kdy co dělat. A nevěšte hlavu, u nás se říká: největší brambory má nejhloupější sedlák...

Brambory jsou stonkové hlízy, proto je dobré je přihrnovat. Příčin neúspěchu charakteru bujné natě a málo hllíz může být více - nepoměr živin, mělká nebo příliš slehlá půda aj.

Postupovala jsem podle návodu na pěstování brambor, dokonce jsem přesně odměřovala vzdálenost mezi řadama i bramborama. Kupuji satbové brambory převážně Dali nebo Fileu protože nemám ráda moučné. Nakopčovala jsem 2x že jsem z toho měla ne hrobečky ale hroby. dokonce jsem koupila i granulát hnoje, jinak přidávám NPK. Okopávala jsem je, plela když bylo such tak jsem jim dala i zálivku. Prostě jsem jim dopřávala. Možná proto jsem měla nať přes 1 metr. Všichni se divili. Procházela jsem kolem jiných zahrádek, ale tak vysokou nať neměli nikde. Vloni jsem se k nim chtěla chovat jako ostatní, ale bylo mě jich líto, tak jsem je zas přihnojovala a zavlažovala. Zas se mi odvděčily krásnou natí. Možná ale že to tak má být, třeba je to odrůdou. Poraďte.

Já to dělám tak, že když brambory začnou kvést, tak je převálcuji. Přestanou jít do natě a  jdou do hlíz. Dělal to tak i můj děda a brambory máme vždycky pěkné. Zdravím - Daniela.

Zajimavy, to se u nas v kraji teda nedela. Jinak ja tedy podle zadnyho receptu nejedu - proste zaseju, jednou dvakrat prikopu, sklidim a na podzim pred orbou akorat rozvezu hnuj a kompost - a brambory vzdycky bezvadny. Nekdy se asi vyplati vykaslat se na navody a delat to tak, jak ho to bez premysleni napadne .

Dobře, nebudu se s nima mazlit, zasadím je, potom 2x přikopčim a běda jim. Jak nebude úroda, tak se dám na něco jiného 

Důležitá je dobře zpracovaná zem, (jemnozrnná, lehká) a několikeré okopání( oborání) a to poměrně hluboké tak aby se zem provzdušnila a při tom první i částečně narušil kořenový system . V podstatě se pod zemí děje  to co známe u většiny rostlin nad zemí a tak při poškození ( okopáním,oboráním) dojde k větvení a násadě hlíz. V praxi to vypadá tak že když vylezou ze země tak se převláčí, když se z toho zberchají tak se opět nakopčí (oborají , v místním slengu bramborářů z Vysočiny "podorají") čímž se vytvoří opět brázdy (rozteč 63 cm +/-) a naruší se kořenový system . Dále jen již protažení brázd, tedy proorání (okopání) a to nejméně dvakrát . Plevel krom pýru nemá moc šanci a výživa rozhoduje především o velikosti hlíz, né až tolik o násadě. Na vodu jsou středně náročné , pokud je suché léto  ale zaprší řádně do popoviny srpna tak ten deficit doženou. Pokud jich máte pár tak směle i občas zalejte. JP..

Tak to slyším poprvé. Že by se v praxi  po vyrašení brambory povláčely,  jsem neviděl. Sázejí se přímo řádkovými sazeči a před zapojením porostu se proorávají.  Logiku by to povláčení mohlo mít, měl bych ale obavu, že rostlinu oslabím a získám možná víc, ale menších hlíz.
Povláčení se používá (někdy) u obilovin - zvýší to odnožování.

Mám podobný problém jako tazatel. Letos hodlám přivazovat rostliny brambor k tyčkám jako rajčata.